Světová zdravotnická organizace (WHO) dlouhodobě poukazuje, že většina zemí nevyužívá daně k motivaci ke zdravějšímu chování, jako je například zdanění nezdravých produktů v podobě slazených nápojů.
Pirát Jakub Michálek odkázal na studie společnosti PAQ Research, z nichž vyplývá, že danění slazených napojů by zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Jak Michálek informoval na sociální síti X, o problematice jednal přímo se zástupci WHO. „Měl jsem návštěvu z WHO. Prezentovali mi úspěšné příběhy cukrové daně. Seberme ty tři miliardy ze země, které se válejí ve sladkých nápojích!“ uvedl.
Poukázal na jiné evropské státy, které již tuto daň úspěšně zavedly: „Poláci a Maďaři to zvládli,“ zdůraznil a dodal, že zmíněné tři miliardy mohou pak jít jednoduše do zdravotní prevence a třeba dostupnějšího sportu.
Měl jsem návštěvu z WHO. Prezentovali mi úspěšné příběhy cukrové daně. Seberme ty 3 miliardy ze země, které se válí ve sladkých nápojích! Poláci a Maďaři to zvládli. Tyhle 3 miliardy dejme do zdravotní prevence, třeba dostupnějšího sportu. Simple as that.https://t.co/A8IIoSFFWu
— Jakub Michálek (@JakubMichalek19) May 14, 2024
Nadměrná konzumace cukru přispívá k řadě civilizačních nemocí, jejichž léčba stojí miliardy korun ročně a snižuje produktivitu. Česko patří mezi země EU, kde je nadváha velmi rozšířená, zároveň se zde nadprůměrně pijí slazené nápoje.
Efektivní zdokumentovanou cestu ke snížení spotřeby cukru a spojených rizik představuje zatížení slazených nápojů spotřební daní. PAQ Research hotnotil různé způsoby danění a navrhl tzv. polský model, ve kterém se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje.
„Polský model“ od PAQ Research naproti tomu navrhuje: spotřební daň pro nápoje s hustotou cukru 50 g/l ve výši 3,4 Kč/l. Variabilní komponent ve výši 0,35 Kč/l za každých 10 g/l cukru nad základní hustotou 50 g/l. Spotřební daň pro nápoje obsahující alespoň jedno umělé sladidlo ve výši 1 Kč/l. Zakotvit v legislativě automatickou valorizaci sazeb o inflaci či medián růstu mezd.“
Pakliže by se našel spolehlivý právní nástroj, měli by ukrajinští bojeschopní muži být vráceni na Ukrajinu?Anketa
Ročně může tato spotřební daň přinést 2,7 miliardy korun rozpočtu a miliardy úspor zdravotních a sociálních nákladů. Zdanění by jen omezeně zasáhlo výrobce, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje.
Neplatí přitom, že by zavedení daně bylo složité, ve Velké Británii stálo jen 2,4 procenta jejího ročního výběru.
„Nadměrná konzumace cukru přispívá k obezitě, cukrovce, kardiovaskulárním nemocem, rakovině nebo špatnému stavu zubů. Spotřební daň na cukr proto představuje důležitý nástroj pro zlepšení zdraví a také úspor. Největší potenciál úspor pro české zdravotnictví spočívá právě v prevenci, do níž patří i daňová politika,“ uvedl lékař a ekonom Pavel Hroboň, který je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a studii jako odborník připomínkoval.
Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož dvanáct zemí je evropských. Naposledy šlo o Chorvatsko (2020) a Polsko (2021).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
