Premiér Andrej Babiš prohlásil, že se máme připravit na to, že se očkovat proti koronaviru asi budeme pravidelně. Krátce předtím se objevila informace, že Evropská unie se chystá podepsat smlouvu na 1,8 miliardy dávek vakcíny proti koronaviru na roky 2022 a 2023, protože předpokládá, že očkovat proti koronaviru se bude opakovaně. Co si jako imunolog o takových úvahách myslíte?
Předpokladem k tomu, aby se vakcinace proti koronaviru stala v budoucnu pravidelnou záležitostí, by musela být krátká doba přetrvávání specifické buněčné imunity proti novému koronaviru, což zatím nevíme. Nebo objevení se takových mutací viru, proti kterým by doposud užívané vakcíny nechránily. V této chvíli víme, že tzv. efektorové, výkonné, cytotoxické T lymfocyty, někdy označované jako CD3+ 8+ T lymfocyty, zatím reagují se všemi známými mutacemi! A buněčná imunita, samozřejmě ve spolupráci s buněčnou složkou tzv. „přirozené“, respektive „vrozené“ (innate) imunity, například fagocytující buňky, které jako měňavky cizorodou látku signalizující nebezpečí pohltí a chemicky rozloží ve své cytoplazmě a které jsou podřízeny T buněčné imunitě, zatím všechny známé mutace a varianty likviduje.
Účinnost vakcíny nelze posuzovat podle případně vzniklých IgG specifických protilátek, protože se tyto protilátky po překonaném covidu-19 ani po vakcíně vždy nevytvoří a celá řada z nich nemá neutralizační schopnosti, které by umožnily likvidaci nového koronaviru.
Cílem jakékoliv vakcinace je eliminace výskytu určitého infekčního onemocnění. O co jde v případě covidu-19?
Jde o RNA virus, proti němuž se organismus brání především tzv. „buněčnou imunitou“, která je zde rozhodující. Efekt té které vakcíny můžeme především hodnotit epidemiologicky, to znamená dle výrazného poklesu výskytu onemocnění, případně jeho vymizení. Ale také do značné míry – alespoň u určitých populačních vzorků – podle úrovně „T buněčné imunity“, reprezentované především tzv. „větví Th1“, tedy T lymfocyty.
Při indikaci té které vakcíny konkrétnímu pacientovi to lékaře-klinika zajímá u pacientů trpících různými imunopatologickými stavy, například autoimunitně zprostředkovanými chorobami, především systémovými (například systémový lupus erythematodes, SLE), vážnějšími alergickými nemocemi, imunodeficiencemi, tedy poruchami týkajícími se obvykle jak „humorální imunity“ (protilátkové imunity), která bývá v úzké vazbě s poruchami imunity buněčné, a konečně u nemocných trpících zhoubnými nádory z „kontrolní tkáně“, tedy především z lymfocytů, určitého typu bílých krvinek (různé typy tzv. lymfoproliferace, lymfómů, eventuálně lymfómů, které vyplavují postižené, nádorově transformované, lymfocyty do periferní krve, kdy potom hovoříme o leukémiích. Totéž se týká i ostatních hematoonkologických onemocnění.
Co se dozvíte ze vzorků zdravých očkovaných lidí?
U vzorků zdravých vakcinovaných lidí nám vyšetření specifické imunitní reaktivity ukáže, jak vysoký stupeň obranyschopnosti vakcína indukuje, případně při opakování testu do budoucnosti zjistíme, jak dlouho zvýšená buněčná imunita přetrvává. Dnes víme z různých studií ze zahraničí i od nás z Brna z výzkumného centra RECETOX, že po překonaném covidu-19 toto zvýšení specifické antikoronarové imunity přetrvává minimálně 9 měsíců, pravděpodobně i déle.
Shrnuto a podtrženo, obecný imunologický profil, který dnes běžně u imunologických pacientů provádíme, nám spolu s jejich klinickým obrazem umožňuje odhadnout, zda vakcinace je vůbec u pacienta vhodná a jaký typ vakcíny asi volit. Z vyšetření specifické buněčné imunity nám umožní posoudit, jak tato specifická imunita dlouho přetrvává.
Psali jsme:
Z obecného imunologického profilu jste tedy schopen určit, zda která vakcína je vhodná pro konkrétního člověka?
Zkušený klinický imunolog na základě obecného imunologického profilu a na základě klinického obrazu od dětství až doposud pozná, zda je vakcinace u pacienta vhodná a jaký typ vakcíny u něho volit. Pracuji s imunologickými nemocnými téměř 50 let, již jako student na III. interní klinice 1. lékařské fakulty UK a 44 let po promoci pak na I. interní klinice, kdy jsme tehdy spolu s paní profesorkou Terezií Fučíkovou založili vůbec první skutečně imunologickou ambulanci. Ty alergologické ambulance mají v naší zemi tradici již z dob před druhou světovou válkou.
Na základě této dlouhé zkušenosti lze skutečně při dobré znalosti nemocného i jeho opakovaně provedeného imunologického profilu odhadnout efekty vakcíny, a to jak ty nežádoucí, tak ale i pozitivní efekt vakcinace.
