Jak si vysvětlujete, že hnutí LIDÉ PRO, které chtělo kandidovat v podzimních volbách, nikdy nezřídilo transparentní účet pro příjem darů, přitom lhůta pro jeho povinné zřízení uplynula 5. ledna a až na konci března Mikuláš Minář oznámil, že kandidovat hnutí nebude, přičemž celé čtvrtletí dále vybírali peníze od dárců?
Jedině tak, že se nerozhodli kandidovat. V zákonu je to skutečně formulováno tak, že pokud nějaká politická strana nebo hnutí by do voleb nešly, tak transparentní účet zřídit nemusí. To jsou i takové, o nichž třeba ani nevíme, že existují, ale pokud nejdou do voleb, tak samozřejmě transparentní účet také nezřizují. Asi takhle se lze z té jejich situace dostat ven, to znamená tvrdit, že se ještě nerozhodli kandidovat, a proto si transparentní účet nezřizovali. Není to tak, že ten 5. leden je poslední šancí, kdy se může nějaká strana přihlásit do voleb.
Zákon pochopitelně umožňuje, aby vznikla politická strana i po tom 5. lednu; nemohla by se tedy ani dříve zaregistrovat a zřídit svůj transparentní účet pro volby. Strana se hlásí do voleb až momentem podání kandidátky. A pokud ještě neví, že bude kandidovat a nevede kampaň, tak vlastně nemusí transparentní účet zřídit. Na tomhle příkladu v první řadě vidíme, že regulace volební kampaně je touto částí volebního zákona celá problematická. Jsou tam díry, ale ty tam budou vždy. LIDÉ PRO toho jenom využili.
Vidíte nějaký důvod toho, proč kampaň hnutí financoval spolek PRO ČR, přitom ten se ale nezaregistroval u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, což je v obdobných případech povinností?
Ve volebním zákonu existuje pasáž, kde se hovoří o tzv. třetí osobě vedoucí kampaň bez vědomí té kandidující strany. Pod to by snad bylo možné ten spolek PRO ČR, který tu kampaň podporoval, zařadit. Ale máte pravdu, že ten by se také měl zaregistrovat. Samozřejmě v momentě, kdy se to hnutí rozhodlo nekandidovat, je otázka, zda to byla předvolební kampaň. Jsou to takové kličky ze strany toho hnutí LIDÉ PRO, ale umožňuje jim to ta ne úplně šťastná úprava toho zákona.
Považujete za pravděpodobnější podle počínání Mikuláše Mináře a jeho lidí, že vůbec neznali zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích a zákon o volbách do Parlamentu České republiky, nebo že nikdy neměli v plánu kandidovat?
I kdyby ty zákony neznali, tak samozřejmě neznalost zákona neomlouvá. To je stará právní zásada, a potom by samozřejmě hnutí pokutu dostat mohlo. Připomenu, že i v předcházejících volbách jsme viděli, že Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí nakonec posoudil něco, co se i většině kandidujících politických stran zdálo, že činí dobře a v souladu se zákonem, ale úřad potom rozhodl ze své pravomoci, že to tak nebylo a ty strany pokutoval. Takže to se teoreticky může stát i v tomto případě. Ale je to vlastně nová situace, kdy hnutí vedlo kampaň, ale potom nekandiduje.
Psali jsme:
Protože neexistuje transparentní volební účet nelze náklady kampaně dohledat. Má smysl požadovat, jak se to z několika stran včetně senátora Václava Lásky děje, aby byly náklady zveřejněny, když hnutí LIDÉ PRO do voleb stejně nejde?
Myslím, že to je politická deklarace. Každý může politickou stranu či hnutí vyzývat k tomu, aby něco činily, ale pokud kandidovat nebudou, tak zákonná povinnost to zveřejnit zřejmě zanikla. A myslím si, že to je dnes už v podstatě zbytečné a že do mrtvol se nekope. To hnutí, kdybych použil ještě další morbidní příměr, tak to je mrtvě narozené dítě zakladatele hnutí, které se do politiky nikdy reálně nepustilo, nepřežilo ten svůj zrod a dnes už je vlastně jedno, jak postupovali.
Komu mohlo být hnutí LIDÉ PRO konkurentem? Nebo jeho vznik od začátku nedával smysl, a proto neuspělo?
