Leccos nasvědčuje tomu, že naši společnost 21. století čekají velké změny. Globalizovaný svět propojený digitálními informačními technologiemi generuje nová témata, názory, konflikty. Jejich představiteli se v polední době stávají ať už neformální komunity jako třeba mezinárodní hnutí Anonymous, nebo formální komunity, jakou se stala Česká pirátská strana. Té šéfuje analytik a překladatel Ivan Bartoš.
„Není to anarchie,“ vyslovoval pak nejčastěji Bartoš tuto středu v pomyslém baru u Michala Prokopa. Zdatným sekundantem mu pak byl výtvarník a umělec Krištof Kintera. Ten patří mezi nejvýraznější výtvarné umělce současné doby. Zabývá se převážně konceptuálním uměním a jeho originální sochy a objekty se často hýbou, mluví, křičí, zpívají, nebo dokonce tlučou hlavou o zeď.
„Kvůli tomu, že ten chlapeček tluče silně o zeď, jsme museli sochu třikrát přesunout. Napřed ten hluk vadil lidem ve studovně městské knihovny, pak ajťákům. Tak jsme vytvořili umělou zeď a tlučení o zeď jsme stáhli na každou čtvrt hodinu,“ řekl Kintera ke svému poslednímu dílu, vystavenému v již zmíněné městské knihovně v Praze.
Revoluce pro mne není prim
„My máme mnohé věci společné, ale revoluci neděláme. U mne ta provokace není prim, to bych dělal větší skandály. Ale co je vlastně dnes provokativní?“ otázal se řečnicky o chvíli později Kintera. Reagoval tím na slova Bartoše, jenž jako správný pirát společnost rád provokuje.
„My jsme ale název piráti nevymysleli. Byli jsme tak označeni. Ae pak se to chytlo, neboť byli natočení Piráti z Karibiku a další filmy na toto téma. Stačí ale překonat společenská klišé, že pirát je něco špatného,“ vysvětlil pak Bartoš ke své domovské straně, která je prý těmi „starými strukturami“ brána jako něco špatného.
„Pokud nechceme krvavou revoluci, tak musíme ten systém hacknout a rozbít ho…Lidi ve standardních politických stranách tu změnu nenajdou. Jsou v letargii a depresích, a aby začali myslet, tak je člověk musí něčím praštit. Jako panáček do tý zdi. Není to tedy anarchie,“ vysvětlil před kamerami na dané téma Bartoš.
Čekají nás velké změny
„Konflikt s těmi starými strukturami ale mají všichni mladý,“ poznamenal také. Podle něj však leccos nasvědčuje tomu, že společnost 21. století čekají velké změny.
„Nechtěl bych strašit, ale ta změna možná přijde až nějakým ekonomickým krachem. Snad ten systém ale stačíme hacknout, než se zhroutí kapitál, který tady vládne. Pak to však odnesou jen obyčejný lidi….Snad se nám ta vize, ta nekrvavá revoluce podaří dřív prolomit,“ povzdechnul si Bartoš nad tím, co nás čeká.
V debatě nad vínem se také zaměřil na stárnoucí generaci. „Ty doby, kdy člověk musel posílat dopis poštou a sledovat nějaký proces, a řešit stále něco s nějakým úředníkem, či politikem, je už v 21. století passé. Ale ty starý struktury si jedou pořád ten režim stejných schůzek, telefonátů, dopisů, a nám se to nelíbí. Lidi jsou totiž naštvaný a měli po revoluci očekávání. Jenže to očekávání se ve společnosti a politice vůbec nenaplnilo. Pirátství je sice romantika a revolta, ale jinak to reflektuje právě to digitální 21. století,“ pronesl dále Bartoš za barem.
Na internetu ´jede´ celý svět, ale politici ne
Teorii o digitálním světě ale rozvinul ještě víc. „Na tom internetu je ta interakce rychlá. Když politik něco plácne, tak si to každý na dva kliky může dohledat a může mu oponovat. Také pak řekne těm tisícům lidí ve své skupině, že to je od něj špatně. Ty politické skupiny proto dneska musí fungovat na internetu, na tom totiž ´jede´ celý svět. Když ale třeba takovému politikovi přijde e- mail, tak ten již nemůže přehlídnout. Ale právě to je ono, co těm politikům vadí, tak to nějak nyní chtějí svázat,“ upozornil Bartoš na mezinárodní hnutí Anonymous.
„Byla SOPA, PIPA a teď ACTA. Nám jde ale o práva,“ zmínil pak k poslednímu známému návrhu dohody ACTA, což je mezinárodní obchodní dohoda proti padělatelství.
Samozřejmě, že v televizním baru Krásný ztráty přišla řeč i na wikileaks. „Oni fungují deset, osm let, tam se zveřejňovaly zásadní věci. Třeba ACTA tam unikla před dvěma lety. Ten server upozorňoval na ekologické katastrofy, na vojenské konflikty, ale nikoho to nezajímalo. Tak si Assange řekl, že pustí bombu a ten pomyslný „blesk“ z těch diplomatických depeší. Pak to šlo nahoru. Tam ale nejsou žádné výbušné materiály. My jsme takto spustili "pirateleaks".. Ovšem získat nějaké originální materiály je strašně těžký,“ poznamenal dále šéf českých pirátů.
Přestože je ale předsedou politické strany, tak v pořadu oznámil, že jej politika vůbec neláká. „Přišel ale kdysi za mnou můj kamarád „kocourek“- to je přezdívka - a dodal mi reference na pirátskou stranu. My jsme měli v té době třeba problémy s OSA,“ vysvětlil pak k tomu, proč nakonec do stranického sedla nasedl. „Jsem ale teď jen pošťák a podepisovač,“ pokrčil nakonec rameny.
Prý ani v případě volebního úspěchu by však nikdy Česká pirátská strana nešla do vlády. „My budeme vždycky opozice. Když ale náš program, naši svobodu slova nějaká jiná strana zkopíruje, tak to klidně zabalíme,“ dodal Bartoš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
