Vlk nejprve připomíná, jak vypadala situace v Sýrii předtím, než se do ní odhodlalo vstoupit Rusko. Prezident Asad ustupoval. Ovšem Syrské osvobozenecké armádě, cvičené USA, se dařilo ještě mnohem hůře. Obecně platilo, že USA vyškolily bojovníky a ti pak i s moderní výzbrojí přecházeli na stranu islamistů. Aby západní média zachovala povinný optimismus, přivlastnila si coby „demokratickou opozici“ organizaci an-Nusrá, militantní islamisty napojené na Al-Káidu. Právě oni si měli připsat útoky chemickými plyny a další chuťovky jako vyřezávání srdcí zajatcům zaživa.

Západ se místo toho propagandisticky zaměřoval raději na Rusko, než všem došlo, že sankce mají na zemi minimální vliv a prezidenta Putina spíše podporují. Ohledně Sýrie se psalo, jak miliony lidí prchají před hrůzami Asadova režimu, ačkoliv všechny důkazy nasvědčovaly, že v Sýrii se prchá především před Islámským státem – vlna se začala přelévat až po jeho nástupu na jaře 2015.

„Situace vypadala na jaře 2015 tak, že v krátké době bude regulérní armáda poražena a nastane katastrofa,“ shrnuje Vlk. Příčinou podle něj byla nesmyslná západní politika, která přetrvává dodnes. Kurdové, kteří na západě země dokázali menšinové Jezídy uchránit osudu křesťanů na východě, ovládaném ISIL (nejsou o nich žádné zprávy, všeobecně se předpokládá, že už jsou všichni vyvražděni), jsou kvůli své opoziční roli v sousedním Turecku přehlíženi a je jim dokonce odpírána materiální pomoc. Vlk připomíná zjištění britského Daily Telegraphu, že již nakoupené zbraně Kurdům zadržují američtí velitelé.

Pokud by pokračoval tehdejší vývoj, dá se prý čekat, že by Sýrie jako státní útvar přestala existovat, každý ze zainteresovaných by si tam vzal, o co by měl zájem, a Islámský stát by dosáhl břehů Středozemního moře. Následoval by společný útok na Izrael, na jehož nenávidění se shodnou muslimové všech odnoží, a pak by se teprve začaly dít věci.

„Pomatenost Obamy a vedení Evropské unie, ječících neustále o nutnosti svržení Asada, aniž by měli nějaké skutečné řešení, vyřešilo Rusko. A jak je jeho zvykem, silou. Rychle, rázně a nemilosrdně,“ píše Vlk. Západ sice blábolí, že Rusko bombarduje opozici, jenže to poněkud znevažuje fakt, že do ní řadí i fanatiky z an-Nusrá.

Rusové podle komentátora dokázali něco, o čem Západ tvrdil, že nejde. „V novinách o tom moc nenajdete (už vůbec ne v České televizi), ale došlo na slova ministra zahraničí Sýrie Walida Muallema, že „bodové údery ruských letadel na pozice teroristického uskupení Islámský stát v Sýrii jsou desetkrát efektivnější než operace USA,“ dodává.

„Zaslepenost našich novinářů a intelektuálů je děsivá,“ hodnotí dále komentátor. Rusko podle něj nemůže přihlížet tomu, jak se mu u hranic houfují muslimští fanatici. Zato Západ svým „arabským jarem“ vyprovokoval šílenství na úrovni třetí světové války. Teď to prý začíná chápat, čemuž odpovídají horečná tajná vyjednávání s Ruskem.

CELÝ TEXT ZDE

Světová situace je prý taková, že zatímco v Rusku a Číně model modernizovaného samoděržaví celkem funguje, EU a USA jsou v moci „nových kavárenských komunistů“.

„Putin je autokratický vládce a rozhodně bych nechtěl, aby vládl u nás. Ale bohužel, čím dál tím více lidí si myslí, že „lepší Putin nežli muslim“. Putinův svět není mým světem. Ale je to jediná síla, které dnes muslimové rozumí. A v tomto případě naštěstí pro nás vyhrává,“ píše Václav Vlk, mimo jiné signatář Charty 77.

Západ, jak připomíná, svou hloupostí odepsal Gruzii, Krym i Donbas. Až se hranice přiblíží k nám, nebude váhat udělat totéž.

A tak publicista Vlk přichází se zajímavou spekulací. Schůzka Visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem prý ukázala zárodek zajímavého společenství středoevropských zemí. Když připočteme stále více se měnící postoj Rakouska.

„Němci z Berlína protestují a zuří. A je jim to, jak se říká, „platný jak mrtvýmu zimník“. Že by se vynořovalo „staré dobré Rakousko-Uhersko?“ uzavírá svou úvahu.