Doubravův odmítavý postoj k této konkrétní pomoci ze strany NATO úzce souvisí s historií. „Po odsunu sovětských vojsk v roce 1991 jsme říkali, že na našem území už nikdy nechceme žádné cizí vojáky. Dokonce to tehdy prohlašovala i ikona té doby, prezident Václav Havel,“ připomněl.
Obává se tedy, aby do Česka místo zdravotníků nepřijeli vojáci. „Obávám se toho, že by se sem rozhodli poslat tankovou brigádu o 300 lidech. Protože to usnesení, které schválil Parlament, to umožňuje. Sice se mluví o zdravotnících, ale projednává se to v systému armády,“ upozorňuje. Podle svých slov tak hlasoval v souladu s názorem svých voličů, kteří se na něj obraceli s tím, aby pro to ruku nezvedl.
Tyto obavy má i vzhledem k vyjadřování našich zdravotníků, kteří podle něj na internetu uvádějí, že situaci zvládají. „Jestliže říkají, že to zvládají, a není důvod, proč by to neměli zvládat dál, tak proč je to potřeba? A když už ano, tak proč by sem neměli přijít civilní zdravotníci? A proč nepřijdou, až to skutečně bude potřeba?“ klade si Doubrava hned několik otázek.
Zdůrazňuje, že NATO jsou sice spojenci, ale také vojáci. „V roce 1968 k nám také přijela vojska našich tehdejších spojenců – Varšavské smlouvy. A jak jsme byli rádi, když odešla. Vůbec není rozhodující, čí vojska to jsou. Podstatné je, že to jsou vojska,“ myslí si.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
