„Máme ještě zákon na ochranu republiky?“ Takto nazvaný článek vyšel 12. května 1933 ve slovenském periodiku Národnie noviny a jeho základem je informace o rozhovoru, který Ferdinand Peroutka poskytl maďarskému novináři Ivorovi Dénešovi a dle autora se v něm Peroutka vyslovuje „za revizi hranic republiky Československé, čímž spáchal zločin paktování s nepřítelem“.

Autor článku ve slovenských Národních novinách, které dle otevřených zdrojů dlouhá léta platily za prestižní deník a byly nejdéle vycházejícími slovenskými politickými novinami, upozorňuje na podle něho šokující interview českého novináře Peroutky pro maďarské noviny a táže se, jak je možné, že ještě nezasáhly úřady a Peroutku nezatkly.

Text přináší citace z onoho rozhovoru, který Ferdinand Peroutka poskytl maďarskému novináři. Peroutka v něm obhajuje některé územní požadavky Maďarů a dokonce prohlašuje, že je stoupencem odstoupení části slovenského území.

„Československo nemůže ztratit celou čáru Dunaje. Území musí být odevzdané tak, aby oba státy dělila rozumná geografická hranice.(…) Dále na východě dojde k vrácení větších území v okolí Lučence a Košic a konečně maďarské území, ležící na úpatí Karpat. Musím silně zdůraznit, že vždy mluvím o územích obývaných Maďary. My revizionisti jsme vedeni myšlenkou, že pokud to všechno nedáme dobrovolně, bude nám to odňato, což samozřejmě bude uskutečněné jen válkou. Podle naší myšlenky musí revize sloužit míru a ne imperialismu. Jsem bezpodmínečným přívržencem revize, ale jen v tomto smyslu,“ měl v rozhovoru říci Peroutka.

A pokračuje dál mnohem výbušněji. „Revizní hnutí oddaluje jen to, že v Německu je u moci Hitler. Jeho vláda znamená pro Československo desetiletý mír,“ končí citace Ferdinanda Peroutky zakončená poznámkou maďarského novináře, že toto řekl Peroutka na konci rozhovoru, který trval celou noc až do ranních hodin.

Na to ve slovenských Národních novinách reaguje autor uvedeného článku. „Tento krásný rozhovor trval tedy až do bílého rána a možná byl pan Peroutka i opilý, když takto žvanil. Jenže co je nám do toho, jestli byl opilý, anebo nebyl. Tento pán říkal takové věci, na které je zákon, které odporují jistým paragrafům zákona na ochranu republiky! Kdyby něco podobného řekl Slovák a to ani ne novinář, ani ne vzdělaný člověk, ale jakýkoli nevzdělanec, dnes už by byl o chlebu v žaláři, byl by vyšetřovaný a vyptávali by se ho po spoluvinících a po ideovém otci takových řečí,“ uvádí se v článku s názvem „Máme ještě zákon na ochranu republiky?“.

„Pan Peroutka je ještě stále na svobodě a my s omámením křičíme, zda je ještě platný zákon na ochranu republiky, a pokud je platný, zda platí i pro pana Peroutku a podobné lidi, kteří si troufají propagovat rozdělení Slovenska, anebo odtržení jeho části od republiky. Kde jsou úřady, kde četnictvo a kde státní zastupitelství? Svoboda Slovenska je svobodou republiky, nedotknutelnost Slovenska je nedotknutelností republiky! Proč mlčí úřady, které by takovéto wienersko-peroutkovské řeči měly trestat bez ohledu na to, zda jsou to žvásty nebo ne,“ pustil se ostře do Ferdinanda Peroutky slovenský novinář.

Když se podle něho některý zoufalejší slovenský sedlák ozve a neví si rady s daňovými nedoplatky, vyhrkne, že mu za Maďarska bylo lépe, dostane přinejmenším 14 dní vězení, ačkoli tím nijak nekonspiroval ani proti integritě republiky, ani proti českému národu. "Pan Peroutka říkal mnohem horší věci a je na svobodě! Proč je na svobodě? My na pana Peroutku žalujeme a udáváme ho: Všem kompetentním úřadům. Pan Ferdinand Peroutka, redaktor Lidových novin, pražský obyvatel, dal maďarskému novináři Ivorovi Dénešovi interview, ve kterém se vyslovuje pro revizi hranic republiky Československé, čímž spáchal zločin paktování s nepřítelem. Žádáme, aby byl soudně stíhán a za svůj pobuřující čin přísně trestán,“ zakončuje slovenský novinář nebývale odsuzující text na Peroutku v Národních novinách z 12. května 1933.

ParlamentníListy.cz byly na tento článek upozorněny a rozhodly se ho v rámci stále živé diskuse na téma „kauza Peroutka“ zveřejnit. Článek s titulkem „Hitler je gentleman“, o kterém hovoří prezident Miloš Zeman a je si dle vlastních slov naprosto jistý tím, že ho četl, zatím dohledán nebyl.

Nedávný počin Akademie věd ČR by ovšem mohl dát zapravdu prezidentově teorii. Ta spočívá v tom, že Miloš Zeman mohl článek „Hitler je gentleman“ číst z prvního vydání Přítomnosti, jelikož každé číslo mohlo mít i více vydání. Bylo celkem běžné, že články v novinách a časopisech byly státem cenzurovány, pokud porušovaly platné zákony. Článek, který v nezcenzurované verzi Přítomnosti našli vědci, obsahuje Peroutkovo tvrzení, že Hitler je génius. A právě i tento text byl v dalších vydáních stejného čísla zabaven cenzorem v rámci zákona na ochranu republiky. Tedy stejné legislativní úpravy, o které hovoří i slovenský novinář ve výše uvedeném článku. Už to samo o sobě mohla být mimořádně závažná skutečnost, jak je patrné z obsahu zákona, který je k dispozici na konci článku. Na základě některých paragrafů v případě odsouzení mohl soud uložit dokonce až doživotní vězení.

Zákon na ochranu republiky začal platit od dubna roku 1923 a upravoval několik zásadních věcí. První hlava zákona řešila tzv. úklady o republiku, což obsahuje i pokusy o připojení části území republiky k cizímu státu. Druhá hlava zákona se zabývala poškozováním republiky a útoky na ústavní činitele, kam patřila třeba i urážka prezidenta republiky. Třetí hlava se zabývala ohrožováním míru v republice a její vojenské bezpečnosti. Obecně o zákonu na ochranu republiky ZDE, kompletní znění ZDE.