V Rozhovoru Britských listů vystoupil jako moderátor redaktor Blistů Bohumil Kartous, který zároveň plní funkci mluvčího tzv. českých elfů a zároveň působí jako poradce senátora Jiřího Drahoše, a hostem byl Jan Čulík, šéfredaktor Blistů. Čulík na začátku řekl, že dle mnoha lidí se Boris Johnson prý snaží být premiérem. „To ostatní, mnozí komentátoři na to poukazují, je úplně vedlejší,“ řekl Čulík a pokračoval. „Boris Johnson si přitáhl do Úřadu vlády Dominica Cummingse, což ani není člen Konzervativní strany, byl to velmi aktivní člen hnutí pro brexit, Leave.uk nebo jak se to jmenuje, a parlament prohlásil, že se tento Dominic Cummings dopustil pohrdání parlamentem, protože když vyšetřovali pravděpodobnou kriminalitu financování toho probrexitového hnutí, tak ten Cummings odmítl jít na slyšení. Je to nesmírně agresivní manažer. Před několika dny vykřikoval na poslance v parlamentu, že Británie odchází 31. října a konec! No... Jenže je hlavním poradcem Johnsona a jeho politiky,“ ulevil si šéfredaktor velmi levicového média.

Celý rozhovor ZDE

Poté řekl, že neví, jak má co nejjednodušeji shrnout dění v Británii. Začal tím, že tehdejší premiérka Mayová vytvořila prý docela rozumnou dohodu o brexitu s EU. Dodal, že problém byl se severoirskou hranicí, jejíž pojistka byla součástí dohody. „Z tohoto důvodu byla tato dohoda třikrát parlamentem odmítnuta, Parlament odmítnul i divoký brexit,“ poté jen dodal, že poslanci odvolali Mayovou, byly další volby na šéfa Konzervativní strany a premiéra.

Pak se však Čulík rozohnil a Kartous jen s úsměvem přitakával. „Angličtí důchodci, asi čtyři desetiny procenta voličů, členové Konzervativní strany si zvolili Borise Johnsona! To se stalo koncem července a od té doby vede velmi agresivní politiku, tvrdí, že se odchází tvrdým nebo jakýmkoliv jiným způsobem k 31.10.2019. Před několika dny řekl Boris, že by raději zemřel v příkopě, než by datum prodloužil za to 31. října. Problém je v tom, že parlamentu se podařilo, než ho Boris suspendoval na 5 týdnů, aby nemohl nic dělat. Parlamentu anglickému se podařilo převzít agendu a schválit zákon zakazující divoký brexit, no a Boris Johnson na to reaguje tak, že chce předčasné volby před tím 31. říjnem,“ na což Kartous reagoval, že konzervativci s Johnsonem by přetáhli část voličů, kteří předtím inklinovali k Brexit Party šílence Farage. „Tam by byla pravděpodobnost,“ pokračoval Čulík, „že by Jeremy Corbyn, jenž je v opozici a nepopulární, že by to vyhrál (Johnson) a mohl si dělat, co chce. Problém je, že existuje zákon o předčasných volbách, které může schválit 2/3 parlamentu, kdy se celá opozice sjednotila a shodla se, že mu ty předčasné volby do konce října nepovolí,“ a vysvětlil, že mu nedůvěřují kvůli jeho bájné lhavosti, ale že budou ochotni připustit ty předčasné volby, když dojede zažádat do Bruselu o prodloužení lhůty.

„Pravděpodobně budou volby v listopadu, tím pádem probrexitáři, jichž je v Británii asi 30 %, budou strašně naštvaní, přejdou zpátky k Faragovi, čímž se to rozštěpí, konzervativci to prohrajou a vyhraje Corbyn,“ zavěštil si Čulík.