Vše odhalila DNA
Celý případ hromadných hrobů nedaleko Dobronína se řešil podobně jako kauzy z televizního seriálu Odložené případy. Jde totiž o velmi starou kauzu. Policisté vyzvedli ostatky na vytipovaných místech a následně díky přispění oslovených historiků požádali možné potomky o stěry slin. Z nich získaná DNA byla porovnána s deoxyribonukleovou kyselinou, tedy nositelkou genetické informace organismů, na místě vyzvednutých ostatků. Vše řešil kriminalistický ústav, který v podobných závažných případech dělá analýzy.
Napsali jsme k tématu Dobronín:
Sadističtí Češi vraždili Němce, vysílá ČT. Vojenský historik: Platí to Němci
Členové ČSNS natřeli kříž německých obětí v Dobroníně na růžovo
Vesnická válka. Kříž nad masovým hrobem eskaluje nenávist
Vyžadovaný pomník pro padlé německé vojáky zatím neschválen
„Závěrečnou zprávu z kriminalistického ústavu již máme. Po domluvě se státní zástupkyní budeme vše komentovat až poté, co bude případ zcela uzavřen. To se předpokládá ke konci prosince. Mělo by být jasno v tom, jestli jde o ostatky historiky vytipovaných Němců nebo ne a jestli budeme ten případ řešit v trestněprávní rovině," řekla mluvčí kriminalistů na Vysočině Dana Čírtková. Už v řádu několika budoucích týdnů bude tedy u zveřejněných výsledků několik možných výkladů. Buď se DNA bude shodovat se stěry slin potomků, čímž se historiky a některými zainteresovanými osobami označené události projeví jako pravdivé, anebo ne. V tom případě se hroby u Dobronína stanou nevyřešenou záhadou.
Kříž v poli
Dvoutisícová obec Dobronín na Jihlavsku skrývá letité tajemství. Leží nedaleko odtud po polní cestě a přes železniční násep. Tady se nachází inkriminovaná oblast Budínka. Více než tři metry vysoký červený kříž vetnutý mezi dvě kovové podpěry u pole brambor upozorňuje na místo otřesných událostí. Našly se zde lidské ostatky, kolem nichž se rozvířila celonárodní debata. Na hromadném hrobě údajně zavražděných Němců totiž vztyčil zdejší vesnický rebel uvedený kříž.
Podle stavitele kříže Milana Litavského jde o Němce, co se stali v roce 1945 oběťmi řádění Rudých gard. Přitom nešlo o nacistická zvířata, která byla zodpovědná za zvěrstva druhé svatové války, ale byli to hlavně němečtí sedláci. Názorem se blíží k líčení v knize Bergersdorf od německé spisovatelky Hermy Kennelové. Podle ní bylo nad tucet německých mužů vyvlečeno za vesnici, kde byli donuceni vykopat si hrob a opilí partyzáni se na ně vrhli, probodali je krumpáči a rozsekali rýči. Přeživší pak dorazili ranou z pistole. V dokumentárním románu čerpala Kennelová z vyprávění tchyně a různých archivních materiálů, což okořenila špetkou fikce. Co je fikce, co jsou fakta a z jakých zdrojů, však z děje není patrné.
Vzrostl zájem o poválečné masakry Němců, čeští politici však mlčí
Die Presse je rozhořčen. Nad zločinem v Dobroníně
„Jako kluk jsem skutečně slyšel, že tady byli zabiti Němci. Na druhou stranu to mohli být i Italové, kteří stavěli blízkou železniční trať. Doteď se bráním nařčení, že Češi, krvavé bestie, surově umlátili chudáky Němce. Situace koncem války tady byla dost složitá. Vím, že z fronty utekl mladý německý voják a schoval se u známého sedláka. Když si myslel, že je po válce, šel do hospody na pivo. Nicméně na nádraží tehdy stál vlak s protileteckou obranou. Jiný německý sedlák toho kluka naprášil, přičemž hlídka z nádraží ho zastřelila. Vzniklo tak napětí i mezi Němci. Mohla to tedy být i pomsta rodinných klanů. Nevěřím, že by to dokázalo těch pár polomrtvých komunistů, co se vrátili z koncentráků," míní starosta Dobronína Jiří Vlach KSČM.
Oběti špičkami k zemi
Novinář Miroslav Mareš z Mladé Fronty Dnes byl u odkrývání hrobů mezi lety 2010 až 2011. Prý v oblasti viaduktu bylo vidět, že oběti leží špičkami k zemi a pokud se přijme teorie, že tělo padá ve směru střely, tak je někdo zabil střelou do zad. Ve všech filmech z války je toto patrné, ale jde prozatím o spekulaci. Vše by mělo více poodhalit šetření kriminalistů. Němcům prý chybí od roku 1945 skupina sedmnácti lidí, kteří nebyli nuceně přesídleni.
Kniha Bergersdorf je prý dokumentární román, něco mezi autobiografickým románem a literaturou faktu. Vedle něj je na německém internetu k tomuto tématu k mání dokumentační zpráva Fritze Havelky, což je bývalý předseda spolku jihlavských Němců. „I když dělá policie vše, je možné, že případ skončí tím, že nebude nikdo obviněn. Není dostatek podkladů a svědkové chybí," sdělil Mareš s tím, že zpráva Fritze Havelky byla zatím ve všech bodech pravdivá, takže se uvidí, jestli se bude shodovat i s výsledky vyšetřování. Nikdo však obviněn nejspíš nebude, protože proběhla vlna amnestií, která možné vrahy zpětně, avšak už na živu nejspíš nejsou, omilostňuje. Národ si však podle Mareše musí být vědom i událostí, na které nemůže být moc hrdý.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský