Nedávný pochod více než tisícovky islamistů v Hamburku vzbudil pozornost především proto, že se na něm objevily transparenty s požadavkem na vznik chalífátu. Může mít něco takového – z našeho pohledu až absurdního – podporu mezi muslimy v Německu?
Asi vás zklamu, ale hned na začátku řeknu dvě věci: Na mnohé otázky neexistují jednoznačné odpovědi. A pokládám za špatné analyzovat něco, o čem nemám dost informací.
Nebyl jsem tam, ale dal jsem si aspoň tu práci a procházel na internetu fotky a pár videí z té hamburské demonstrace. Našel jsem na nich záplavu plakátů s hesly o Gaze a Palestině. Ta ukazovala hlavně arabská, respektive muslimská, a izraelská, respektive židovská, média. Ta arabská předváděla hlavně hesla jako „Svobodná Palestina!“, izraelská zase hodně zdůrazňovala transparent „Jeruzalém – hlavní město Palestiny“. Evropské sdělovací prostředky úplně pominuly plakáty protestujících proti neokolonialismu, stejně jako proti cenzuře a diktatuře hodnot. Mezi spoustou náboženských hesel se zaměřily prakticky výhradně na mávátka s nápisem Kalifat die Lösung, případně Kalifat ist die Lösung. Nevím, co všechno se tam vyvolávalo, nevím, o čem byly projevy, protože neumím německy a neměl jsem ani k dispozici nesestříhaný záznam celé demonstrace.
Byl to tedy spíš o pokus evropských médií svým zpravodajstvím předložit veřejnosti jiný motiv protestu, než byl ten hlavní?
Pakliže by se našel spolehlivý právní nástroj, měli by ukrajinští bojeschopní muži být vráceni na Ukrajinu?Anketa
Podle mne tento případ ilustruje, proč je naše civilizace neschopná ubránit se zániku pod přílivem přistěhovalců z jiných kultur. Pyšníme se tím, čemu říkáme „právní stát“, kde je přípustné pouze formalistické a v podobných případech bezzubé uplatňování zákonnosti. Účinné hájení regulativů, na kterých stojí společnost, jako je morálka nebo tradice, se z hlediska zákonnosti stalo naopak zakázané.
A abych odpověděl na to, jakou podporu má chalífát mezi německými muslimy, tak předpokládám, že nad tím většina z nich vůbec nepřemýšlí. Vládní systém chalífátu, respektive imámátu u šíitů, je ale nepopiratelným principem teoretického islámského práva.
Dá se tedy o muslimské komunitě v Německu soudit, zda jí je většinově už bližší tamní demokratické zřízení, nebo by spíš upřednostnila vznik chalífátu?
Pochybuju, že můžeme mluvit o muslimské komunitě, tedy česky o společenství. Muslimové v Německu jsou hodně heterogenní skupina obyvatelstva. Netvoří společenství v tom smyslu, že by u každého z nich byl na prvním místě hodnotového žebříčku islám, natož aby se podřizovali nějakým organizovaným strukturám založeným na islámu.
Pro mnoho muslimů v Evropě je islám součástí jejich širší identity. Mají jiné hodnotové žebříčky, jiný způsob života odpovídající zemím, odkud přišli oni nebo jejich předkové. Odmítají se asimilovat a náboženství jim při tom slouží jako skvělý štít. Jak v západním pojetí, tak i v jejich kulturách má totiž nedotknutelné postavení. Jenže v Evropě s její zkušeností s křesťanstvím to už od dob osvícenství znamená pouze svobodu vyznání. Jen svobodu toho, v co člověk věří, co si myslí. Ve věcech konání, jednání, má superioritu zákon přijatý na principu společenské smlouvy. Islám neodděluje víru od činů. Muslimové tedy jako náboženskou svobodu vnímají, že by měli mít právo podle náboženských principů také konat.
Imigranti přicházející z různých kultur navíc často pokládají své specifické zvyklosti za islám a o to vehementněji se jich odmítají vzdát.
Psali jsme:
Je odpovídající označovat chalífát za islamistickou diktaturu, jak se v souvislosti s děním v Hamburku také objevilo?
Byl bych zdrženlivý v tom, že chalífát znamená výhradně islamistickou diktaturu. Chalífát je jen teoretický koncept modelu vládnutí, třeba jako monarchie nebo republika, a v historii se hodně měnil. Pořád existují po světě lokální panovníci s titulem chalífy. Netoužím, aby byl v Německu vyhlášen chalífát, ovšem právě to, čemu troufale říkáme demokracie, k němu vede Německo a s ním i celou Evropu mílovými kroky.
Je pro postoj, zda migranti z muslimských zemí preferují demokratické zřízení, nebo naopak upřednostňují chalífát, důležité, kolikátou generaci v Německu ten který z nich představuje?
Na těchto postojích se jejich délka pobytu v Evropě projevuje. Na takové demonstraci nenajdete žádného čerstvého imigranta. Ti se ještě bojí, že by jim kvůli tomu neudělili pobyt. Nejdrzejší křiklouni jsou příslušníci druhé, třetí generace. Nesmyslně shovívavá politika udělování azylů, pobytů a občanství pod heslem ochrany lidských práv přivedla Evropu tam, kde je teď. Když už nedokážeme bránit přílivu nežádoucích imigrantů, proč alespoň neuplatníme desítky let fungující model států Perského zálivu? Do Kuvajtu, do Emirátů nebo do Kataru míří miliony cizinců včetně Evropanů a žijí tam spokojeně s plným vědomím, že nikdy nezískají občanství a že se vždy budou muset vzdát tolika svých práv, kolik jim nařídí tamní obyvatelé.
Tou nesmyslně shovívavou jste to asi vystihl. Shovívavostí se ale momentálně nevyznačuje spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která v reakci na události v Hamburku vyzvala k tvrdému postupu proti podobným akcím. Přitom místní úřady ji povolily. Jen velká slova od členky spolkové vlády, nebo je opravdu myslitelný tvrdý postup vůči takto se projevujícím islamistům? Jak by mohl vypadat, když už teď si podle některých médií islamisté v Německu dělají, co chtějí?
Předpokládám, že v Německu neumožňují pravidla regulující právo shromažďovací, aby ministryně vnitra takový pochod jen tak zakázala. U nás to také není v kompetenci ministra vnitra. Takže ano, z její strany to jsou jen velká slova.
Tvrdý postup proti takovým excesům si dovedu představit, nebylo by to tak obtížné. Předpokládám, že si ho umí představit každý člověk uvažující v rámci spravedlnosti, nikoliv v těsných poutech džungle zákonných a podzákonných předpisů. Mocenské garnitury, a tím zdaleka nemyslím jen ty volené, ale ty skutečně držící moc, to ovšem nedovolují.
Demonstranti při protestu Hamburku upozorňovali, že Německo i v souvislosti s izraelským zásahem v palestinském Pásmu Gazy vede protiislámskou politiku a že muslimové v zemi čelí mediální kampani. Záminka, nebo realita?
Spíš matení pojmů a lži ode všech zúčastněných. Německá politika je ve vztahu k Izraeli podřízena sebemrskačskému „vyrovnání s temnou nacistickou minulostí“. Izraelská vláda přitom vydává antisionismus za antisemitismus, což opravdu není totéž, a jakákoliv kritika jejích zločinů je podle ní hned volání po plynových komorách.
Na druhé straně antipatie etnických Němců k nepřizpůsobivým cizincům s německým občanstvím se rozhodně nedatuje teprve od loňského října, a už vůbec nesouvisí s arabsko-izraelským konfliktem trvajícím už generace.
Transparent „Řešením je chalífát“ tedy nebyl stěžejním požadavkem demonstrantů. Ale i tak byl v rozporu s demokracií a ústavou, neboť ženy, homosexuálové, křesťané či židé nemají žádná práva. Neměla proto v průběhu protestní akce hamburská policie zasáhnout?
Věci fungují tak, že demonstrace se dá zakázat nebo rozpustit jen v případě, že něčím porušuje zákon. Policie se tedy obrátí na soudního znalce v oboru extrémismu, který může vydávat odborné posudky. Ten sice nerozumí, co tam vousáči halekají arabsky nebo turecky, ale má k dispozici policejní fotku hesla, že řešení je chalífát. Může tak napsat analýzu, že chalífát je islamistická diktatura potlačující lidská práva a zakazující všechno to, co jste řekl. Je to sice blbost a soudní znalec v oboru extrémismu, píšící jako na běžícím pásu posudky na neonacisty, anarchisty, fotbalové chuligány i muslimy, toho o islámu moc neví, ale to nevadí. Hlavní je, že teď už to má kulaté razítko!
Policajti většinou nebývají sluníčkáři. S muslimskými migranty se střetávají v praxi, vědí o nich mnohem víc než soudní znalec a raději by to řešili jinak, ale teprve teď mohou jakožto policie konat. Sdělí tedy svolavatelům, že na příští demonstraci se nesmí ani v projevech, ani na transparentech objevit požadavek zřízení chalífátu, jinak bude rozpuštěna. Totéž taky musejí uvést v tiskovém prohlášení. Kdyby uvedli jiný důvod, okamžitě by se na ně sesypaly žaloby od neziskovek a kárná řízení od kontrolních orgánů, že porušují právo shromažďovací. A novináři potom tvrdí, že požadavek zřízení chalífátu byl ústředním tématem demonstrace, jelikož to řekla policie nebo hamburská municipalita na tiskovce. Nebyl! Obávám se, že tam byly daleko horší věci. Jenže takto funguje právní stát.
Protestní akci islamistů se dostalo velké publicity, ale veřejnoprávní ARD, respektive její hlavní zpravodajský pořad Tagesschau, o demonstraci v Hamburku neinformoval vůbec, což tamní soukromá média kritizovala. Veřejnoprávnost po česku?
Myslím, že kladete řečnickou otázku, tedy otázku, na kterou zná tázající se odpověď. Média, pro něž se vytvořil zákonný pojem „veřejnoprávní“, nejsou nezávislá ani vyvážená. Proč by měla být? Nedá se to ničím zajistit. Takže byste měl správně poslat dotaz ARD. V Německu budou mít určitě nějaký zákon o svobodném přístupu k informacím odpovídající naší proslulé „sto šestce“. Budou povinni vám odpovědět, takže byste se mohl například dozvědět, že 27. 4. 2024 se stalo mnoho důležitějších událostí a zpráva o marginální demonstraci se do programu nevešla.
Proč o tom ARD neinformovala, víte vy, vím to já, vědí to čtenáři, leč všem vespolek je nám to houby platné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
