Kdo by měl sestavovat vládu?Anketa
USA procházejí proměnou politiky už od 90. let. Tehdy se kulturní válka mezi liberály a konzervativci proměnila v proces liberální normalizace. Trumpova éra byla zoufalým pokusem vývoj zbrzdit. Nepříliš úspěšným. Teď se vše urychlí o to víc. Co bylo ještě na podzim nemyslitelné, je dnes realitou. Plošná cenzura vrcholných politiků a osobností a Vítězný technologický únor. Pardon, leden. Pětice korporací Twitter, Facebook, Google, Apple a Amazon učinila synchronní kroky vůči stále úřadujícímu prezidentu Trumpovi, aby jej zbavila svobody projevu. To je bezprecedentní. Likvidace sítě Parler odepřením služby, bez legitimního důvodu, neskutečné. Nebo je tím důvodem fakt, že by přes ni mohl, považte, prezident komunikovat se svými voliči? Tohle je ta demokracie, tohle je ta svoboda slova, tohle je ještě Amerika? Tak dlouho vyváželi demokracii do světa, až jim tam moc nezůstalo.
Už fraškovitost korespondenční volby byla jasným znamením, že s USA, jak jsme je znali, je pomalu awomen. Země, zmítaná cancel kulturou, rasistickým BLM a neomarxistickými fantasmagoriemi, začíná už být pro některé lidi horkou půdou pod nohama. John Matze je jedním z nich. Odvážný člověk, co otevřeně bojuje za svobodu slova pro všechny. A za to musí být zničen. Kým? Anonymními hajzlíky, které baví sesypat se jak vosy na vybranou osobu a nedat pokoj, dokud ji neumoří. Davově, zbaběle, pak se zase vytratí v internetové anonymitě. Deanonymizovat. Stačí pár lidí. Influencerů, co ostatní k této zábavě navádějí. Přesvědčení, že mohu jako anonym ponoukat druhé k šikaně konkrétní osobnosti, a sám přitom nic neriskuji, je pilířem téhle cancel kultury i u nás.
Fotogalerie: - Zeman v USA
Parler se nyní snaží zůstat on-line díky serverům v Rusku, to je ale možná jeden z jeho nejmenších problémů. Podle slov Johna Matzeho bude potřeba, aby si vybudoval kompletní vlastní infrastrukturu. Co všechno tedy musí zajistit?
Otázkou je, v jaké formě a kvalitě chce Parler do budoucna fungovat. Pokud jde o migraci dat ze serverů Amazonu jinam, za zachování současných parametrů služby, nezávidím jim. Mají už nyní okolo dvanácti milionů uživatelů. Servery Parleru byly poslední dobou zahlceny DDoS útoky internetových bojovníků za lepší zítřky, takže začínají od základů. A to je právě zajistění proti DoS. To by měla být ona ruská firma. Hosting vlastních dat ale hledají domácí, v USA. A to je problém. Datové nároky sítě už nyní překračují možnosti malých providerů, a to řádově. Po reaktivaci služby pak počet uživatelů raketově naroste o konzervativce, nespokojené s cenzurováním velkých služeb, zejména Twitteru a Facebooku. Velcí poskytovatelé Parleru své služby preventivně odpírají. Toto netržní chování jim totiž přináší politické body i přízeň Big Tech, pro které je nyní Parler veřejným nepřítelem č.1. Konkurencí, která vyhrála předem. Nikoliv díky své kvalitě nebo technologické převaze, ale už tím, že slibuje ctít svobodu slova i nadále. A to není málo. Proto tolik vadí. Tak moc se změnila Amerika.
Parler navíc počátkem ledna čelil masivnímu hackerskému útoku, po kterém z něj skupina lidí dokázala vytáhnout na 70 TB dat včetně citlivých informací o jednotlivých uživatelích. Na Parler přitom v posledních měsících odešlo i mnoho prominentních politiků, například z britské Konzervativní strany. Je tedy Parler bezpečnostním rizikem?
To je ale povyk zejména z tábora jeho konkurence. Ta nyní hledá, čím účinně odstrašit zástupy uživatelů, hodlajících odejít jinam. Ke zmíněnému úniku dat došlo více cestami. Parler měl slabší zabezpečení, ale pokud vím, třeba ta data o tom, kde se který uživatel pohyboval v době vpádu do Kapitolu, byla pořízena přímo. Aktivistická hackerka @donk_enby prostě archivovala příspěvky, obsahující média z dané události. Z časových razítek a neostripovaných GPS tagů videí pak poskládala mapu, kde se kdo v daném čase pohyboval. Média, jindy tak kritická ohledně cizích osobních údajů, tleskala. Mám chápat tak, že jakákoli informace, v určitý moment veřejně dostupná, je mi k dispozici a mohu s ní nadále pracovat, jak jie mi libo, včetně publikace ve veřejném zájmu? Tak to rád slyším.
Podobný únik může v budoucnu nastat z kterékoli jiné služby. Smiřme se s tím, že sociální sítě v tomhle ohledu bezpečné zrovna nejsou. Politické zadání ale bylo prolustrovat patriotické uživatele Parleru. A tak si etičtí hackeři, což je jen eufemismus pro politicky motivovaný hacking, posvítili zrovna na ně. Pokud ale začne tato data někdo zneužívat, měl by si nejdřív zjistit, komu patří. Parler byl doménou válečných veteránů a patriotických skupin, které si foukat do kaše, co se týče porušování soukromí, nikdy moc nenechaly.
