Cabrnochová v rozhovoru pro Český rozhlas komentuje doporučení, které v pondělí vydalo pět odborných společností v čele s Českou vakcinologickou společností. Odborné společnosti se shodly, že doporučí očkování dětí ve věku od pěti do jedenácti let, protože prospěch z očkování podle lékařů převyšuje riziko nežádoucích účinků, které se objevují jen naprosto výjimečně.

V posledních měsících covid-19 prodělaly statisíce dětí, a přestože je většinou průběh nemoci mírný nebo asymptomatický, objevilo se přes 250 případů multisystémového zánětlivého syndromu, při kterém dochází k postižení srdeční svaloviny.

„Veřejnost je dobře informovaná a ví, že vakcíny byly primárně určeny proti těžkým průběhům u starších pacientů a u těch dětí je ten průběh většinou asymptomatický nebo mírný,“ připouští Cabrnochová. 

„Na druhou stranu teď jsme ve fázi, kdy těch dětských případů vidíme hodně, a proto se i více setkáváme s těžšími průběhy. Procentuálně nedochází k nějakému zhoršení situace, ale je to především o těch obrovských počtech nakažených dětí, a tím pádem větší pravděpodobnosti, že se každý pediatr ve své ordinaci s nějakým komplikovaným průběhem setká,“ upozorňuje pediatrička, že dětí s těžkým průběhem s trvalými následky přibývá.

Vakcína podle ní sice nedokáže úplně zamezit šíření viru, ale pomáhá výrazně zmenšit riziko přenášení nemoci, a proto někteří rodiče děti očkovat nechávají. „A důvody mohou být i takové, že očkované děti nemusejí být v karanténě a podobně,“ dodává Cabrnochová.

Co se týká nežádoucích účinků, je podle pediatričky riziko zcela minimální. „Máme data ze Spojených států, kde je naočkováno více než čtyři miliony dětí, a i z dalších zemí víme o případných vedlejších účincích, a jelikož mám těch dat dostatek, tak můžeme očkování dětí podpořit. Ty vakcíny jsou bezpečné,“ má jasno Cabrnochová.

„My nemůžeme zaručit, že se nikdy nic nestane, to neplatí u žádné vakcíny. Anafylaktická reakce na očkování se u dětí objevuje u pěti případů na milion dávek. Je to stejné jako jiná očkování, nikdy není stoprocentní jistota, to vám řekne každý lékař. Veřejnost si na to celkem zvykla u jiných vakcín, ty nežádoucí účinky nemůžeme vyloučit, ale je potřeba vyhodnotit ty benefity a srovnání procentuálního nebezpečí versus závažnosti průběhu,“ říká Cabrnochová.

Podle dat u dětí od pěti do jedenácti let stačí třetinové množství vakcinační látky, aby byla vyvolána stejná imunitní odpověď. „V té skupině nebyly žádné nežádoucí účinky hlášeny, ani u těch čtyř milionů dětí v USA. Stejně tak, co se týká vakcinace dětí od dvanácti let, kde se ty problémy také neobjevily,“ vysvětluje pediatrička s tím, že ale musí jít o dobrovolné očkování, kdy bude záležet na rozhodnutí rodičů.

Očkovat mají podle Cabrnochové hlavně pediatři, a ne větší očkovací centra. „Prací pediatrů je i očkování a dlouho jsme bojovali o to, aby vakcíny byly v našich ordinacích. Nyní se snažíme udělat všechno pro to, aby pediatři ve svých ordinacích co nejdříve ty vakcíny měli,“ dodává Cabrnochová.