Společnost pro obranu svobody projevu pokračuje v sérii otázek týkajících se svobody slova. Jak jsme již psali, v první sérii otázek se SOPS ptalo subjektů kandidujících do Evropského parlamentu, jaké aktuálně vidí hrozby pro svobodu slova.
Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) je to určitě „vylučování odlišných názorů ze společnosti skrze nálepkování, což není boj s dezinformacemi, ale prostá cenzura“. Strana PRO soudí, že je stále potřeba bojovat jednak za svobodu slova, ale i myšlení. PRO také odmítá jakýkoliv boj s dezinformacemi, protože boj proti údajným dezinformacím je prý ve skutečnosti největším nebezpečím pro demokracii.
Za koalici SPOLU odpovídal Alexandr Vondra (ODS), který zastává velmi podobný názor jako zástupci hnutí ANO. „Máme spoustu věcí označovaných za ‚dezinformační narativ‘ a podobně, kdy je zřejmé, že se toto označení používá jen jako zbraň proti politickým oponentům,“ uvedl Vondra, přičemž v rámci koalice SPOLU asi nepůjde o většinový názor.
V další sérii otázek se SOSP ptalo, zda kandidující uskupení podporují návrh na rozšíření seznamu zvláště závažných trestných činů o hate speech a chtějí „nenávistné projevy“ legislativně upravovat na evropské úrovni. Právě boj proti hate speech je totiž podle SOSP, podobně jako boj proti dezinformacím, možno zneužívat a omezovat tak svobodu projevu. Většina subjektů se shodla, že tyto záležitosti by si měl každý členský stát řešit sám, i kvůli rozdílnosti jazyků a možným dezinterpretacím.
Podle lídrů SPD a Trikolory není třeba zahrnovat hate speech do kategorie zvláště závažných trestných činů, ani je nijak dále řešit na evropské úrovni. „Stavíme se proti zahrnutí tzv. projevů nenávisti mezi tzv. eurozločiny. Z povahy věci, tj. že projevy na internetu se šíří v konkrétním jazykovém a kulturním okruhu, nemá podle nás hate speech přeshraniční charakter a nemá být regulována na úrovni EU,“ stálo v odpovědi.
A podobně situaci vnímá i hnutí ANO, které souhlasí, že tyto věci si má řešit každý stát sám, protože by mohlo docházet k nejednotnému výkladu. „Zprávu o rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jsme s kolegy z ANO nepodpořili. Tato zpráva vyzývá Radu EU, aby rozšířila tento seznam, aniž bychom na evropské úrovni měli tyto pojmy jasně definovány. V důsledku toho může docházet k nejednotnému výkladu, což dle našeho názoru povede k dalšímu omezování svobody slova,“ uvedl Ondřej Knotek.
Stručně odpověděl místopředseda PRO Marek Zeman, který upozorňuje, že Česko už na to legislativu má. „Vyzývání k trestným činům či k jakékoliv formě nenávisti je již v našich zákonech dostatečně ohodnoceno, respektive posouzeno jako nepřijatelné,“ uvádí ve stanovisku strana PRO.
Alexandr Vondra za koalici SPOLU s tímto souhlasí. „Myslím si, že by si to každý stát měl upravit podle sebe. Situace v některých zemích je podle mě strašidelná, ale nemám ambice zasahovat do jejich vnitřní politiky. To si musejí vyřešit tamní voliči a zprostředkovaně politici. Rozhodně však nepodpořím jednotný mustr na úrovni EU. U návrhu na rozšíření tzv. eurozločinů o hate speech jsem byl stínovým zpravodajem a hlasoval jsem samozřejmě proti,“ upozornil Vondra.
Také koalice STAČILO! má za to, že každý členský stát má na sledování nenávistných projevů vlastní legislativu. Navíc právě boj proti hate speech se prý dá snadno zneužít. „Trestání ‚nenávistných projevů‘ může být snadno zneužito k cenzuře nepohodlných názorů. Zde je nutno vždy klást otázku: ‚kdo hlídá hlídače‘ a jakou kontrolu budou mít občané nad tím, které projevy budou označeny a trestány jako hate speech,“ upozorňují zástupci STAČILO!.
Svobodní by některé parametry trestných činů označených jako „nenávistné projevy“ odstranili dokonce i z české legislativy. „Nejen z evropské, ale i z naší legislativy bychom rádi odstranili některé obecně formulované trestné činy, které umožňují dvojí výklad tak, aby se trestaly opravdu pouze přímé výzvy k násilí a takové verbální projevy, které lze považovat za přímý návod k trestným činům. Měli bychom se spíše soustředit na efektivnější práci soudů a zajištění bezpečí v našich ulicích než na hlídání našich příspěvků na sociálních sítích,“ tvrdí Svobodní.
Odmítavě se k legislativě proti hate speech staví i Motoristé sobě a Přísaha. „Zákony o hate speech budeme nemilosrdně blokovat. V zemích, kde byla podobná legislativa zavedena, se ukazuje, že je spíše zneužívána pro potírání ideologické opozice, než pro ‚narovnávání‘ prostředí. Legislativa hate speech je podvod. Společnosti v zemích západní Evropy, které nezažily komunistickou totalitu, nemají pro tento typ plíživého omezování svobody cit. My tento cit po 40 letech útlaku máme, protože víme, kam až to může zajít. Tuto naši citlivost bychom si určitě měli uchovat,“ varují Petr Macinka a Antonín Staněk.
