„Ať se nám to líbí, nebo ne, realitou je, že studenti i učitelé se budou více snažit, když na konci akademické cesty bude hodnocený výstup. Už zrušení centrálního opravování části maturit letos byl krok ke snížení vypovídací hodnoty a spravedlnosti maturit. Za stejný výkon dostanou studenti na některé škole jedničku a na jiné čtyřku," doplnil.

Podle slov předsedy Správní rady PORGu centrální maturity zvyšují studijní étos celé třídy a odpadá tlak na premianty, aby nezvyšovali očekávání učitelů.

„V zemích s centrálními maturitami je nižší nezaměstnanost, vyšší výdělky a vyšší dlouhodobý růst HDP. Příkladem je Německo, kde v mnoha spolkových zemích donedávna nebyly centrální maturity. Postupně k nim všechny země kromě jedné také přešly. Vyšší výdělky znamenají větší motivaci dětí se vzdělávat," sdělil dále Roman.

Podle informací ČTK leží na stole ministra školství Roberta Plagy úprava vyhlášky týkající se maturit, podle které by od příštího roku maturanti už neměli být známkováni. Napříště by se v hodnocení měli dočíst toliko uspěl či neuspěl.

„Součástí hodnocení (testů) bude konkrétní procentní úspěšnost žáka, která bude uvedena pouze v protokolu o výsledcích didaktických testů žáka,“ stojí v návrhu. Hranici úspěšnosti by u testů uvedl CERMAT. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka by tvořila ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky. Z matematiky se dělá pouze test.