Ukázalo se, že pro politické hnutí tohoto typu s lídry, které mělo, není na politické scéně prostor. Někteří zakladatelé toho hnutí – zejména pan Minář – nejprve vyzývali opoziční strany od středu doprava, aby se spojily. Když to udělaly, založil pan Minář vlastní hnutí a vlastně se jim pokusil konkurovat. Ale ukázalo se, že on sám není dostatečně známá a vyprofilovaná osobnost, co by byla schopná „na svůj obličej“ táhnout politickou stranu, která by se snažila konkurovat v prostoru, jenž je ale už naprosto zaplněn.
Teoreticky mohli být největším konkurentem pro Piráty, respektive pro koalici Pirátů a STANu, ale ukázalo se, že dvojice Minář a Ondráčka nejsou schopni Pirátské straně konkurovat a vlastně jim žádné sympatizanty neodebrali. Navíc voliči ani nepochopili, když máme pět opozičních antibabišovských stran od středu doprava, proč by měla vznikat šestá. Myslím, že to je důvod, proč neuspěli.
Ale nebylo tohle zřejmé od začátku, že se Mikuláš Minář se svým hnutím cpe tam, kde už je plně obsazeno?
Mně připadá, že on podlehl takovému klamu, kdy zaplnil Letenskou pláň, a získal tím pocit, že snad ti lidé tam přišli kvůli němu. Ale to tak nebylo. Lidé tam demonstrovali proti Andreji Babišovi. Teď máme z víkendu příklad, kdy v Bulharsku byly podobné demonstrace a jedné protestní straně se na tom podařilo udělat z nuly 17 procent.
Takže někdy se tato cesta může povést, ale pan Minář není takový lídr, aby to dokázal. Nyní jsme v době, kdy je politika hodně personalizovaná a bez silného lídra nemá politická strana šanci dostat se do parlamentu. Hnutí LIDÉ PRO je jasným dokladem toho, že bez lídra to nejde. To, že někdo svolá demonstraci, ještě neznamená, že to poté přetaví do politické strany. To jsou prostě dvě jiné disciplíny.
Mezi ohlasy na upozornění Novinek, že hnutí LIDÉ PRO utratilo téměř šest milionů korun, které dostalo od dárců, aniž by něco viditelného učinilo, se objevila i podezření, že hnutí ani do voleb jít nechtělo, proto si i nadsadilo limit na skoro nedosažitelných 500 tisíc podpisů, že motivy byly spíše finančního rázu. Neznevěrohodnil Mikuláš Minář a hnutí LIDÉ PRO svým postupem jiné možné budoucí protestní aktivity?
To si úplně nemyslím. Pro ně bylo trošku nešťastné, že se rozjel covid, když se začali chystat sbírat podpisy, takže to bylo těžší. Na druhou stranu je tam ještě jeden moment, na který se zapomíná, že v podstatě tahounem tohoto hnutí měl být pan Čižinský. On sám se do toho úplně nezapojil, ale jeho pravá i levá ruka z pražské politiky byly v tom týmu „zárodku mrtvě narozeného hnutí“. Zřejmě uvěřili, že to, co se podařilo panu Čižinskému, tedy sesbírat mnoho podpisů v Praze, bude převoditelné i mimo Prahu do dalších regionů. Ale zopakovat to nedokázali.
Ale skutečně se domnívám, že věřili, že to může vyjít, že pan Minář podlehl dojmu ze zaplněné Letenské pláně a představě, že je teď velkým politikem. Ale už stanovení těch 500 tisíc podpisů ukázalo, že tomu řemeslu opravdu nerozumí. Tak si nemyslím, že by to byla z jejich strany nějaká fejková záležitost, ale že přecenili svoje síly, protože jsou v politice nováčky a nepochopili, jak politika funguje.
Připomněl jste poslance a starostu Prahy 7 Jana Čižinského, který na jedné z demonstrací Milionu chvilek pro demokracii oznámil vznik nové iniciativy, s níž chtěl ovlivnit politiku. Těch jeho „3000 statečných“ už vyvanulo a úspěšný pražský politik z celostátní politiky zmizí, když se ho KDU-ČSL těžko ujme poté, co od ní po minulých volbách zběhl?
Tahle aktivita šla v podstatě do ztracena. Jen se náměstci z magistrátu za jeho hnutí Praha sobě zapojili do aktivit pana Mináře, a teď to vlastně všechno končí. Jeho lidé se do toho zapojili, ale když se ukázalo, že to nemá šanci, tak on osobně ne. To je asi konec jeho celostátního angažmá v tomto kole. Do voleb je už blízko, a proto nečekám, že by se tahle část politického spektra ještě zaktivizovala k nějakému samostatnému podniku. Ale nikdy neříkej nikdy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
