Má být Luboš Xaver Veselý odvolán z Rady ČT za svá slova o Magdě Vášáryové?Anketa
„Holandský chvat“. Tak se nazývá speciální způsob otevírání dveří u vozidla, který má zajistit, že otevřením dveří nesrazíte cyklistu, chodce nebo jiného účastníka provozu. Jde o to, že pokud jako řidič vystupujete doleva, máte na otevírací kličku sáhnout pravou rukou. Díky tomu se musíte vytočit tak, že dostatečně uvidíte za vozidlo, zda se tam nepohybuje jiný účastník provozu.
„Nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něj se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích.
Holandský chvat vám pomůže ochránit nejen další účastníky silničního provozu, ale také vaše dveře od auta,“ poučuje BESIP.
Speciální bezpečnostní technika otevírání dveří, jak název napovídá, má svůj původ v Nizozemsku, které je průkopníkem dopravních pravidel zohledňujících cyklisty.
Výstupní výkrut ze země tulipánů ale nyní vstupuje do unijní legislativy a skrze ni i na české silnice.
Prospěla by české demokracii korespondenční volba občanů ze zahraničí?Anketa
A jako jedno z pravidel, které by autoškoly v celé Evropě neměly opomenout, byla definována „nezbytná bezpečnostní opatření při opouštění vozidla“.
V Evropském parlamentu byl ale tento bod podstatně specifikován. Podle schválené verze musejí být v evropských autoškolách zkoušena „nezbytná bezpečnostní opatření při opouštění vozidla včetně ujištění se, že je bezpečné otevřít dveře vozidla a že tím nevznikne nebezpečí pro ostatní účastníky silničního provozu, jako jsou chodci, cyklisté a uživatelé mikromobility“.
Obhájci opatření, například z české skupiny Městem na kole, upozorňují, že spojení „holandský chvat“ v textu nikde nepadne. V podstatě je ale obsahem „ujištění, že je bezpečné otevřít dveře“ právě vytočením popsaným BESIP.
Nebude rozhodně povinností jej na silnici používat, ale budou vás z něj zkoušet v autoškole.
V dalších bodech jsou pravidla pro držení řidičského průkazu podstatně zpřísňována, například při definici zdravotních předpokladů pro řízení.
Plán: V roce 2050 nula úmrtí
Evropská komise jako předkladatel iniciativu vysvětluje: „Komise si přeje zlepšit dovednosti a znalosti řidičů změnou pravidel týkajících se výcviku, zkoušek a zkušební doby, zejména v oblasti nových technologií. Návrh se rovněž zabývá nebezpečným chováním na silnicích, zejména u začínajících řidičů. Cílem návrhu je rovněž zajistit fyzickou a duševní způsobilost řidičů posílením lékařských prohlídek v celé Evropské unii. Kromě toho se návrh zabývá překážkami, s nimiž se mohou setkávat žadatelé o řidičské průkazy nebo jejich držitelé, zejména v souvislosti s potížemi, jimž čelí při řidičských zkouškách z důvodu neznalosti jazyka nebo absence trvání některých práv při změně bydliště v rámci EU. V neposlední řadě má návrh přispět k dosažení cílů Evropské unie v oblasti klimatu.“
Fotogalerie: - Přísaha Motoristů
Zpravodajka, francouzská europoslankyně za Zelené Karima Delli, vysvětlila novou legislativu nikoliv dalším rozvojem spolupráce evropských zemí, která by měla být hlavním důvodem integrace legislativy, ale naplňováním programu nazvaného „Vize nula“.
„Jelikož má EU dosáhnout cíle nazvaného ‚Vize nula‘ do roku 2050, ale při jeho dosahování nabírá zpoždění, je třeba v následujících letech přijmout důrazná a závazná opatření k boji proti dopravním nehodám,“ zdůrazňuje poslankyně Delli.