Psali jsme:
Došlo podle vás s likvidací Parleru k nevratné změně v tom, jak lidé vnímají sociální sítě? A pokud ano, budou z takové změny firmy, jako jsou Twitter či Facebook, spíše těžit, nebo jim uškodí?
Parler zlikvidován není. Jen byl sražen na lopatky hned pěti protivníky vyšší váhové kategorie naráz. Ale jeho další osud je zároveň osudem svobody slova v USA, takže se má o co politicky opřít, až bude vstávat. Na Amazon už byla podána žaloba, ale ta skončí jako vždy, na oddílu 230. Ten měl původně chránit malé internetové portály před žalobami za obsah, nahraný uživateli, nebo naopak před žalobami uživatelů za provedené zásahy do obsahu. Dnes se z tohoto štítu stal meč. Globální hráči tak nejsou odpovědní ani za obsah, ani za jeho aktivní cenzuru, a mohou tento přístup selektivně kombinovat. Zákon, co v roce 1996 stvořil svobodný internet, jej nyní hrozí zahubit. Tohle Trump podcenil a změnit nestihl.
Síť Parler si zakládá na tom, že necenzuruje. I proto tam za Trumpem přešly hned v prvních dnech miliony uživatelů Twitteru a dalších platforem. Je to ale také důvod, proč se na této síti mohou objevovat konspirační teorie, antisemitské nálady či jiné věci, které jsou přinejmenším morálně rozporuplné, v horším případě pak přímo nezákonné. Jak vy osobně vnímáte svobodu projevu? Patří do ní i to, co dělá Parler?
Samozřejmě. Jakmile se začneme bavit, co do svobody slova patří, a co už ne, tak už se o žádnou svobodu nejedná. Skoro svoboda říkat všechno to, co se říkat smí, až na určené výjimky, už tu byla mnohokrát. Děkuji, nechci.
Fotogalerie: - Rozlučka s Trumpem
Mandát bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa byl po celé čtyři roky ve znamení tvrdých sporů s médii. Objevují se i názory, že k Trumpovi byla média tak příkrá jako zatím k žádnému jinému prezidentovi. Jak se na roli médií v uplynulých čtyřech letech díváte?
Byla doslova ostudná. Jednotná mediální informační fronta, favorizující Bidena a očerňující Trumpa. A pak pár renegátů, kteří si dovolili napsat i něco jiného. Tedy než jim cenzura zatnula tipec jako článkům New York Post. A po volbách to pokračovalo. Vzpomínáte, jak dlouho jsme byli masírováni ruským ovlivněním voleb, aniž pro to byl jediný hodnověrný důkaz? Prakticky celé Trumpovo funkční období. A nyní, když proběhly volby ve zcela nových podmínkách, kdy dvě třetiny voličů hlasovaly korespondenčně a volby provázela celá řada nesrovnalostí, jsme médii horlivě ujišťováni, opět bez důkazů, že je vše v pořádku? Soud přece žádné porušení neshledal. Že se žalobami vůbec nezabýval, taktně opomenou zdůraznit.
Ale to známe i z našich luhů a hájů, a po podstatně delší dobu. Zhruba stejnou, co je Miloš Zeman prezidentem. A pokud po něm žezlo převezme Andrej Babiš, hned tak to neskončí. Mainstreamová média zřejmě dospěla k závěru, že informace je jimi vlastněný a vytvářený produkt, a podle toho se chovají. Že by snad mělo jít o popis reality, ráda zapomněla. Ale lidi ta realita stále zajímá, bohudík.
Fotogalerie: - Vote Trump 2020
A na závěr k sociálním sítím obecně. Internet od svých prvopočátků prochází překotným a turbulentním vývojem, velké firmy vznikají a zanikají. Několik gigantů ale, zdá se, dokázalo pevně zakořenit. Například YouTube, Facebook, Twitter, Instagram. Domníváte se, že tyto firmy tu s námi budou „napořád“? Nebo může přijít nějaký šok, změna, která je odsune na smetiště dějin tak, jako kdysi třeba Yahoo?
Budou, ale jejich role bude úměrná jejich uživatelské základně. A ta se mění. Každá generace má své platformy. Takže i Facebook záhy potká osud BBSek, řetězových e-mailů, diskusních fór a on-line fotoalb. Zbude na něm pár důchodců, co si budou vyprávět, jak tu kdysi bojovali vlastenci s vítači a Facebook ty jedny tvrdě cenzuroval a ti druzí nahlašovali. Dobové politické boje se už ale povedou někde úplně jinde. Vinu za návrat cenzury to ale z těchto platforem nesnímá. Ve své době se propůjčily hanebnému účelu, bude stát jednou v učebnicích dějepisu. Tak snad se takových ještě dožiji...
Slovíčko „jie“ v textu není překlepem, odkazuje na spor Pavla Cimbála s autorem anonymního twitterového účtu Jie
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
