Moderátor, herec, režisér, překladatel a umělecký šéf Činoherního klubu Ondřej Sokol zavítal k Barboře Tachecí do Českého rozhlasu a prohlásil, že platy v divadle jsou dnes natolik mizerné, že je to skoro dobrovolnická činnost.
„Chtěl bych říct všem hercům, že bych je rád zaplatil tak, aby nemuseli dělat nic jiného. Myslím si skutečně, že platy v divadle jsou teď takové, že to ti herci dělají jako dobrovolnou zájmovou činnost. To se samozřejmě musí změnit, takže se snažím pochopit a uchopit to, kam jdou v tom divadle peníze, abychom je skutečně investovali tam, kam máme,“ uvedl Sokol.
Poté tak trochu přechodil tematickou výhybku a varoval posluchače, že nás jednoho dne politická korektnost dožene k nekorektním koncům.
„Samozřejmě se to týká celé společnosti. Je to fenomén, který prorůstá životem nás, takže je o v každé oblasti. Já to skutečně hrozně nemám rád,“ prozradil Sokol. Nedávno prý zjistil, že se bojí napsat sousloví „invalidní vozík“. Napsal jsem si o kolečkové křeslo a dostal spoustu kolečkových židlí,“ prozradil se smíchem.
„Já si myslím, že je to rozhodně ztráta svobody slova, která bude následovat. O tom jsem naprosto přesvědčený. Páky politické korektnosti nakonec skončí v rukou lidí, kteří s nimi budou zacházet velmi nekorektním způsobem,“ varoval host s tím, že to všechno může skončit např. černými listinami umělců. Něco podobného už tu bylo v minulosti, a protože jsou lidé nepoučitelní, může se podle Sokola situace opakovat.
Momentálně politická korektnost škodí nejvíc Spojeným státům. Sokol se o tom přesvědčil, když chtěl o prázdninách ve Státech zhlédnout muzikál Tootsie, což je muzikál o tom, jak muž bere ženám práci. „Moje dcera mi řekla, že tam proběhla velká diskuse o tom, jestli se vůbec může něco jako Tootsie hrát, což mě vyděsilo. Oni dokonce do toho muzikálu museli dopsat věty, které z toho trčí jako dráty. On musí čas od času říct, že teď teprve chápe, jak těžké je být ženou, když se převléká za ženu, a ten sál plný těch lidí začne takovým způsobem přitakávat nahlas. Najednou jsem měl pocit, že jsem na nějakém politickém shromáždění, a bez legrace mě to opravdu vyděsilo, “ kroutil hlavou host.
Než se s Barborou Tachecí rozloučil, zavzpomínal i na listopad 1989, kdy byl ve čtvrtém ročníku na gymnáziu. „Šel jsem na Národní třídu, ale mě to přestalo bavit a odešel jsem,“ prozradil.
Ačkoli není spokojen se vším, co se odehrálo po roce 1989, váží si svobody. A proto také respektuje výsledky demokratických voleb. Jejich výsledky se mu prý nemusí vždy líbit, ale lidé by se podle něj měli naučit ve společnosti spolupracovat.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp