Dosud máme minimum informací, patrně lze jen spekulovat. Nicméně kdo a s jakými motivy to mohl spáchat?
71letý spisovatel. Motivy si domyslete…
Střílel 71letý spisovatel, básník Juraj Cintula z Levic, jeden ze zakladatelů literárního klubu Duha, který se snažil o založení hnutí „Proti násilí“. Střílel legálně drženou zbraní, protože pracoval v soukromé ochrance. Mělo padnout pět výstřelů, tři z toho údajně zasáhly premiéra. Ten je v život ohrožujícím stavu. Nedávno Robert Fico natočil video, ve kterém mluvil o tom, že čeká, že na něj a vládní politiky budou pod vlivem progresivních médií střílet. „Já už jen čekám, kdy se tato frustrace tak intenzivně prohlubována Deníkem N, Smečkem či Aktualitami přetaví do vraždy některého z předních vládních politiků, a to nepřeháním ani milimetr,“ řekl Fico.
Premiér Fico je podle informací jeho týmu ve stavu ohrožení života. Jaké důsledky by měla jeho případná smrt? Ve smyslu politiky a společnosti… Co by to znamenalo?
Pakliže by se našel spolehlivý právní nástroj, měli by ukrajinští bojeschopní muži být vráceni na Ukrajinu?Anketa
Nemalujte čerta na zeď. Žije, a slovnenskej pán bůh ho určitě umřít nenechá. Na to má Slováky moc rád. Jeho smrt by znamenala nenahraditelnou ztrátu pro slovenskou levici, i když kolem něj je tým vysoce profesionálních lidí. Kaliňák, Blaha. Ale Fico je dlouhodobě jeden. Je to koncepčně uvažující právník s vynikajícím politickým instinktem a občanskou odvahou. Není to hloubající filozof, je to muž činu. On je hlavním motorem čtvrt století vítězství Smeru. On je hlavním stratégem.
Atentát v našem prostředí je něco opravdu nezvyklého.
To je bohužel důvodem laxnosti a neprofesionality jeho ochranky. Předseda vlády na sobě neměl neprůstřelnou vestu a šel mezi neprověřený dav. Ochranka nestřílela, i když útočník vypálil pět ran. Ale na jejich obranu nutno říci, že jsme ve střední Evropě. Doposud Slovensko nebylo Izraelem či Mexikem. Nejsou to ani USA v dobách Kennedyho vraždy. Nikdo z ochranné služby neuvažuje paranoidně, jestliže se nic podobného nestalo třicet let. Naposledy zabil odstřelovač Dubčeka. Ránou na půl kilometru do pneumatiky jeho vozu a tomu nešlo zabránit.
Dnes byl exprezident Zeman navštívit Sněmovnu, kde se konal seminář SPD. A jeho ochranka ho vezla stejným vchodem ve stejnou dobu, kdy na dosah ruky bylo padesát lidí. Přitom nikdo ze strážců nemohl vyloučit skrytou zbraň u kohokoliv, protože mezi hlídané osoby měli přístup i ti, kteří rámem neprocházejí a zbraň pronést do budovy mohou. Všichni byli tak nějak uvolnění až příliš. Nikdo z ochranky nebyl ve střehu.
Psali jsme:
Někteří politici slovenské vládní koalice mluví o nepřímé vině tamní opozice pro jejich neustálé výpady vůči Ficovi a jeho politice. Lze na to přistoupit?
Pohled politický: vyvolávání hysterie a nálepkování politických protivníků jako ohrožení demokracie přineslo krvavé ovoce. Nedivím se místopředsedovi slovenského parlamentu Blahovi, že obvinil na mikrofon opozici, že je to její vina. Slovní přestřelky, které se odehrávají ve slovenské politice, my v Praze neznáme. Já osobně je naposledy zažil v roce 1995, kdy jsme obvinili Václava Klause z rozkradení státu a ze „spálené země“. To se ale mimo smečku „investigativních“ policajtoreportérů šéfa ekonomické kontrarozvědky (pak SPOK) plukovníka Evžena Šírka nikdo z novinářů nepletl do politiky tak explozivním způsobem jako v posledních letech na Slovensku. Situace v Česku přituhla a cílené politicko-kriminální diskreditační hry se začaly hrát až se Sarajevem a pak s kauzou Srba, kterou provázel fantaskní vykonstruovaný scénář jeho domnělé účasti na pokusu o vraždu „novinářky“ Slonkové. Nikdo ale nestřílel. Nikdo o tom ani neuvažoval… V zákulisí ale figurovaly rozkrádačky financování obchodu se zbraněmi, vojenským materiálem a ekonomické aktivity cizích špionážních centrál na území Česka a možná korupce státních úředníků v té souvislosti. Čištění Augiášova chléva po Šírkovi se pak ujal náměstek policejního prezidenta pro neuniformovanou policii Jakubík. Šlo o ukázku dlouholeté války tajných služeb a policie… Ale to se pořád spektakulárně nestřílelo. Jen se o tom vyprávělo…
Fotogalerie: - Proti Ficově vládě
Je otřesné, kam v zemi, poznamenané drsnou východňárskou povahou Mečiara, únosem syna prezidenta Kováče a nadvládou SIS a různých grázlů nad politiky může vyústit nenávist k jinému politickému názoru. V tom si musí sáhnout do svědomí zejména mladá slovenská soroščata – Progresivní Slovensko a houfec jejich „liberálních“ mediálních tlampačů, kteří hysterizují mediální scénu už několik let. Předseda „progresivních“ Slováků Michal Šimečka sice reagoval tak, že „absolutně a ostře odsuzujeme násilí a dnešní střelbu na premiéra Roberta Fica“, ale to se náhle lekl. Ještě nedávno používal vůči premiérovi naprosto nepřijatelně vypjatou rétoriku. A ani se nestyděl. Všichni pokračovali v opoziční kampani tak, jako by už dávno nebylo po volbách, které ukázaly vítěze…
V každé společnosti se najde několik vyšinutých jedinců, kteří takováto zoufalá frustrovaná volání vyslyší, jsou ochotni se obětovat a stát se mučedníky v boji „za tu správnou věc“. A pak jejich chorými mozky rezonují prázdná hesla, jako že „vražda na tyranu není zločinem“. O tom, kdo je tyran a kdo ne, ovšem rozhoduje aktivní střelec, ne volby nebo hlasování ve Sněmovně. Navíc Fico není Heydrich. Střelba na Fica je střelba na legitimně zvoleného premiéra v demokratické zemi. A to je zločin. Atentát na jednoho z nejvyšších ústavních činitelů je bezprecedentním ohrožením demokracie. To není „neodpustitelná tragédie“, jak si myslí šéfredaktorka SME. To je neodpustitelný zločin, na kterém se slovenská protivládní média podílejí. Sice tak, že nejsou trestně postižitelná, ale jsou vinna.
Pohled lidský a mediální: Slováci jsou svérázní, vznětliví, daleko více emocionální než skeptičtí Češi. Politicky a mediálně také. V zemi je stále nejčtenější Plus 1 deň a Nový Čas, Pluska.sk je dokonce na absolutní špičce návštěvnosti slovenských webů. Nejsledovanější televizí je JOJ.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
Clinton