Vize nula je plán, aby na silnicích při dopravních nehodách nezemřel ani jeden člověk. Jako první s ním přišlo v devadesátých letech Švédsko, které si dalo za cíl dosažení „nulového počtu usmrcených osob a nulového počtu vážných zranění při silničních dopravních nehodách“.
Bílá kniha Evropské komise přenesla tuto ambici na unijní úroveň již v roce 2001.
Pakliže by se našel spolehlivý právní nástroj, měli by ukrajinští bojeschopní muži být vráceni na Ukrajinu?Anketa
„VIZE NULA znamená změnu v chápání odpovědnosti. Nejedná se jen o odpovědnost účastníka silničního provozu, který dopravní nehodu zavinil, ale i spoluodpovědnost těch, kteří se podílejí na vytváření parametrů dopravního systému – projektantech dopravního systému, správcích komunikací, výrobcích automobilů, poskytovatelích služeb pro motoristy, policii, složkách záchranného systému, politicích, zákonodárcích, správních či soudních orgánech, ale i dalších subjektech, které chování v dopravním prostoru svojí činností ovlivňují – např. médiích, učitelích, rodičích apod.,“ stojí v Národní strategii bezpečnosti silničního provozu z roku 2011.
Poslankyně Delli s odkazem na Vizi nula mimo jiné uvedla: „Hlavním faktorem dopravních nehod a úmrtí na silnicích je rychlost. Překročení povolené rychlosti se podílí na 30 % nehod. Proto zpravodajka navrhuje omezit maximální povolenou rychlost v závislosti na skupině řidičského oprávnění řidiče, přičemž skupina souvisí s tím, zda jsou vozidla nebezpečím silničního provozu vystavena méně či více.“
Dalším požadavkem je zavedení zvláštního typu řidičského průkazu pro těžké osobní automobily kategorie SUV, které by řidič musel získat až po dvou letech.
Rovněž požaduje lékařskou prohlídku při každém prodloužení řidičského průkazu, a doba jeho platnosti by se měla snižovat.
„Zpravodajka rovněž navrhuje, aby byl kladen zvláštní důraz na bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu a na ekologickou jízdu. Nakonec doufá, že zkoušky budou dostatečně dlouhé, aby bylo možné řádně posoudit dovednosti kandidátů,“ končí stanoviska europoslankyně.
Počet úmrtí při dopravních nehodách v EU se snížil ze 51 400 v roce 2001 na 19 800 v roce 2021. Evropská komise ovšem toto číslo považuje za nedostatečné, naplánován byl do roku 2020 pokles o 75 procent.
V témže roce byla potvrzena ambice Vize nula s koncovým datem v roce 2050.
Směrnici o řidičských průkazech, jejímž prostřednictvím má tohoto cíle být dosaženo, podpořili v konečném hlasování čeští europoslanci z ODS Evžen Tošenovský, Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra a Jan Zahradil, také Dita Charanzová s Martinou Dlabajovou, zvolené za ANO, a Piráti Markéta Gregorová s Marcelem Kolajou.
Proti hlasovali Hynek Blaško, Ivan David, ale i Tomáš Zdechovský, Stanislav Polčák s Jiřím Pospíšilem, Kateřina Konečná, Mikuláš Peksa i poslanci ANO Hlaváček, Knotek a Kovařík.
„V době hlasování jsem neměl k dispozici všechny potřebné informace, protože tu legislativu jsem nezpracovával a byl jsem závislý na informacích jiných. Ještě ten den jsem si ale dodatečně informace vyžádal a v důsledku toho jsem hlasování opravil na ‚proti‘. Lze to najít ve Věstníku Evropského parlamentu,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Alexandr Vondra.
Na webu europarlamentu, kde poslední aktualizace sjetiny měla proběhnout 15. března, je Vondrův hlas stále uveden pro. Jeho změna postoje ale nic neřeší, pro návrh hlasovalo 339 europoslanců, proti bylo 240, zdrželo se 37.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
yehla
