Radovy obří dluhy před rokem 2011

Posledními Radovými výroky začal přetékat pověstný kalich trpělivosti, proto jsme se rozhodli promluvit a uvádět jeho tvrzení na pravou míru. Pokud bychom si z médií vypůjčili citaci bývalého předsedy Rady, a to, že „základem každého názoru, článku, je pravdivě psát, předkládat důkazy, seriózně informovat“, tak veřejnosti nabídneme pravdivý pohled na realitu. Možná lidé věří tomu, co pan Rada povídá v médiích. Proti jeho výrokům nabízíme pohled do auditovaných výsledků a stavu společnosti AGRO Jevišovice za poslední roky před převzetím novým majitelem. Už na první pohled alarmující je hospodaření společnosti dva roky před údajným „násilným převzetím“, tedy za roky 2008 a 2009. Vytvořená ztráta tehdy činila celkem 315 mil. Kč. Tato ztráta ale nebyla v žádném případě způsobena prodejní cenou kuřat, jak tvrdí bývalý předseda Bohumír Rada. Největší podíl na ztrátě byl způsoben chovem prasat a v roce 2009 tvorbou opravných položek, odpisem pohledávek a proúčtováním nákladů na exekuce v celkové výši 185 mil. Kč.

Drastická sekera 300 milionů korun

Jak je zvláštní, že Radova firma na Ukrajině byla „prodána dobře“, když jí AGRO Jevišovice  musela v roce 2009 odpustit pohledávku za 48 milionů Kč? Další opravné položky se musí tvořit opět pak za společnostmi, které ovládá vlastnicky i statutárně předseda AGRO Jevišovice Rada. Jen na různých pokutách a penále platí AGRO Jevišovice v roce 2008 částku téměř 8,5 milionu korun, v roce 2009 je to již přes 10 milionů korun, v roce 2010 pak více než 13 milionů. Ano, je to tak. Za tři roky byla na penále a pokutách sekera vyšší než 30 milionů korun. Hospodaření roku 2010 končí další drastickou ztrátou vyšší než 300 milionů korun! Přitom hospodaření střediska výkrmu kuřat končilo ziskem, způsobeným prodejem výkrmových hal. Uzavření hospodaření roku 2010 se však již odehrávalo v režii nového vedení, bylo ale kontrolováno původním auditorem.

Převzetí firmy od Rady bylo horší, než jsme čekali

To byl ale jen začátek. To pravé ořechové nás teprve čekalo po samotném převzetí firmy, ke kterému došlo v průběhu ledna a února 2011 po převzetí akcií a po mimořádné valné hromadě. Společnost se nacházela při převzetí na pokraji krachu, kdy bylo podáno několik návrhů na insolvenci, exekučních příkazů, byl ustanoven správce podniku. Firma se potýkala s dlouhodobou platební neschopností, čelila desítkám podaných žalob věřitelů a hrozilo podání dalších. Nebyly již vůbec hrazeny splátky úvěrů, dlužné splátky bankám byly v řádech desítek milionů korun. Nebyla zajištěna stabilita chodu firmy. Nebyly zaplacené nájmy za dva až tři roky zpětně. Výplata mezd byla zpožděna až o tři měsíce a kvůli tomu se zaměstnanci dostávali do dluhové pasti a hrozily jim exekuce. Společnost vlastnila velké množství hospodářských zvířat, kde hrozilo nebezpečí, že pro ně nebude dostatečně zajištěno krmivo. To jsme následně museli řešit po celý rok 2011 nákupem objemných krmiv pro skot.

V účetnictví chybělo 60 milionů. Prý drobné…

Takže již krátce po převzetí začala prosvítat na povrch skutečná situace podniku, a to poněkud ve výrazně jiném světle, než nám bylo prezentováno inženýrem Radou. Jedním z prvních odhalení byl mimo jiné výstup z provedených inventur, kde se namísto majetku a zásob objevilo manko vyšší než 12 milionů korun. Zdůvodnění, že vzhledem k obratu firmy se jedná o „drobné“, bylo ze strany bývalého předsedy jediné. Jelikož šlo převážně o manko v zásobách komodit, tak v tomto světle to již jako drobnost nevypadá. A dvanáct milionů potenciálně uhrazených závazků taky není zanedbatelných. Problémy se začaly kupit jeden za druhým a závěrečným mementem bylo téměř 60 milionů závazků, které společnost neměla v účetnictví. Jak se pak má zachovat nový vlastník k původnímu s takto odhaleným „hřbitovem“ plným kostlivců? Máme za to, že slevou z kupní ceny. Choval by se snad někdo jinak? Ve snaze o zreálnění hodnoty společnosti byly v rámci účetní závěrky za 2010 proúčtovány opravné položky, především za společnostmi Ing. Rady v Rumunsku, na Slovensku a také za společností ZEVO, která před svou nedávnou likvidací provozovala nechvalně známou bioplynovou stanici ve Velkém Karlově, a to v celkové hodnotě přes 240 milionů korun. To, že byly vytvořeny oprávněně, dokládá, že všechny tyto společnosti jsou v konkurzu nebo likvidaci.

Víc dluhů než majetku

Firma se kvůli takto vykázaným ztrátám za období 2008 až 2010 dostala do stavu, kdy vykázala záporný vlastní kapitál ve výši 72 mil. Kč, to znamená, že měla více dluhů než celkového majetku. Všechna tato uváděná čísla jsou veřejně dostupná a ověřitelná. Při pohledu na výše uvedené musí být i laikovi jasné, že se jednalo o společnost nad propastí a východiskem pak byl buď konkurz, nebo prodej jinému vlastníkovi. Ten se však v dané situaci neobjevoval. Ne, že by nebyl, ale všichni sousední potenciální kupci si brousili zuby, že si podnik rozeberou v rámci konkurzu. Jak by potom AGRO Jevišovice vypadalo?

Postavili jsme zkrachovalou farmu na nohy a daří se nám

Restrukturalizace společnosti započatá v roce 2011 se nesla jednak v duchu stabilizace, ale také v duchu zapojení do struktur koncernu s možností využití všech synergií, které toto napojení umožňuje. To také počítalo s tím, že vybrané činnosti budou vyčleněny do sesterských společností, které se úzce specializují a jejich činnost je naprosto průhledná a kontrolovatelná. Šlo především o výkrm drůbeže, prasat a autodopravu. Nicméně napojení na AGRO zůstalo velmi intenzivní, kdy AGRO buď těmto společnostem provádí služby, nebo je odebírá. Hlavními činnostmi pak zůstává rostlinná výroba, chov krav s tržní produkcí mléka, specializovaný výkrm býků, výroba extrudátů a výroba krmných směsí pro maloprodej a skot.

Pokračování příště. Budeme se věnovat konkrétním vyjádřením bývalého předsedy Rady, komentářům k nim a doložením faktů.

Pro ParlamentníListy.cz sepsal Ing. Antonín Kyjovský, předseda představenstva AGRO Jevišovice