„Nikdy se nedá přesně poznat, jakými kritérii se řídí národní poroty. Rozhodují se na základě politických sympatií, nebo jde jen o uměleckou kvalitu vystoupení? Stejný problém se týká i diváckého hlasování. Hlasují lidé pro Rusko či Ukrajinu jen proto, že je to Rusko nebo Ukrajina? Zajímá diváky vůbec samotné vystoupení?“ píše Lenta.

V článku se dále uvádí, že ta více národnostně smýšlející část ruské populace stále neví, jak vůbec k této soutěži přistupovat. „Neustále se vedou debaty, jestli by bylo dobré tuto ‚homoevropskou zábavu‘, ve které vystupují vousaté ženy, úplně bojkotovat, nebo se ji naopak za využití všech sil snažit přemoci slavnou národní estrádou.“

Co se týče muzikální úrovně letošní soutěže, tam prý bylo vše ve starém pořádku: Zazněly písně, na které si už za několik dní nikdo nevzpomene. „Všechny působily tak, jako by byly vytvořeny na stejném páse.“

Fakt, že se Rusko s výsledky soutěže není ochotno jen tak smířit, dokazuje i to, že již nedlouho po ukončení letošního ročníku Eurovize se v ruských médiích začaly objevovat zprávy, že došlo k závažnému pochybení při sčítání výsledků.

Údajně si prý dánská porota nebyla úplně vědoma toho, jak přesně funguje systém udělování hlasů, a místo nuly udělila Ukrajině hned 12 hlasů, které ovšem chtěla původně udělit Austrálii.

„Je to ohromná chyba a já ji upřímně přiznávám,“ sdělila předsedkyně dánské poroty Hilda Heick.

„Chyba dánské poroty znamená, že ve skutečnosti měl rozdíl mezi prvním a druhým místem, Austrálií a Ukrajinou, být pouze devítibodový,“ píše ruská agentura Tass. Na samotné pořadí účastníků tato chyba ovšem vliv neměla.

Systém hlasování funguje tak, že účastníci soutěže obdrží padesát procent hlasů od profesionální poroty a zbylou polovinu od diváků. Podle ukrajinského serveru segodnya.ua udělila ukrajinská porota ruskému pěvci nula bodů. Stejně tak tomu bylo i v případě ruské poroty a ukrajinské zpěvačky.

Co se ovšem týče diváckého hlasování, z jeho výsledků vyplývá, že Ukrajinci na letošní Eurovizi hlasovali více pro ruského zpěváka než v opačném případě. Podle údajů zveřejněných severem 112.ua udělili ukrajinští diváci Rusovi 12 hlasů, ruští diváci ukrajinské Jamale jen 10.

Deportace krymských Tatarů

Největší pobouření v ruském táboře zapříčinil obsah písně ukrajinské zpěvačky. Jamala ve své písni 1944 pěla o Stalinově nucené deportaci Krymských Tatarů, a to včetně členů její vlastní rodiny. Hned po oficiálním zveřejnění plánovaného vystoupení ukrajinské zpěvačky si Rusko na píseň stěžovalo. Opíralo se zejména o to, že pořadatelé soutěže obecně nepovolují zpěvákům vystupovat s písněmi obsahujícími politický podtext.

Velmi napjatou atmosféru panující před i během soutěže potvrdilo i prohlášení ředitele Národní telekomunikační společnosti Ukrajiny Zuraba Alasanija, který ještě několik dní před závěrečnou částí soutěže médiím sdělil, že v případě vítězství ruského zpěváka se Ukrajina pravděpodobně nezúčastní příštího ročníku, jelikož by se soutěž konala v Rusku. O tom informoval ukrajinský server tv.ua.