Někdejšího policejního generála v roce 2008 policie obvinila kvůli zakázce na rušičky mobilů ve věznicích. Byl podezřelý, že spolu s náměstkem připravil stát o téměř 20 milionů korun. Stíhaný byl také kvůli nevýhodnému nákupu bývalého kněžského semináře ve Vidnavě. Obě uvedená stíhání žalobce zrušil. Pozoruhodné podle LN bylo také pořízení netradičního kalendáře Vězeňské služby, o němž před 11 lety rozhodlo vedení v čele s Kulou.

Z vedení Vězeňské služby Kula nuceně odešel poté, co ho v roce 2010 odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Důvodem ministrova kroku byly sporné zakázky. Kula před několika lety radil tehdejší ministryni spravedlnosti Heleně Válkové (ANO), nyní hodlá kandidovat do Senátu za SPD, píše deník. Na kampaň si sám přispěl 60.000 korun, dalších 150.000 korun nechal odeslat z konta své bezpečnostní agentury. SPD listu sdělila, že kandidáty zveřejní až po podání kandidátek na konci července.

Tříčtvrteční obchodní podíl ve firmě Indus vlastní společnost Lenia, která nabízí bezpečností systémy. Spolupracuje s řadou významných firem a institucí, například s bankou Moneta, Českou pojišťovnou, T-Mobilem a několika ministerstvy, píšou LN. Spolumajitelem Lenie byl až do své smrti podnikatel Jiří Kubín, jenž v roce 2006 byl zastřelen před restaurací U Krále Václava IV. v pražských Kunraticích. Vrah Jan Sagalinec na něj jedenáctkrát vystřelil, za vraždu dostal 16 let. Média v té době uváděla, že Kubín patřil do okruhu rovněž zavražděného „kmotra“ Františka Mrázka, píšou LN.