Úplatkářství přitom vyloučil předseda odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze Martin Zelenka. „Za dané konstelace, poté co odvolací soud provedl, respektive zopakoval všechny podstatné relevantní důkazy, je možno oproti napadenému rozsudku uzavřít, že nebylo jednoznačně a nepochybně prokázáno, že obžalovaný Marek Dalík na schůzce v Praze dne 8. 11. 2007 požádal o úplatek na základě dohody s někým z představitelů vlády České republiky, který by byl schopen zařídit pokračování v projektu Pandur, ani s žádnou jinou osobou,“ stojí v pravomocném rozsudku nad Dalíkem.

Pavlu Zemanovi se nelíbí, že senát soudce Zelenky Dalíkovi uložil „pouze“ čtyřletý trest, pod spodní hranicí trestní sazby za podvod, kde Dalíkovi hrozilo pět až deset let ve vězení. S rozsudkem Vrchního soudu Zeman proto nesouhlasí. „Faktické postavení obviněnému umožnilo vyslovení požadavku vůči představitelům společnosti Steyr na poskytnutí finanční částky, kterou tito museli nepochybně chápat v kontextu celé události jako úplatek, který umožní společnosti Steyr získání lukrativní obchodní zakázky. Ve světle této úvahy je pak zcela zavádějící tvrzení soudu, které by mělo škodlivost jednání snižovat, že součinnost obviněného Marka Dalíka s jakoukoliv osobou z řad politiků, tedy vysloveně korupční jednání, se prokázat nepodařilo. Jedná se totiž o závěr, který učinil až odvolací soud. Osoby, po nichž obviněný požadoval neoprávněně finanční prostředky, byly přesvědčeny, že je schopen, po poskytnutí úplatku, zajistit protiplnění. Za této situace nepochybně došlo, jak uvádí odvolací soud, v důsledku jednání obviněného ke zkreslení obrázku a reputace České republiky ve světě vrcholné politiky a je nerozhodné, zda s odstupem doby byl přijat závěr, že obviněný nejednal souladně s dalšími osobami,“ napsal ve svém dovolání Nejvyšší státní zástupce.

CELÝ TEXT DOVOLÁNÍ MÁME ZDE

Dovolání podali k Nejvyššímu soudu i Dalíkovi obhájci, kteří tvrdí, že Dalíkovi bylo odebráno právo na spravedlivý proces. A to zejména tím, že jej soud neupozornil, přestože podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva měl, že překvalifikoval trestný čin z nepřímého úplatkářství na podvod, a tím mu znemožnil zákonnou a funkční obhajobu. Napadají také, že soud nepřijal významné důkazy svědčící ve prospěch jejich klienta – odložený spis z Rakouska, které údajnou korupci kolem Pandurů také vyšetřovalo, a nerespektoval presumpci neviny a princip „in dubio pro reo“ – v pochybnostech ve prospěch obviněného.

Prvoinstanční soud Marka Dalíka odsoudil za nepřímé úplatkářství k pětiletému žaláři a pětimilionové pokutě. Odvolací soud při vynášení rozsudku změnil nepřímé úplatkářství na podvod a trest snížil na 4 roky a na stejnou sumu mu v milionech klesla i pokuta.

Jeden z obhájců Tomáš Sokol je s rozhodnutím pražského Vrchního soudu nespokojen. Poukázal především na nepředvídatelnosti rozhodování. Dalík byl obžalován z podvodu, že si měl říci o peníze s příslibem, že za ně zajistí pokračování nákupu Pandurů. Soudem byl upozorněn na to, že by jednání mohlo být posouzeno jako podplácení. „Ale protože nebylo jasné, jak podplácet, obhajoba dovozovala, že nejde o podvod. Načež soud řekl: ‚Máte pravdu. Podvod to není. Ale je to podplácení.‘ A k tomu přimaloval neznámé vládní představitele, pro které se měl pokoušet sehnat úplatek,“ vysvětluje Sokol. Obhajoba šla proto do odvolání s tím, že nemůže jít o úplatek. „Odvolací soud pak řekl: ‚Máte pravdu. Nebyl to úplatek, protože nalézací soud si přimyslel neprokázané vládní představitele.‘ A pak dodá, ale byl to ten původní podvod. Protože si řekl o ty peníze. Takže měl klient u soudu dvakrát pravdu a tohle je výsledek,“ kroutí hlavou Sokol.

Druhou věcí je podle právníka konstrukce, podle které k tomu, aby se někdo dopustil pokusu podvodu, stačí, když v hospodě řekne: „Hele, když dáš prachy, vyřeším tvůj problém.“ Nereálné sliby či nereálné nabídky podle Sokola nejsou ještě podvodem. „Tím se stanou, až dojde na podrobnosti a je jasné nejen to, že ten, kdo sliboval, nemohl slíbené splnit, ale zjevně to věděl, a přesto chtěl peníze dříve. Ale, jak jsem také namítal, co kdyby ten, kdo slibuje, řekl, peníze chci, až to bude hotové. Tak daleko to ale ani podle obžaloby, ani podle rozsudku nedošlo,“ namítá Sokol s tím, že zbrojaři jsou ostřílení obchodníci, které podvést téměř nelze. „‚Já to zařídím, ale chci peníze.‘ Načež oni odejdou, aniž by mrkli okem a o nabídku už ani slovem nezavadí. Tohle že je pokus o podvod?“ uzavřel Sokol.

Nejvyšší soud se nebude zabývat meritem případu Marka Dalíka, ale bude posuzovat případná pochybení prvoinstančního a druhoinstančního soudu. S ohledem na advokáty vyjmenované problémy není vyloučeno, že rozsudek zruší a nařídí nové dokazování. Pokud ovšem Nejvyšší soud nebude respektovat politickou objednávku na Dalíka a dohlédne na to, aby i v jeho případě byl stoprocentně dodržen zákon, což se podle jeho obhájců ve velké míře nestalo.