Jak se liší přístup pro očkování k těm, kteří trpí různými zdravotními neduhy?
Osobně mám pacienty rozděleny do čtyř kategorií. V té první jsou nemocní s vysoce aktivním a rozsáhlým imunopatologickým postižením, především autoimunitním, kde bych vakcinaci neriskoval. Těch lidí dnes není mnoho a je lépe jim preventivně vystavit žádost o aplikaci monoklonálních protilátek proti proteinům glykoproteinového, spikového, obalu viru, například Regeneron. Ty musí být takovému nemocnému člověku aplikovány co nejdříve od stanovení diagnózy či od ověřených prvních klinických příznaků. Čím dříve, tím lépe!
Druhou skupinu tvoří nemocní trpící imunopatologickým stavem, který však je plně stabilizovaný, v tzv. klinické remisi. Může jít i o nemocné s tzv. „autoimunitním laboratorním syndromem“, kteří jsou klinicky zdraví, ale mají větší množství autoprotilátek v krvi. U nich volíme raději vakcíny na principu messenger RNA (mRNA /), například dnes Modernu nebo Pfizer/BioNTech.
A co volíte u nerizikových pacientů?
U nerizikových pacientů prakticky jakéhokoliv věku, tj. lidí netrpících ani výše zmíněnými imunopatologickými stavy, ale ani metabolickým syndromem – především arteriální hypertenzí léčenou dvěma či více léky, obezitou, spojenou s diabetem mellitem II. typu – lze použít vektorovou vakcínu s jedním vektorem, tj s jedním živým virem, například adenovirem. Příkladem může být vakcína Astra/Zeneca/Oxford, u které bylo upozorněno na možný poněkud vyšší výskyt žilních nebo tepenných příhod.
Nicméně zatím není jasné, zda u těchto pečlivě sledovaných lidí se jedná o poměrně běžný výskyt těchto příhod. Při velikém množství očkovaných lidí ani není jasná eventuální příčina, jistě není od věci těmto lidem těsně před vakcinací i několik dní po ní podat aspirin, například alespoň v dávce 100 mg, například Aspirin Protect 100.
Čím by bylo vhodné očkovat úplně zdravé jedince, pokud bychom je z vakcinace úplně nevynechali?
Pokud bude Evropskou lékovou agenturou EMA schválena vakcína Sputnik V, která používá jako vektory dva typy adenovirů, a tudíž vyvolává výraznější zánětlivou reakci, která je ale podmínkou kvalitní tvorby robustní specifické buněčné imunity, volil bych ji za těchto předpokladů především u mladších, naprosto zdravých jedinců.
U několika typů čínských vakcín, o jejichž schválení se u nás zatím, pokud vím, ani neuvažuje, je třeba si uvědomit, že inaktivovaný virus je pojem používaný pro živý oslabený virus. Ale zde hrozí riziko zpětné mutace takovéhoto viru na původní „divokou formu“ či jinou mutaci. Pokud by šlo o mrtvý virus, jde o zcela odlišnou situaci.
Odvážím se zmínit ještě o jednom možném způsobu profylaxe i možné částečné léčby infekce novým koronavirem, která se kdysi uplatnila při léčbě jiných virových infekcí. Jedná se o tzv. transfer factor, přenosový faktor, se kterým mám dlouhé zkušenosti od poloviny 70. let.
K čemu tehdy sloužil?
Používali jsme ho při různých buněčných imunodeficiencích, virových infekcích, chronických bakteriálních infekcích i při imunoterapii nádorů. Jde o dialyzát minimálně z 10 ml krve dárce, který má kvalitní buněčnou imunitu obecně, eventuálně dané onemocnění úspěšně překonal nebo byl úspěšně vakcinován. Z jeho krve byly extrahovány bílé krvinky, především lymfocyty, které byly opakovaně zmrazeny a rozmrazeny, potom dialyzovány a získaný dialyzát byl aplikován obvykle pod kůži příjemce.
Například jeden pacient byl úspěšně vakcinován proti tuberkulóze a je dlouhodobě při kožním testu Mantoux II. pozitivní, zatímco potenciální příjemce zůstává přes opakované očkování proti tuberkulóze v Mantoux II testu negativní. Pokud mu aplikujeme extrakt z člověka, který dobře na BCG vakcínu proti tuberkulóze reagoval, extrakt z jeho lymfocytů „naučí“ krvinky příjemce reagovat stejně. Pokud zaručíme nepřítomnost viru v tomto dialyzátu, kde viry nikdy přítomné nebyly, bylo by to další obohacení našeho protikoronavirového instrumentaria.
Transfer factor je vyráběn v celé Evropě pouze v Praze, od roku 1986 byl běžně u nás registrován, ale z dosti nepochopitelných – nemedicínských a nefarmakologických – důvodů u nás již přes deset let registrovaný není, zatímco například na Slovensku ano. Osobně se domnívám, že jde o velmi perspektivní cestu výzkumu.
Psali jsme:
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