Další otázka směřovala na Digital Services Act, který byl přijat v roce 2022 a SOSP se ptá, zda budou politické subjekty zvolené do EP usilovat o jeho zrušení. DSA upravuje zejména velké platformy a sociální sítě jako Meta, Google a další. V této otázce se odpovědi lišily, protože samotné DSA podle mnohých je v jádru potřebnou legislativou a jen se musí rozumně využívat. Jiní ale chtějí usilovat o její zrušení.
„Žádná regulace médií nesmí jít proti svobodě slova. Má-li nějaká regulace existovat, pak na národní úrovni,“ uvedli stručně zástupci SPD a Trikolory, že i tato legislativa by měla být řešena na národní úrovni.
Velmi ostře se proti DSA vymezuje strana PRO. „Budeme usilovat o zrušení DSA JAKO NEPŘIJATELNÉ NORMY omezující svobodu slova. Další regulaci neplánujeme,“ reagoval rázně Marek Zeman.
A stejně to vidí i Svobodní. „Budeme usilovat o zrušení DSA. Nechme sociální sítě jako svobodné prostředí pro výměnu názorů. Vypínání a regulaci sociálních sítí nechme Číně a jiným totalitám. Do svobodného světa totalitní praktiky nepatří. Na příkladu platformy X, která se rozhodla vydat svobodnou cestou a vede nyní boj s eurokomisařkou Věrou Jourovou, vidíme, že i bez regulací omezující dosah zcela legitimních příspěvků se platformy a sociální sítě dají dobře provozovat, aniž by to představovalo jakékoli nebezpečí pro naši společnost,“ tvrdí Libor Vondráček.
Mgr. Libor Vondráček
Saša Vondra z koalice SPOLU ale upozorňuje, že určitá regulace sociálních sítí je nutná, protože doteď si platformy samy mohly určovat, jaké příspěvky a uživatele zablokují a neměly k tomu danou legislativu.
„Domnívám se, že jistá regulace nutná je, mnozí (včetně mě) se setkali s tím, že jim sociální sítě zablokovaly nějaký příspěvek, aniž by jim k tomu daly zpětnou vazbu. Určitě je potřeba, aby se uživatel mohl bránit, zvlášť když o příspěvcích často rozhodují cizinci naprosto neznalí kontextu. Tato regulace by však neměla vést k tomu, co obsahuje i DSA, že například obsah ilegální v jednom členském státě EU bude rázem odstranitelný ve všech, nebo že posudky na názorové příspěvky budou vydávat ideologické neziskovky,“ upozorňuje Vondra, že aktuální DSA má své chyby.
Podobně to vidí i zástupci hnutí ANO. „S kolegy z ANO jsme Zákon o digitálních službách na plenárním zasedání Evropského parlamentu podpořili, jelikož tento zákon stanovuje normy pro odpovědnost on-line platforem, pokud jde o škodlivé praktiky a nezákonný obsah. Výrazně také posiluje roli ochrany spotřebitele,“ je přesvědčený Ondřej Knotek.
Koalice STAČILO! opět upozorňuje, že je potřeba zajistit, aby se „nelegálním obsahem“ nestal svobodně projevený názor. „Zde musí existovat robustní proces ‚hlídání hlídače‘, aby podchytil například obsah týkající se nelegálního obchodu s narkotiky, ale nezasahoval žádoucí střet názorů, například na zahraniční politiku nebo protiepidemická opatření,“ tvrdí zástupci STAČILO!.
Současný DSA je podle nich celý špatně, a tak by usilovali o jeho zrušení. „Tady a teď je možno konstatovat, že lepší žádný DSA, než ten, který máme nyní. Jsme ale otevřeni diskusi o tom, že regulace velkých platforem a sociálních sítí je na evropské úrovni vhodná, neboť EU je větší trh, kterému se silní světoví hráči na tomto poli přizpůsobí spíše než členskému státu; a že regulace by se měly týkat transparentnosti, boje proti cenzuře, boje proti návykovému designu platforem, ochrany soukromých dat či boje proti monopolům,“ nebrání se STAČILO! tomu, aby nějaká forma regulace na evropské úrovni existovala.
Přísaha a Motoristé sobě taktéž varují, že regulace platforem může dosti často být v rukou ideologicky vyhraněných neziskovek a neobjektivních nátlakových organizací, což celou deklarovanou snahu o zajištění bezpečného digitálního prostoru značně diskredituje. „Má-li se daná věc nějak upravovat, pak jsme zastánci spíše národního řešení, kde bude veřejnost mnohem blíže politikům, které sama volí a zároveň má možnost je i lépe kontrolovat. Vůči pokusům upravovat tuto oblast nadnárodně bychom měli zůstat značně obezřetní. Nikdo nevidí do útrob nadnárodní lobby. Nikdo z našich politiků za vliv těchto organizací nenese žádnou zodpovědnost, a to je děsivé,“ varují.
Společnost pro obranu svobody projevu před evropskými volbami nepolevuje a na 21. květen chystá v Kaiserštejnském paláci konferenci, kde se bude věnovat jak DSA tak Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA). Ten v půlce března schválili europoslanci a měl by nastavovat pravidla, která mají zajistit „redakční nezávislost veřejnoprávních médií“ či „spravedlivé přidělování státní reklamy“. SOSP ale varuje, že by se ve skutečnosti mohl stát opak a Komise by například mohla „nepohodlná“ média „odstřihnout“ od inzerce. Na konferenci kromě řady osobností dorazí i někteří lídři eurokandidátek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Filipes
