Uchazeči o primátorský post v Brně se střetli v předvolebním speciálu před kamerami České televize. Rozebírali hazard, prostituci, ale také problém stěhování brněnského nádraží. Nejen o těchto otázkách diskutovali Petr Vokřál z hnutí ANO, stávající primátor Roman Onderka (ČSSD), František Vižďa (ODS), Klára Liptáková (KDU-ČSL), Jaroslav Kacer z TOP 09, Jana Drápalová za Stranu zelených, komunistka Helena Sýkorová a Matěj Hollan za uskupení Žít Brno s podporou Pirátů.

Plánuje se plošný zákaz hazardu

Drtivá většina brněnských městských částí zakázala vyhláškami velké množství heren. Často je to ale jen na papíře. Provozovatelé si často ze zákazu mnoho nedělají. Zastupitelé vytáhli také do boje s prostitucí, opět ale píše na papíře, v praxi se reguluje poměrně obtížně. „Já se přiznám, že problém regulace hazardu a prostituce nepovažuju za v Brně úplně klíčový,“ poznamenala na úvod Helena Sýkorová. Obratem dodala, že regulace hazardu vede i k tomu, že město získá z této činnosti podstatně méně peněz.

Primátor Onderka s političkou z komunistické strany souhlasil v tom, že prostituce není tím nejpalčivějším problémem v Brně. Zastupitelstvo by se ale mělo vrátit k vyhlášce o regulaci hazardu a zakázat ho plošně na území města. A to i za cenu dalších finančních výpadků. Peníze prý lze získat jinak. Rozhodně bude třeba, aby jak v otázce regulace prostituce, tak regulace hazardu důsledně postupovala policie. Ve stejném duchu se vyjádřila i Klára Liptáková, která dodala, že legalizace prostituce by situaci příliš nepomohla, protože by se k ní veřejně zřejmě přihlásila jen část „lehkých žen“. Po plošném zákazu heren volal i Hollan a další politici.

K problematice regulace hazardu se vyjádřil také náměstek ministra financí Ondřej Závodský. Ten zdůraznil, že z Brna již bylo odstraněno 92% ilegálních hracích přístrojů a resort pokračuje v tažení proti nim. Počítá se s celkově přísnějším zákonem o regulaci hazardu. „Zákon bude jasně stanovovat, kolik heren může být umístěno v městě s určitým počtem obyvatel. Bude to tedy poměrně přísné, upozornil Závodský.  

Regulace prostituce

Následně se hosté znovu vrátili i k problematice prostituce. „Prostituující osoby si přejí zůstat v ilegalitě, což je důvod, proč se tyto osoby nechtějí nikde registrovat,“ prohlásila Liptáková. Možnou cestou by podle jejího názoru byla především kriminalizace těch osob, které si sexuální služby nakupují. Touto cestou se šlo např. ve Švédsku.

Hollan poznamenal, že by mělo jít z rozpočtu města až 20 milionů korun spíše na preventivní programy a na komunikaci s prostitutkami či drogově závislými, bez toho se tyto jevy stejně nepodaří vymýtit. „To je výstřel od pasu,“ reagoval na nápad Onderka. Prevence zde musí existovat a město ji podle primátora podporuje skrze finanční podporu neziskových organizací, které od města dostávají miliony.

Sýkorová k tomu poznamenala, že řada lidí se k této „práci“ dostala proto, že nenašla odpovídající uplatnění na pracovním trhu. Pokud by ho našli, prostituce v ulicích měst by zřejmě ubylo. Legalizaci nepovažuje za přínosnou. „Protože tato společnost velmi dlouho žije v tom, že prostituce je vlastně hřích a pokud budou chtít jednou ženy najít jinou práci a přinesou životopis, kde bude i živnost prostituce, tak si nejsem jistá, jak na to budou zaměstnavatelé hledět,“ uvedla.

Jasné ne legalizaci prostituce řekl také primátor Onderka. I on se přiklonil spíše ke švédskému modelu, protože ženy prostituující přímo na ulicích tím často řeší nějaké hlubší problémy.

Osamocená KSČM

Politici se v pořadu vyjadřovali také k tomu, s kým by šli po volbách do koalice. Hollan řekl jasné ne spolupráci s KSČM a ČSSD, Onderka jako muž číslo jedna v brněnské sociální demokracii následně odmítl spolupráci s komunisty. Sýkorová z KSČM si odmítavých postojů vůči své straně byla zřejmě vědoma, protože prohlásila, že je proti vyhlašování koalic. I rada města by podle jejího názoru měla být obsazována poměrným způsobem na základě výsledků voleb. Důrazné ne komunistům řekla i Liptáková.

Petr Vokřál z ANO poznamenal, že by chtěl v Brně změnu, ale odmítl říci, s kým do koalice vstoupí či nevstoupí. Drápalová řekla jasné ne komunistům, ale jinak bude třeba posoudit programové shody stran. Vižďa odmítl koalici s ČSSD „Nedopustíme Palermo, aby Brno řídilo pár politických skupin,“ uvedl k případným koalicím Kacer z TOP 09.

Problematika dopravy a korupce

Druhá čtveřice hostů - Drápalová, Vižda, Kacer, Vokřál - se nejprve věnovala problematice dopravy. Lídryně Zelených poznamenala, že by jako primátorka řešila prostor brněnského přednádraží, Vižďa poukazoval na problémy s parkováním ve městě a s brněnským dopravním okruhem. Správnou cestou by bylo vytvořit na okrajích města větší parkoviště, motivovat občany k tomu, aby se z okraje metropole do centra dopravovaly městskou dopravou.

Když měl říci Jaroslav Kacer, čím by se jako primátor zabýval na prvním místě, uvedl: „Chtěli bychom město spravovat, otevřít občanům, a ne mu vládnou“. Podle jeho názoru je třeba vypořádat se s fenoménem korupce na městské úrovni. Městské zakázky prý jsou často přidělovány netransparentně. Své řekl i k dopravě. Město by podle jeho názoru mělo zatraktivnit veřejnou dopravu, aby lidé sedali spíše do autobusů než do aut.

Vokřál poznamenal, že je třeba získat více peněz do rozpočtu města, a to prý především z městských firem. Další z možností je udržet ve městě ty firmy, které tam začaly podnikat. I on se ale během vysílání vyjádřil k dopravě ve městě. Policie by podle jeho názoru měla důsledněji kontrolovat platby za parkování. „Spousta lidí si totiž řekne, zaplatím hodinu, zůstanu dvě,“ popsal situaci.

Školky ve městě

Všichni společně pak hovořili o problematice škol a školek ve městě, přesněji řečeno s jejich kapacitou. Drápalová poznamenala, že město v této věci poněkud zaspalo a mělo by více spolupracovat s jednotlivými městskými částmi. „Rodiče, jejichž dítě se nedostalo do městské školky, by měli dostat od města příspěvek, který se vyplácí na děti umístěné ve školce,“ řekla také Drápalová. Tyto peníze pak rodiče mohou použít na umístění dětí do jiných zařízení. A o kolik peněz se vlastně jedná? Přibližně devět tisíc korun ročně.

Ve stejném duchu se vyjádřil i Kacer. Město by prý mělo problematiku školek lépe koordinovat. „Měli bychom se pokusit s investory vyjednat to, aby v místě bytových komplexů vznikl i prostor, který bude primárně určena jako mateřská škola,“ řekl.