Kdo nakonec urve vítězství v amerických prezidentských volbách?Anketa
Pane docente, psal jste o tom, že v podmínkách, kdy je covid popíračství zjevně zneužíváno ke štěpení národa, je hloupost postavit na něm uctění výročí naší republiky. „Jsme svědky tolika arogance omezenců, kteří se omezují záměrně a odmítají uznat jakoukoli argumentaci, že z toho jde děs,“ uvedl jste ještě před konáním protestních akcí 28. října. Očekával jste průběh, který jsme viděli? Jak dění hodnotíte?
Očekával jsem, že demonstrace budou trochu rozpačité. A byly. Aspoň tak jsem si vyložil informace, které o nich podávala média, streamy, komentáře na Facebooku. Rozpačitost je dána tím, že velmi rychle přibývá lidí, kteří mají přímou zkušenost s onemocněním ve svém bezprostředním okolí. Dále pak tím, že stereotyp zlehčování a kritika abstraktní vlády či moci je nedostatečný základ pro jakékoli hnutí.
Vylévat si vlastní frustraci na vládě bez pochopení toho, že opozice všeho druhu (demokratická, nedemokratická, zprava, zleva, stará, nová, radikální, umírněná) je v ještě horším stavu a chová se ještě hůř než vláda, nikam nevede a nemůže vést. Jediné, co mě překvapilo, že vše se tak jednostranně podřídilo fanatickému zlehčování epidemie. To je na den republiky a v situaci, kdy je spousta dalších problémů, svědectví určité nevyspělosti, ne-li nesvéprávnosti velké části aktivních účastníků.
Fotogalerie: - Fandění na Staromáku
Osobně jste byl na demonstraci, která se odehrála na Staroměstském náměstí 18. října, ale odešel jste po půlhodině. „Celkově velmi rozpačité. Takový dort upečený pejskem s kočičkou, a to ještě za účasti zlého psa. Nic k jídlu.“ Byl jste se podívat i na některý z protestů 28. října?
Nebyl jsem a nelituji toho. Byl by to ztracený čas. Sledoval jsem selektivně streamové zpravodajství podávané příznivci akcí a i z něho bylo zřejmé, že jsem o nic nepřišel. A také jsem necítil potřebu poslouchat, slušně řečeno, účelové nepravdy, jejichž jediným smyslem bylo podpořit nezodpovědné chování. To není o svobodě projevu, ale o tom, že velká část osob, které na demonstraci přišly, si nechala různými fake videi, která si ve svých bublinách rozesílají, zasvinit vlastní mozek.
Jedno z takových, které bylo ve své době nejvíce rozesíláno a na které se zlehčovači či popírači nejvíce odvolávali, jsem rozebral zde a v navazujících sedmi pokračováních. Jakýsi Reiner Fuelmich se v něm ani netají s tím, že mu jde o to, aby okradl obyčejné lidi. Tj. že smyslem jeho aktivity je vyvolat soudní spory a požadovat od „vlády“ náhradu pro ty, kteří utrpěli škody. Platit to pochopitelně nebude vláda, ale ti, kteří jsou fake videem nadšeni, ti obyčejní lidé ze svých daní či prostřednictvím dopadů inflace. Ti, kteří se fake videi nechali zmanipulovat, však zatím nechtějí vystřízlivět.
Jako příklad mohu uvést jednu dívenku, která mě taková fake videa posílala skoro každý den. Když jsem ji velmi slušně vyzval k tomu, aby se podívala na dobře provedený a odborně podložený pořad „Země v nouzi“ Daniela Stacha v ČT 18. října, oznámila mně, že jsem ji zklamal a že si mě vyškrtla z přátel. Lidí tohoto typu si nemohu vážit a slovo „omezenec“ je to nejlaskavější, které pro ně mohu použít. Jsou to lidé, kteří se dobrovolně zbavili zodpovědnosti za své chování, jsou nenávistní a agresivní. Ohrožují životy druhých. Mimo jiné – to, že se u nás počty nakažených drží na vysoké úrovni, je dáno tím, že stále ještě existuje velké množství zdrojů vícenákazy, které jsou udržovány záměrným a demonstrativním porušováním elementárních protiepidemických zásad.
