Co byste vzkázali Miroslavu Kalouskovi?Anketa
„Ve jménu zachování elementární politické demokracie a svobody soutěže politických stran a volebního procesu je třeba tyto snahy naprosto odmítnout a dělat vše pro to, aby nikdy nebyly realizovány v praxi,“ varuje.
Podle Kohoutka hrozí narušení základního principu voleb, tedy tajnosti hlasování. „Tento princip může být garantován pouze tehdy, je-li výkon hlasovacího práva osobní a individuální (prováděný fyzicky vhozením hlasovacího lístku do volební urny za plentou) – a kontrolovatelný volební komisí,“ tvrdí.
Narušena by podle něj byla i rovnost hlasů: „Korespondenční (a elektronické) hlasování tudíž směřuje (v masovém měřítku) k narušení dalšího klíčového pilíře demokratického volebního práva, kterým je jeho rovnost. Zjednodušeně řečeno, zásada, že jeden občan má jeden hlas.“
Korespondenční hlasování, a zejména pak proces počítání korespondenčních hlasů, podle mínění poslance „delegitimizuje politickou reprezentaci vzešlou z voleb, ve kterých je používáno, a doslova rozvrací a rozeštvává celou společnost“.
Argument o zvýšení volební účasti a zjednodušení voleb je podle Kohoutka zcela lichý a zjednoduší se maximálně podmínky volby pro některé jedince, kterým se nechce obtěžovat přijít do volební místnosti. Připojuje, že kupříkladu tělesně postižení mohou již nyní využívat služeb zvláštní volební komise, která jim umožní tajné hlasování v místě jejich bydliště.
Fotogalerie: - Volby drive-in
„Volby jako celek pak naopak korespondenční hlasování nesmírně prodlouží a zkomplikuje. A hlavně v případě voleb ústavních orgánů nemá být v žádném případě rozhodujícím činitelem jejich jednoduchost, nýbrž ústavnost, spravedlnost, férovost a nezpochybnitelnost,“ píše.
Riziko manipulace považuje za veliké a stejně tak poukazuje na časový rozměr. „Vždy platilo, že volební výsledky jsou sečteny a vyhlášeny do necelých dvaceti čtyř hodin od ukončení hlasování (většinou i mnohem rychleji) – včetně možností jejich snadné a dostupné kontroly. Zatímco výsledky voleb, kde bylo použito korespondenční hlasování, se počítají přinejlepším týdny. Pokud není celé hlasování pro řadu zásadních nesrovnalostí rovnou zrušeno, jako se tomu stalo v Rakousku v případě druhého kola prezidentských voleb v létě roku 2016,“ namítá.
Sám by korespondenční hlasování nechtěl ani v rámci voleb v zahraničí. Nutnost dostavit se na příslušný zastupitelský úřad totiž pokládá za „přiměřenou cenu za možnost spoluovlivnit podobu politického směřování země“.
Fotogalerie: - Volby v Chanově
Přece jen by však určité změny rád viděl. Podotýká, že nyní je před každými volbami do Poslanecké sněmovny vylosován jeden český (volební) kraj – a všichni voliči hlasující v zahraničí vybírají z kandidátek politických stran zaregistrovaných v tomto kraji. „Letos půjde o Ústecký kraj. Což je ovšem nejen naprosto nelogické, ale rovněž to může výrazným, asymetrickým a neakceptovatelným způsobem ovlivnit konečný výsledek voleb,“ nechápe současnou metodu.
Píše, že právě díky této metodě mohla díky hlasům ze zahraničí roku 2006 následně vzniknout Topolánkova vláda. Při rovnoměrném započítávání hlasů by tehdy podle Kohoutka byla na stole možnost vlády ČSSD s KSČM, jelikož by měly o mandát více.
A příklad možného odlišného směřování povolebních koalic jmenuje i z bližší minulosti. „Ve volbách do Sněmovny byl oním ‚vylosovaným‘ krajem Středočeský kraj – a díky tomu zde nezískalo poslední mandát hnutí SPD, nýbrž TOP 09. Pokud by tomu tak nebylo, disponovaly by hnutí ANO 2011 a SPD ve Sněmovně celkem nikoli 100, ale 101 mandátem – a výchozí vyjednávací situace by byla významně odlišná. A možná i pozdější politický vývoj…,“ uzavírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
