„Kdyby byl Corbyn agent, měl by svazek vedený v jiné kategorii. To jsou svazky řádu čtyři, to znamená, že jejich čísla začínají čtyřkou,“ řekla Ptáčníková. Vysvětlila, že vedení agentů mělo svá přesná pravidla, a když se jím někdo stal, byl převeden do jiného typu svazku. Tvrzení bývalého rozvědčíka jsou podle ní v přímém rozporu s archivními materiály.
Sarkocy byl v roce 1989 z Velké Británie vyhoštěn spolu s několika dalšími rozvědčíky. Ještě v té době je v závěrečné zprávě o jeho stycích uveden Corbyn jako „RS“, tedy osoba, o niž měla rozvědka zájem, nikoli jako agent.
Ve svazku se dochovaly pasáže, které naznačují, že rozvědka se snažila vystupovat tak, aby Corbyn neměl žádné podezření. Doslova je tam uvedeno, že výdaje na schůzky mají být takové, aby „nebolo možné dedukovať zo strany CORBYNa prípadný operatívny záujem“.
Rozvědčík Sarkocy byl z Velké Británie vyhoštěn v roce 1989, podle Ptáčníkové v souvislosti s přeběhnutím Vlastimila Ludvíka. To byl příslušník československé rozvědky, který koncem roku 1988 „zmizel“ československým úřadům v Indii. Záhy se ukázalo, že si ho převzala britská tajná služba. Jeho případem se zabýval historik Daniel Běloušek.
Kvůli Ludvíkovým znalostem byly ohroženy desítky československých agentů v Indii, Velké Británii, Holandsku, Francii, Belgii, Itálii, na Kypru, v Řecku a v dalších zemích. “V květnu 1989 byli v důsledku informací, které Ludvík v rámci ‚vytěžování‘ předal, vyhoštěni z Velké Británie čtyři českoslovenští diplomatičtí pracovníci pro ‚činnost neslučitelnou s jejich posláním‘,“ uvedl Běloušek v článku na toto téma. Podle přehledu uvedeného na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů odjel Sarkocy z rezidentury Londýn 8. června 1989.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk