„Podle německého hospodářského deníku Handelsblatt Evropská komise varuje, že jednání o reformě eurozóny se nacházejí ve stadiu kolapsu. Handelsblatt cituje Valdise Dombrovskise, viceprezidenta Evropské komise, který prozradil, že do června asi žádná rozhodnutí nebudou hotová. Také Klaus Regling, šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), varoval před politickou blokádou reforem eurozóny,“ napsal Macháček hned na úvod.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a další evropští politici po hlasování o brexitu oznámili, že se EU bude muset změnit. Prozatím se však lídři Unie neshodli na tom, jak by se měla změnit. Spor se vede např. o to, jak nastavit Evropský stabilizační mechanismus (EMS), jenž má pomoci zemím, které by mohly dopadnout stejně jako před časem Řecko. Jak zajistit peníze, které by bylo možné poslat zemím v problémech.

Nizozemsko a s ním dalších sedm zemí mimo jiné trvají i na tom, aby se snížil podíl státních dluhů u soukromých bank. A pokud už budou nějaké banky postiženy, měly by podle nizozemské skupiny projít restrukturalizací na úkor věřitelů, a to ještě předtím, než jim budou poskytnuty prostředky z EMS. Otázkou je, zda tyto reformy stabilizačního mechanismu proběhnou, nebo zda mají sloužit jen k tomu, aby proces zreformování ekonomické stránky EU jen zbrzdily.

Pozitivní roli prý v tomto směru může sehrát Německo. Jenže ani u něj nikdo neví, jak se k reformě EU postaví. „Německá kancléřka Angela Merkelová se ale zatím nedohodla s novým ministrem financí Olafem Scholzem na společném postoji. Po odchodu nadšeného eurofederalisty Martina Schulze z pozice šéfa SPD si nikdo není jistý ani tím, jaký německý názor vlastně bude a jestli vůbec nějaká nová energie přijde,“ pokračoval Macháček.

Nechuť prosadit nějaké reformy se týká prý i v Česku tolik kritizované reformy azylové politiky známé pod označením Dublin IV, kde se mluví i o trvalém přerozdělovacím mechanismu pro uprchlíky.  V tuhle chvíli se zdá, že se odkládají všechny reformy – jak ta ekonomická, tak ta azylová. Macháček má za to, že pro Česko je to vlastně dobrá zpráva. „V našem zájmu nyní není nějaká další integrace eurozóny a dvourychlostní Evropa. Stejně tak v našem zájmu není permanentní relokační mechanismus a jeho politické následky,“ podotkl Macháček.