Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.
Předkládaný materiál vládního návrhu novely horního zákona, z našeho pohledu důležitého zákona, zpracoval Český báňský úřad společně s naším ministerstvem průmyslu a obchodu. Důvodem navrhovaných změn je maximálně eliminovat případné budoucí výdaje státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti, případně likvidaci dolů, lomů, ale i v případě takzvaného nezodpovědného hospodaření těžebních společností, a pokud možno narovnat stávající omezení státu jako vlastníka nerostného bohatství v rámci úpravy sazeb úhrad z vydobytých nerostů. Takže o co konkrétně jde?
Zaprvé návrh odstraňuje takzvanou pětiletou fixaci na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů, zjednodušeně řečeno, stát jako vlastník nerostného hospodářství nebo nerostného bohatství díky tomu nebude limitován současnou pětiletou fixací na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů. Byla to příliš dlouhá doba. Nicméně tím krokem by mohlo dojít, což uznáváme, k určitému narušení právní jistoty stávajících poplatníků, takže jsme se dohodli, že po přechodném ustanovení bude vložen bod, který zaručuje neměnnost zvyšování této sazby do 31. prosince 2021. Teď to může vypadat jako krátký termín, ale je třeba říci, že my jsme dohodli s těžaři jakousi džentlmenskou dohodu, která je naplňována někdy od roku 2018, nezvyšuje se to nijak.
Doplnění obsahu, to je druhý bod, báňskotechnické evidence, v souvislosti s novým způsobem vyúčtování úhrady z nerostů, kdy se tedy úhrada od ledna roku 2017 už počítá z množství vytěženého nerostu, ukládá novela tohoto zákona poplatníkům úhrady tak, aby poskytovaly do báňskotechnické evidence MPO rovněž informaci o tržbách za ty vydobyté nerosty a o nákladech na těžbu. Díky tomu stát získá relevantní informace o trhu, může tak transparentně určovat výši sazeb úhrad z vydobytých nerostů.
Zatřetí zpřesnění úpravy rezerv na sanace a rekultivace, citlivý bod, na vypořádání důlních škod na technickou likvidaci. Je vysloveně formulována povinnost vytvářet rezervu, což už je dlouho, peněžních prostředků na technickou likvidaci dolu nebo lomu. Tato rezerva je zahrnuta do rezervy na sanace pozemků dotčených tedy tou těžbou. Ta lhůta pro splnění povinnosti organizací uložit peněžní prostředky na takzvaný vázaný účet, tady je vždycky třeba rozlišovat vázaný účet a analytický účet, byla předmětem širokých diskusí. Nakonec byl Poslaneckou sněmovnou odsouhlasen kompromisní pozměňovací návrh, který lhůtu stanovil do 30. června 2030.
Zjednodušeně řečeno, ti těžaři musí ukládat peníze na účet analytický, ale s těmi zdroji mohou hospodařit. Je to účetní pohled, ale zásadní. Na tom vázaném účtu už s tím nemůžou dělat vůbec nic. V případě ale, že organizace ukončí dobývání výhradního ložiska před tímto dnem, řeknu příklad, třeba důl ČSA může končit v roce 2024-2025, tak se samozřejmě nevztahuje na to ten časový horizont 2030, ale logicky datum, kdy se bude končit. Čili má povinnost vytvořit tyto prostředky ke dni trvalého ukončení dobývaného výhradního ložiska. Ten rok 2030 je kompromisní z toho důvodu, že zde nemáme jenom velké těžaře, máme zde menší těžaře, celou řadu menších a středních podniků, kdybychom dneska jim, řekněme, zákonně upravili to, že musí ty peníze dávat na vázaný účet, nemůžou s nimi pracovat, domníváme se, že i s ohledem na dobu covidovou by to nebylo vůči nim úplně fér.
Za poslední zveřejňování informací o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech v rámci registru územní identifikace adres a nemovitostí. Díky této změně dojde k naplnění požadavku na zlepšení dostupnosti údajů pro širokou veřejnost, pro dálkový přístup atd.
Ještě je tam náležitost typu posílení významu surovinové politiky České republiky a některé další drobnosti. Nebo samozřejmě jsou to věci rovněž důležité, ale myslím si, že pro tu diskusi se to zřejmě bude otáčet kolem těchto hlavních bodů.
Takže děkuji mockrát a těším se na případnou diskusi.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
