Současná zjištění ohledně údajného zapojení ruské rozvědky do výbuchů ve Vrběticích vrhlo tuto kauzu do nového světla. Není ale od věci se ohlédnout, co bylo o těchto výbuších napsáno dříve. Nejasnosti totiž provázely případ od začátku.
Co teď se sochou maršála Koněva?Anketa
Serveru iDnes.cz se v roce 2018 podařilo získat fotografie vládních složek skladu 16, který vybuchl jako první. Sklad podle nich nejdříve hořel, což vedlo k povolání hasičů a následně vybuchl. „Dvoje pancéřové dveře na obou stranách otevřené, zbrojíři, kteří předtím uvnitř pracovali, nejsou k nalezení. Žádný masivní požár, jen tmavý dým a několik žhavých kousků neznámé hmoty na trávě. Zhruba o 20 minut později ovšem nastala masivní exploze, která betonovou budovu rozmetala po okolí,“ popisuje článek událost.
Fotografie serveru pocházejí z hasičského vozidla. Hasiči, kteří neměli tušení k jakému požáru jedou, se posléze stáhli, dle článku na poslední chvíli, protože na místě budovy byl za chvíli tři metry hluboký kráter. Pravost fotografií potvrdila firma IMEX, která si sklad pronajímala.
Právě to, že nejdříve hořelo a teprve pak následoval výbuch, vyvolávalo dle iDnesu mezi experty pochybnosti, které ovšem nikdo nechtěl říct na záznam. „Snímek jen zvyšuje pochyby o tom, jak mohl sklad bez úmyslné sabotáže vyletět do povětří. Dle oficiálních soupisů totiž uvnitř nebylo nic, co mohlo hořet a vytvořit dostatečnou teplotu k explozi jinak proti samovolnému výbuchu odolné munice,“ psalo se o Vrběticích v roce 2018.
Na fotografii získané v roce 2018 šlehají plameny jen z prostřední části. „Ve středové sekci B byly uskladněny letecké motory bez náplní a několik beden dělostřelecké munice ráže 152 mm standardního provedení. Znalec nepochybně potvrdí, že tato munice se nemůže sama od sebe vznítit ani zahořet. Zbývající uložený materiál byl nehořlavý,“ řekl k tomu zástupce Imexu.
Fotogalerie: - Šlachtova petice
V ostatních částech pak byla oficiálně dělostřelecká a protipěchotní munice. Dým se valil i z první sekce, pancéřové dveře byly dokořán na obou stranách budovy a „před vraty sekce A ležel rozžhavený kus neznámé hmoty“ a „několik centimetrových kousků je pak rozházených po trávníku před skladem“.
Ve skladu byli dva zbrojíři, kteří jsou dnes označováni za oběti „ruského státního terorismu“. Ti nebyli údajně schopni uniknout už když budova „jen“ hořela a valil se z ní hustý dým, i když byly dveře do objektu dokořán na obou stranách. Zbrojíři dle Imexu neměli s municí manipulovat, jen ji zkontrolovat a připravit k expedici. Spekulaci, že by se jednalo o pojišťovací podvod odmítla firma s tím, že munice byla prodaná a nepojištěná, tudíž firma utrpěla ztrátu.
V roce 2018 podle vyjádření státního zastupitelství NCOZ nevěděla, co za výbuchem stojí. „Prověřování stále probíhá. Více informací k tomu v tuto chvíli poskytnout nemůžeme. Bylo by to věštění z křišťálové koule,“ odkázal na rozsah areálu státní zástupce Foltýn. V jiných skladech, kde celkem pochopitelně po výbuchu proběhla inspekce, byly údajně nalezeny zakázané miny. Tuto kauzu Foltýn dotáhl před soud, ale ten ji shodil jako nesmyslnou.
Fotogalerie: - Národní očkovací centrum
Jak pro PL poznamenal válečný veterán z Jugoslávie Dominik Ticháček, když se hovoří o nehořlavých materiálech, zpravidla se tím míní, že bedýnky byly natřeny ohnivzdorným nátěrem založeným na principu odpařování. To brání přístupu kyslíku. Ovšem při požáru takový nátěr nevydrží navždy a i bedýnka jím natřená nakonec hořet začne.
Pokud jde o to, proč se z objektu valil černý dým, Ticháček odhadl, že nejdříve začalo hořet dřevo a od něj chytila střešní krytina. Všímá si, že budova má odkryté elektrické rozvody a volně vedené kabely. „U prvního skladu bych to viděl na bordel a porušení běžných předpisů. Druhý sklad byl úmysl, jelikož se po prvním začalo vrtat v tom, co a kolik tam toho vlastně bylo, je a kam to proudilo,“ odhadl. O firmě IMEX, která sklady provozuje, nemá valné mínění, hlavně o jejích bezpečnostních standardech.
K průběhu požáru a následného výbuchu má tři poznámky i analytik Štěpán Kotrba. „Zaprvé, ti dva, co umřeli, byli zbrojíři, ne hlídači. S materiálem nejspíše manipulovali,“ říká. „Zadruhé, co všechno tam bylo, už nikdo nezjistí, jen pojišťovna,“ dodává.
A hodnotil i provedení, pokud by se skutečně jednalo o sabotáž: „Zatřetí, kdo to provedl není jasné, ale dle mého názoru to nebyl profesionál. Protože to nejdřív dlouho hořelo. Vojenský profesionál by vzal batoh plný C4, položil na to správné místo a odpálil dálkově elektricky mobilem. Kdyby to byla vojenská nálož, nemohlo by se to takhle stát, nemohla by nejdříve na dlouhou dobu zahořet, ale ihned by explodovala. Muničák se nepodpaluje sirkama.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