Blízko k těmto lidem pak mají ti, kteří nedokážou rozlišit mezi problémem a nepohodlím, jak jsem o tom mluvil minule. Pro sebe si je nazývám „hloupej jako mladej Fulghum“ (kterého musel poučit starý Žid, který prošel koncentrákem), aby rozdíl pochopil.
Ještě trochu ze soukromí. Svátek republiky jsem využil k pobytu v přírodě, protože jsem si potřeboval trochu odpočinout z návalu práce pro naši univerzitu (nejen učení on-line, ale také sepsání dvou odborných článků pro zahraniční časopisy během jednoho týdne). Prošel jsem si místo bývalého keltského sídliště Závist. Podzimem zbarvené listí, spousta hub, výhledy do údolí Vltavy a na protější Šance… a také to tematicky souvisí s kořeny naší státnosti. Bohatnutí bohatých a chudnutí chudých spolu s tím, že vyčpěla dogmata, kterými druidové udržovali své pozice, vedla k rozkladu keltské pospolitosti. Když se slovanské kmeny, ovládající na tu dobu progresivní formy zemědělství, přicházející podél menších řek do české kotliny, s keltským osídlením dostaly do styku, došlo k velmi rychlému splynutí dvou kultur, druidové ztráceli moc, naše země získala na tu dobu velmi husté a intenzivně komunikující osídlení. Tehdejší splynutí pak dalo základ obohacování obyvatelstva české kotliny o další etnika. Z tohoto hlediska má Česká republika dobré kořeny a nejen přežije současnou dobu, ale projeví schopnost čelit nepřízni a pochopení toho, odkud zlo pochází, ji posílí.
Denní počty nakažených covidem-19 stále rostou, neustále padají rekordy pro jednotlivé dny. Je to argument pro naprostý lockdown? Potřebuje Česko na chvíli „zavřít“, aby se situace zlepšila?
Není žádná hranice, kam až může omezování (typu lockdown) zajít. Vždy lze najít ještě další omezení. Z pozorování toho, jak se nákaza u nás šíří, mně vychází, že je souběhem dvojího:
– Běžného „horizontálního“ šíření. Zde jsou ještě „skuliny“, které lze poměrně snadno, za cenu mírného nepohodlí, ucpat. Jeden příklad právě nyní uvedl nový ministr zdravotnictví Blatný – setkávání ve výtahu. A hned byl napaden, že chudáci lidé budou muset nosit nákupy do desátého patra. Takové výpady, to už je prostě zlá vůle. Vždyť jde o to, aby se prostě lidé chovali zodpovědněji. Pokud je to možné, vyšli si těch pár schodů. Někteří z kritiků omezení používání výtahu si paradoxně stěžují, že nemají možnost sportovat, tak tady mají příležitost. Nebo aby nejezdili ve výtahu v zaměstnání, v institucích, na sídlištích namačkáni na sebe. Je to o použití rozumu, slušnosti, ohleduplnosti.
– „Vertikálního“ invazivního vnášení zdivočelého portfolia koronaviru (sestávajícího z hlavního kmene v různých fázích excitace a mutace, která změnu chování našeho viru vyvolala) z rozptýlených lokálních zdrojů, které se udržují záměrným a demonstrativním (dříve navenek, nyní orientovaným dovnitř skupin) porušováním protiepidemických opatření. Takové malé „Karlovy mosty“ udržující náš virus ve zdivočelém stavu. Potenciál těchto zdrojů se patrně brzy vyčerpá, tak jako se v Izraeli vyčerpal potenciál těchto zdrojů v podobě fanatických ortodoxních skupin. Tam ovšem neselhávala bezpečnostní struktura země. U nás to bude trochu složitější.
Jak daleko vlastně máme v omezeních zajít? Co vše je možné?
„Frontová linie“ se táhne jinde. Ta bezprostředně souvisí se schopností lidí používat rozum. A také se schopností lidí, kteří jsou rozum schopni používat, nezůstávat pasivní. Přinejmenším by měli vstupovat do komunikace formou osvěty. Zejména pokud mohou přenést vlastní zkušenosti. Ale nevymýšlet si a nezveličovat. Bez toho, abychom nezačali jednat moudře a ohleduplně, se nic nepodaří. Mrzí mě, když už jsme hovořili o výročí republiky, že se neobjevila žádná aktivita „zdola“, která by dodala rozumným lidem větší sebedůvěru.
