Jaderný program v Íránu spustil ještě poslední šáh Rezá Pahlaví. Když ho muslimští radikálové svrhli, jaderný program po něm podědili. Rozdíl byl ovšem v tom, že poslední šáh byl jasně prozápadně orientovaný politik. O nových náboženských vůdcích Íránu se to říct rozhodně nedá. Proto mají Spojené státy nebo Izrael obavy z toho, že Írán kdesi v ústraní pracuje na jaderných zbraních.

Trump proto oznámil, že od dohody odstoupí a místo ní může sáhnout k použití sankcí vůči Íránu.

Pokud Trump skutečně sáhne k sankcím, na trhu vzrostou ceny ropy, protože Írán je jedním z velkých producentů černého zlata.

Už teď je jasné, že se projeví jistý nesoulad mezi EU a USA. Představitelé EU dávají najevo, že dohodu s Íránem považují za důležitou a rádi by ji udrželi při životě.

„Zavedou-li Spojené státy nový balík sankcí proti Íránu, postihnou tím všechny podniky, které by s Íránem dělaly obchody. To se týká zejména evropských bank, které jsou v USA dosti exponované. Nikdo je natvrdo nezavře, ale budou nuceny platit až miliardové pokuty, které by pro ně byly neúnosné. Evropské vlády to mohou řešit tak, že jim pokuty proplatí z peněz daňového poplatníka, což je ovšem drahé a dost nepopulární opatření. Němci by si to ještě mohli dovolit, ale Francie určitě ne, aspoň ne politicky,“ napsal Kechlibar na svém webu Kechlibar.net.

• Celý komentář naleznete zde.

„Druhá věc, o kterou EU jde, je zachování tváře. Brusel rád hovoří o tom, že jednotlivé národní státy by v globalizovaném světě neměly šanci obstát a že teprve spojení do velkého komplexu EU jim dává dostatečnou vyjednávací sílu; to je také argument eurofederalistů pro další integraci (Barroso, Verhofstadt, Juncker). Kdyby teď Brusel před Trumpem kapituloval, byla by to pro jeho protivníky žeň: k čemu vás tam živíme, když při prvních problémech shrbíte páteř. Volby do Evropského parlamentu se blíží a možnost (pro Brusel hrozba), že by v nich posílily euroskeptické strany, je dost velká na to, aby současný EP uvažoval o kampani proti nim. To znamená, že se musejí Trumpovi nějak postavit i za cenu finančních či ekonomických ztrát,“ pokračoval matematik.

Podle Kechlibara bohužel také nelze vyloučit, že dojde k válce. Izrael, ale také sunnitská Saúdská Arábie se obávají, že šíitský Írán skutečně vyrobí vlastní jadernou bombu. Šíité a sunnité vedou odvěký boj o to, kdo bude hrát prim v islámském světě. Saúdská Arábie proto zřejmě nebude chtít připustit, aby Írán získal v tomto zápase navrch. Nepůjde-li to jinak než zbraněmi, Saúdové k nim podle Kechlibara mohou sáhnout.