Po důkladné analýze práce žalobců a soudců šlo podle některých odborníků ve zkratce konstatovat, že proces s Dalíkem nebyl spravedlivý, ještě před rozhodnutím Nejvyššího soudu. Vyplývá to z řady vágních důkazů, ale především zásadního porušení závazné judikatury Evropského soudu pro lidská práva. I proto nejspíše soud rozsudek zrušil a pustil Dalíka z vězení. Otázkou teď podle serveru bude, zda nakáže ve věci i nové dokazování.

Klíčová pro Dalíkovo odsouzení byla setkání kvůli nákupu transportérů Pandur. Schůzek kvůli nákupu transportérů od rakouské firmy Steyr (vlastněné americkou General Dynamics) se za éry vlád Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka uskutečnilo hned několik. A to i několik tajných a dodnes nevyjasněných také mezi Topolánkem a slovenským premiérem Robertem Ficem.

Celý text je ZDE

Slovensko usilovalo o nákup pandurů taktéž a cena mohla být při společném vyjednávání výhodnější. Marek Dalík si ale jako jediný od soudu odnesl trest za to, že si údajně 8. listopadu 2007 „v blíže neurčených odpoledních či večerních hodinách“ v pražské restauraci U Malířů řekl o částku třikrát šest milionů eur (zhruba 484 milionů korun).

Nejprve lobbista čelil obžalobě z podvodu, nalézací soud ho však odsoudil za nepřímé úplatkářství k pětiletému žaláři. Jenže jak posléze uvedl odvolací soud, k úplatkářství nebyly dostatečné důkazy. Odvolací soud pak nepřímé úplatkářství ve finále líčení změnil zpět na podvod.

A při udělování trestu využil nového trestního zákoníku, kde byla oproti starému trestnímu zákonu pro obžalovaného o dva roky výhodnější trestní sazba – přestože se údajný trestný čin stal za platnosti starého trestního zákona –, a Dalíkovi trest snížil ještě o jeden rok na čtyři. U obou líčení lze nalézt mnoho jiných podivností, ale asi zásadním pochybením je zmiňovaná finální změna kvalifikace z úplatkářství na podvod, píše server.

A připomíná, že Dalík a jeho advokáti pracovali na obhajobě proti úplatkářství. Argumentovali, že soud na poslední chvíli překvalifikoval trestný čin z nepřímého úplatkářství na podvod, ale nerespektoval zásadní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, a Dalíkovi tak znemožnil zákonem jasně dané právo na obhajobu. Podle této judikatury musí být obviněný upozorněn na změnu kvalifikace skutku tak, aby mohl včas a účinně změnit způsob svého hájení. „Není tedy přípustné, aby se o tom dozvěděl až poslední den soudního jednání, či dokonce z rozsudku samotného,“ upozornil v dovolání k Nejvyššímu soudu právník Tomáš Gřivna.

Průběh procesu s Dalíkem překvapil i jednoho z policistů, který se kdysi jeho případem zabýval. „Když tak přemýšlím nad těmi dvěma rozsudky o vině a trestu, tak mně napadlo, že je to ostuda české justice a veřejné žaloby v přímém přenosu. Vždyť on (Dalík) ví, za co to dostal. My (soudy a žalobci) to sice nevíme, ale zprostit ho nemůžeme – co by na to řekli lidi, když je už několik let masírujeme bojem proti korupci,“ cituje server detektivova slova. Detektiv se domnívá, že Nejvyšší soud musí rozsudek zákonitě zrušit a nařídit obnovu líčení.

„Myslím, že dost pádným důkazem o tom, že orgány činné v trestním řízení nezjistily skutkový stav věci tak, že o něm nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí, jak žádá trestní řád, je sinusoida vývoje kauzy od podání obžaloby. Žalováno pro pokus podvodu, odsouzeno pro účastenství na přijímání úplatku, trest pět let, pět milionů peněžitý trest. Odvolání – žalobce požaduje zvýšení trestu, rozsudek – pokus podvodu, snížení trestu. Dovolání nejvyššího žalobce – požadavek na vyšší trest,“ konstatuje policista, který si ovšem jako možný svědek pokračujícího procesu přeje zůstat v anonymitě.

Nestandardnosti procesu s Dalíkem nasvědčuje podle serveru ale i další skutečnost. To, že se zásadně rozcházely výpovědi dvou korunních svědků. Podle jednoho z nich Dalík žádost o úplatek sdělil ústně, podle druhého ji napsal na ubrousek v restauraci U Malířů. Paradoxní je, že v tomto restaurantu odjakživa používají textilní ubrousky. Soudy pak přesto tento rozpor odmítly s tím, že svědci si po tak dlouhé době nemohou formu žádosti pamatovat.

Dalík nakonec dostat trest za podvod proto, že podle soudu účelově a neoprávněně nabízel něco, co žádným způsobem nemohl zařídit. Kdyby byl v odvolacím řízení souzený pro podvod, a ne nepřímé úplatkářství, je dnes už navýsost jasné, že by mnozí ze svědků, kteří v přípravném procesu mlčeli, protože se obávali vlastního stíhání, potvrdili lobbistův silný vliv na Mirka Topolánka. Konstrukce obžaloby by pak zcela ztratila smysl, podotýká server.