Je přijatelné sledování obyvatel pomocí mobilních telefonů a platebních karet, jak navrhoval profesor Flegr?
Proč ne? Když po vás půjdou jako po Prymulovi, žádné GDPR vás neochrání. To je o tom skutečném a pro naši zemi nebezpečném špiclování, které nemusí mít tuzemské zdroje.
Psali jsme:
„To je šílené,“ zhodnotil premiér Andrej Babiš u víkendových fotek z pražské náplavky, kde se rameno na rameni tísnily stovky lidí. Babiš zdůraznil, že takto s epidemií bojovat nejde. Můžeme si za současné problémy do jisté míry sami? Jak disciplinovanost českého národa hodnotíte vy?
Kam zařadit fenomén „náplavky“? Do formy běžného horizontálního, nebo do formy vertikálního invazivního šíření? Je to někde mezi. Osobně si myslím, že kromě prvku spontaneity i nedostatečně moudrého, nedostatečně ohleduplného, nedostatečně prozíravého chování zde byl i významný prvek demonstrativního a záměrného šíření nákazy. Někteří si totiž naivně myslí, že čím rychleji se promoříme, tím dříve nám bude lépe. Bohužel tak to není. Neexistuje žádné dno promoření. Čím více necháme virus zdivočet, tím obtížnější a bolestivější bude jeho zklidnění. Mj. tuto skutečnost si doposud neuvědomují ani někteří úředníci-odborníci, kteří jsou členy užšího, a dokonce i širšího expertního týmu. Proto už v dubnu začali selhávat a stále je v jejich rozhodování patrná značná míra tápání.
Četla jsem vaše vyjádření o tom, jak se vybarvili covid popírači v kauze Prymula. „Tancovali, jak mediální mainstream píská. Tleskali překročení všech mezí v oblasti špiclování a porušení soukromí i osobní svobody. Oslavovali bonzáctví nejtěžšího kalibru…“ Považujete odchod profesora Prymuly z postu ministra zdravotnictví za ztrátu? A jak s odstupem několika dnů vnímat noční vyšehradskou schůzku?
Především to povzbudilo všechny ty, kteří svým vědomým chováním udržují lokální ohniska vertikálních zdrojů nákazy. To výrazně prodlouží dobu zklidňování viru. Pokud jde o Prymulu, chyboval jen ve špatné obhajobě svého počínání, což lze vysvětlit tím, že byl zaskočen. Zavřená restaurace je soukromý prostor a omezení se na něj nevztahují.
Zavřeme ekonomiku, zachráníme životy. To je podle ekonoma Pavla Kohouta logika, která vůbec neplatí a uzavírkou kvůli covidu si jen ubereme prostředky na léčení ostatních nemocí. „Prymula nás směruje do naprosté katastrofy,“ tvrdí. Jaký je váš názor?
Pavel Kohout asi patří mezi ty ekonomy, kteří nikdy nebyli v žádné fabrice a hlavně tam nikdy fyzicky nepracovali. Nekontrolované šíření zdivočelého viru velmi rychle omezuje provozy náročné na fyzickou práci a je hlavní příčinou pádu výroby. Rubat uhlí nebo montovat auta zatím nejde formou home office. To by mu měl někdo vysvětlit.
Právě tak ani hoteliéři nebudu moci ubytovávat, taxikáři nebudou mít koho vozit, hostinští koho napájet a krmit, průvodci koho provázet, když k nám nikdo nebude jezdit. A to vůbec nezávisí na tom, zda vláda v této oblasti zavede nějaká omezení.
Když někdo řekne, že rozumně realizované, byť i drsnější restrikce ničí ekonomiku, začínám pochybovat nejen o tom, zda je ekonom, ale i o tom, zda je při smyslech.
Zaděláváme si kvůli covidu na „chronické onemocnění ekonomiky“? A je to věc, kterou lze vyčítat této vládě?
