Na celkový počet mandátů lidovci vyhráli komunální volby a v senátních volbách postoupilo osm jejich kandidátů, ačkoli žádné křeslo neobhajovali. To je bezesporu úspěch, který zůstává mimo hlavní pozornost médií. To v MF Dnes potvrdil i Pavel Bělobrádek.

„Politika není spravedlivá, život není spravedlivý. Na lidovce při hodnocení v médiích zapomíná. Na druhé straně je pravda, že počet mandátů je asi jediný objektivní přepočet. Musíme to brát sportovně a být pokorní,“ říká Bělobrádek s tím, že i uvnitř strany hodnotí výsledky voleb střízlivě. „Historicky jsme mívali mandátů i víc, takže je nutné být stále při zemi. Je však pravda, že to je pro nás povzbuzení,“ dodává a je přesvědčen, že potenciál lidovců ve volbách do Sněmovny je někde okolo deseti procent hlasů.

• TÉMATA: Komunální volby a Senátní volby

Když si vzpomenete, jak vznikla topka…

Deník připomněl, že s odchodem Miroslava Kalouska od lidovců odešla i část straníků. Jak dnes vnímá odchod některých členů z TOP 09 předseda KDU-ČSL? Zadostiučinění prý necítí. „Nemyslím, že bychom to měli někomu přát, musíme se soustředit sami na sebe. Na druhé straně je vidět, že TOP 09 nevznikla zespoda, ale shora. To je pro nové strany jasné riziko. Spíš jsem se musel trochu pozastavit, když pan Laudát říkal, že by měl pan Hudeček složit mandát zastupitele v Praze, když odešel z topky. A já si vzpomněl, jak vznikla topka,“ řekl k posledním událostem ve straně svého koaličního partnera.

Nyní se zase přiklání ke kandidatuře

Pavel Bělobrádek nepopírá, že uvažuje o stáhnutí se z vedení lidovců. Není však ještě rozhodnut, jak bude pokračovat. „To mohu potvrdit, že tak uvažuji. Nijak se netajím, že jsem se rozmýšlel, zda pokračovat, nebo ne. Mám dvouapůlletého syna, tříměsíční dceru, a když je vidíte jednou, dvakrát do týdne, není to úplně optimální. A to nemluvím o manželce. Člověk se rozmýšlí, jestli má ty stresy zapotřebí, protože politika je velice nevděčná. Ale nabývám přesvědčení, že bych eventuálně kandidáty opět vyzval na souboj. Myslím, že se mi povedlo, co jsem si vytknul. To znamená vrátit KDU-ČSL do Sněmovny, zachovat charakter strany, ale přitom ji trochu proměnit. Ne vše se ještě úplně povedlo, ale vše má své konsekvence. Já mám v podstatě splněno, skutečně už nemám nějakou politickou ambici,“ vysvětloval předseda lidovců. Vnímá však, že ho mnozí berou jako stabilizační prvek strany. Podle svých slov je rád, že strana se už nedělí na různá křídla či partičky a že lidé uvnitř naopak drží spolu.

U lidovců rozhodují stranické orgány

V posledních dnech se také neustále probírá kontroverzní sponzor lidovců Luděk Sekyra, který by si údajně přál ve vedení strany Jana Wolfa. „To je docela divoká konstrukce. Ale co si přeje pan Sekyra… I kdyby to tak bylo, je to sice pěkné, ale o tom rozhodují stranické orgány. Abych byl upřímný, někdy mi přijde, že tady existuje něco jako pražská kavárenská politika a paranoia. To se pak dozvíte, kdo koho umí, kdo koho řídí a podobně. My máme stranické orgány, rozhodujeme kolektivně. Čili já to tak nevnímám,“ vyvrací Bělobrádek spekulace o ovlivňování dění uvnitř strany.

Bělobrádek připouští, že se Sekyrou o jeho vztazích s Janouškem či dalšími údajnými kmotry nemluvil. „Zaprvé jsem neznal pražské reálie, zadruhé jsme v té době neměli v Praze žádné zastupitele. Řada lidí, s nimiž se bavím, ale říká, že kdo v Praze podnikal, znal Janouška. A někteří mu platili výpalné. Takové poměry tady asi byly a myslím, že drtivé většině lidí to nevyhovovalo a jsou rádi, že se to mění. Co se týče pana Sekyry, to těžko mohu komentovat,“ vysvětloval Bělobrádek.