„Zvyšovat věk odchodu do důchodu na 68 let? Jsem jasně PROTI. Navíc doba dožití se u nás zkracuje. Za uplynulé dva roky klesla o 2,2 roku u mužů a 1,6 roku u žen. Takže 65 let a dost. Teď není na takové hloupé vtipy místo,“ zmínil na twitteru Středula.

?Zvyšovat věk odchodu do důchodu na 68 let? Jsem jasně PROTI. Navíc doba dožití se u nás zkracuje. Za uplynulé dva roky klesla o 2,2 roku u mužů a 1,6 roku u žen. Takže 65 let a dost. Teď není na takové hloupé vtipy místo.

— Josef Středula (@JStredula) November 24, 2022

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovořil o důchodové reformě dnes v rozhovoru pro MF Dnes.

Na jednu stranu ministr deklaroval, že by chtěl, aby se rozlišilo, zda někdo jde do práce v 17 letech a vykonává celý život těžkou práci, nebo nastupuje až po vystudování vysoké školy a manuálně nepracuje.

Na druhou stranu ale na jiném místě pro server SeznamZprávy se jeho podřízený z MPSV vyjádřil v tom smyslu, že „Ministerstvo se kloní k opatřením na posílení finanční udržitelnosti, tedy zvýšení důchodového věku a snížení úrovně nově přiznávaných důchodů“.

V přímém rozporu s tímto konstatováním se tedy jeví Jurečkovo vyjádření pro MF Dnes.

„Teď chci v rámci důchodové reformy zavést dřívější odchod u náročných profesí, tedy před 65,“ řekl mimo jiné na dotaz, zda současná vláda otevře otázku důchodové reformy.

Dodejme, že podle Jurečkova ministerstva není cílem důchodové reformy zvyšovat důchodový věk, pokud to nebude nutné.

Navzdory tomuto prohlášení si ale na SeznamZprávy můžeme přečíst, že nad zvýšením důchodového věku debatoval poradní tým ministra Jurečky pro důchodovou reformu, který se schází od dubna letošního roku.

Že je potřeba odchod do důchodu v 65 letech posunout, se prý shoduje většina týmu.

„Nejblíž rozhodnutí jsme na tématu prodlužování věku odchodu do důchodu a jeho navázání na prodlužující se délku dožití. To je nejhmatatelnější dopad toho, co tam řešíme,“ uvedla členka poradního týmu a ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

I podle dalšího člena Jurečkova týmu ekonoma CERGE-EI Filipa Pertolda je pozvolné posunutí důchodového stropu na 68 let nejen nutnou, ale i proveditelnou variantou.

„Pro mě je to minimum i maximum možného. Je to velmi mírné a dává to signál, že důchodový věk 65 není udržitelný. Je důležité, aby lidé dostali kredibilní signál, že budou pracovat déle. Alternativou k tomu jsou ještě nižší důchody,“ upozorňuje Pertold i na možnost snížení důchodů.

K tomu se nedávno vyjádřil i předseda Národní rozpočtové rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Ten v souvislosti se zveřejněním návrhů NERVu, jak snížit výdaje státního rozpočtu avizoval, že podle něj by se úsporná opatření měla týkat i důchodců a ti by měli nést také jejich tíhu a dýchat s ekonomikou.