Může to naopak vést i k očištění ekonomiky od nadměrné, zbytečné, ne-li přímo škodlivé spotřeby. Celý globální systém ekonomiky prochází velkou změnou. Ta nazrála, postupuje pomalu, převládá setrvačný vývoj, který vyvolává stále více problémů. V ekonomice, ke které se budeme muset propracovat, budou hrát rozhodující roli produktivní služby, tedy služby zaměřené na rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností. K tomu, abychom změny v ekonomice pochopili, orientovali se v nich, podpořili to, co má budoucnost, a realizovali reformy ne jako „flikování děr“ či „okrádání“ lidí, ale komplexně, a aby v jejich centru byl člověk nejen jako spotřebitel, ale i jako nejvýznamnější produktivní síla, potřebujeme posun i v ekonomické teorii. Potřebujeme ekonomii produktivní spotřeby.
Současná složitá situace může napomoci i tomu, abychom lépe pochopili naše perspektivy. Nedávno jsme k tomu napsali dost zásadní článek „Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí?“, který vyšel v časopisu „Fórum sociální politiky“. Celý je ke stažení zde.
Ve kterých kapitolách státního rozpočtu by se podle vás nyní dalo nějaké peníze ušetřit?
Zdroje nejsou v šetření. Budeme prostě muset monetizovat část našeho veřejného dluhu, tak jak to dělají USA či ECB s naší pomocí. Doposud jsme umělým podhodnocováním koruny a nákupem „mrtvých eur“ pomáhali sterilizovat veřejný dluh bohatších zemí. Teď budeme muset prostředky z emisně inflační daně (kdysi to bylo ražebné) využít ke splácení našich, pochopitelně tržně oceněných státních dluhopisů. „Skladování“ gigantických finančních prostředků v repooperacích je tak jako tak neudržitelné. A to, co se sebralo našim lidem, by se jim mělo vrátit. Zejména když to naléhavě potřebujeme.
Turistický průmysl a odvětví na něj navázaná jsou a budou bez práce. Část střední třídy, zejména kancelářští pracovníci, přijde o svůj ekonomický statut. Tak vidí brzkou budoucnost Štěpán Kotrba. Bude to mít podle něj efekt i na jejich politické naladění. Jaké změny může krize přinést českému národu?
K tomu jsem se vyjádřil už na začátku září v článku „Nejvíce mě zklamali taxikáři“ na svém blogu, viz ZDE. To byli taxikáři tak naivní, že nevěděli zcela zřejmé: Když se u nás epidemie rozjede, přijdeme o kšefty? Byl jsem v srpnu v Bulharsku a tam to taxikáři, ale i hoteliéři a hospodští věděli. To, že k nám cizinci přestanou jezdit, když u nás virus zdivočí, když se budou šířit nebezpečná portfolia vícenákazy, přece mohl vědět každý. Proč profese, které si nyní stěžují, nepomohly omezit epidemii? Na koho si nyní chtějí stěžovat? Jen a jen na sebe…
Zaujala mě mimo jiné i tato vaše věta: „Mezitím u nás vládnoucí elity ještě více prohnijí. To je ta největší ztráta, která nás čeká, a největší riziko, se kterým se budeme muset vyrovnat.“ Můžete ještě na závěr uvést toto do kontextu a popsat, jak to myslíte?
Souvisí to s tím, co jsem říkal v odpovědi na první otázku. Za normální situace, když selže vláda, tak ji prostě vyměníme. Nenormálnost situace u nás nespočívá ani tak v tom, že jsme ohroženi koronavirem, ale v tom, že selhává, dokonce víc než vláda, i opozice. To je hlavní bezpečnostní riziko naší země. V květnu jsem za největší riziko pro naši zemi označil úpadek pravicové opozice, viz ZDE. Dnes se to již týká celé opozice. Dochází k rozkladu reprezentace, která je generována politickou soutěží. To je strašně nebezpečné. A dokonce došlo i k úpadku úrovně mimoparlamentního odporu vůči establishmentu.
Co s tím? Momentálně vidím jediné řešení – mnohem vyšší, řádově vyšší, spolupráci všech lidí, kteří jsou schopni komplexněji uvažovat s použitím teorie, překonání různých mezioborových bariér. Prostě dát hlavy dohromady, najít k tomu příslušná odborná fóra, propojovat se vzájemně. Čekat vstřícnost od současných politických reprezentací by bylo velmi naivní. Jde o kvalifikovaný tlak spojený s osvětou lidí. Znám velké množství lidí včetně mladých, kteří jsou v tomto směru schopni sehrát velmi pozitivní roli. A nejde jim přitom o kariéru, protože jejich profesní uplatnění je více než dostatečné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
