Zveřejněná informace se opírá o vysvětlení, které novinářům podal mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Ze zprávy není jasné, zda již odvolání obdrželi obžalovaní Andrej Babiš a Jana Nagyová.
Marně pátrám v paměti, zda jsem se již v minulosti setkal s informováním veřejnosti o obsahu odvolání dříve než zaznělo při veřejném zasedání soudu a nic se mi nevybavuje.
Sama kauza Čapí hnízdo je pro mne jako justičního prudiče (pardon, občanského aktivistu) nezajímavá. Žalobce žádá pouze podmíněné a peněžité tresty, které by obžalované v případě pravomocného odsouzení nezruinovaly. Mají luxusně zajištěnou obhajobu. Ostatně je zřejmé, že obžalovaný Andrej Babiš se sice cítil oprávněně pohoršen zneužitím jeho nemocného syna jako svědka obžaloby, ale jinak proces příliš úkorně nevnímá. Ve stejný den, kdy zpráva vyšla, se na mne v noci zakřenil z aplikace X (dříve Twitter) hokejový fanoušek Andrej Babiš v doprovodu hezké blondýny (s manželkou se rozešel). To by zkroušený obžalovaný nedokázal.
Zajímavé jsou pouze různé anomálie, jež se u běžných případů nevyskytují. Ranné zveřejnění obsahu obžaloby je jednou z nich: utvrzuje mě v dojmu, že justice vede režii procesu tak, aby docházelo k zpochybňování vedlejšího obžalovaného Andreje Babiše v době, kdy dochází k nějakým politickým událostem, na jejichž výsledku pro hnutí ANO mu musí záležet. Takovou událostí jsou v současnosti blížící se volby do Evropského parlamentu. Dělo se to od počátku procesu, když přáním iniciátorů vyvolání zájmu veřejnosti o kauzu byla zřejmě snaha vytlačit Andreje Babiše z politiky nástroji trestního práva, když cestou politického boje se to nedaří.
Další anomálií je sama role žalobce Jaroslava Šarocha, který jako dozorový státní zástupce trestní stíhání všech původních obviněných zastavil, protože v jejich počínání neshledal trestnost. Jeho rozhodnutí zvrátil tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jen pro osoby Andreje Babiše a Jany Nagyové. Žalobce Jaroslav Šaroch je nyní houževnatě pronásleduje proti svému původnímu právnímu názoru. Netuším, co na to říká jeho svědomí. Právní názor Pavla Zemana nelze brát na lehkou váhu, ale jako laik si myslím, že by bylo lepší, kdyby žalobu zastupoval jiný státní zástupce, jenž nebyl Pavlem Zemanem usvědčen z pochybení.
V odůvodnění odvolání mě jako laika zaujalo, že žalobce navrhl odvolacímu soudu, aby v případě, že by odvolání vyhověl, by nalézací soud zavázal svým právním názorem. To je záležitost, kterou veřejnost opakovaně špatně chápe. Soudci jsou ve svém rozhodování nezávislí, ale zde se najednou po nich žádá, aby nepostupovali podle svého svědomí a rozumu, ale podle mínění nadřízeného soudu. Jako laik uznávám, že je správné, aby soudci z vyššího stupně, kteří by měli být odborně a zkušeností zdatnější, než soudci nalézacího soudu, prosadili své vidění důkazní situace. Konstatuji pouze, že jde o požadavek, těžko stravitelný pro laickou veřejnost. Jaroslav Šaroch mohl ostatně jít ve
své zlomyslnost dál návrhem, aby odvolací soud vrátil věc soudu 1. stupně s příkazem, aby nové projednání proběhlo v jiném složení senátu. Nebylo by to úplně nepochopitelné, protože již dvě rozhodnutí senátu Jana Šotta neodolala názoru žalobce.
Žalobce se mimo to dožaduje, aby odvolací soud přiměl soud 1. stupně, aby se zabýval tzv. druhou linií obžaloby, tedy působením společností Agrofert a Čapí hnízdo na stejných nebo sousedních trzích. Jako laik si netroufám tento požadavek hodnotit. Ale pro změnu mi vadí, že se orgány činné v trestním řízení nepozastavily nad odpovědností státních úředníků, kteří měli k disposici úplné podklady k žádosti o dotaci, byli zřejmě odborně lépe vybaveni pro jejich vyhodnocení než policisté a státní zástupci, a přesto dotaci přidělili. Také mi vadí, že se nezkoumá společenská prospěšnost použití dotace. Jednak to byl jen malý příspěvek k miliardové investici, ale pomohl k vybudování víceúčelového zařízení, které je prý hezké (nikdy jsem tam nebyl) a pro danou oblast prospěšné. Ostatně nástupnická společnost Imoba (součást holdingu Agrofert) dotaci vrátila, takže imaginární škodu zahladila.
Z poznatků, jež jsem získal náslechem při hlavním líčení v 1. kole (2. kolo jsem nesledoval) usuzuji, že Andrej Babiš zahájil vyčleňování společnosti Čapí hnízdo ze svazku holdingu Agrofert dříve, než byly vypsány dotace. Pokud o jejich vypsání nevěděl, je jeho obvinění nesmyslné. Z dokumentace, kterou mám k disposici, i z jiných zdrojů jsem dospěl k názoru, že obžalovaná Jana Nagyová nezatajila před příslušným úřadem nic, co by jej mohlo odradit od přiznání dotace. Mám i jiné pochybnosti, ale to není podstatné.
Budeme nyní několik týdnů či spíše měsíců čekat na další rozhodnutí odvolacího soudu. Nebudu překvapen, vyhlásí-li je Vrchní soud v Praze v době, kdy se bude schylovat k senátním volbám.
Kauza má ovšem i etickou rovinu. Je otázka, zda bylo skutečně nutné žádat o dotaci v situaci, kdy společnost Čapí hnízdo měla v zádech kolos rozměrů Agrofertu. Ale to je jiná věc, jež nemůže být předmětem zkoumání v trestním řízení. Občas se setkávám s názorem, že podnikatel, který vidí peníze, ležící v prachu a nezvedne je, je hlupák a zaslouží si krach. Mám také pochybnosti etického rázu o ochotě policie a státního zastupitelství zabývat se trestním oznámením tohoto druhu, jež oznamovatel podal velmi pozdě (trestní odpovědnost státních úředníků byla již možná promlčena) a zřejmě účelově. Mám dost zkušeností s neochotou přijmout trestní oznámení v případech jednoznačnějších a politikou nepostižených, než je kauza Čapí hnízdo. Ale – jak praví přísloví - do vysokých stromů nespíš tříská blesk a Andrej Babiš vyčnívá skutečně hodně vysoko.
Zdeněk Jemelík
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
