Bašta v textu pro server Prvnízprávy.cz konstatoval, že v 30. letech minulého století bývalo v Německu zvykem řešit politické spory na ulici. Komunističtí rváči narušovali volební shromáždění konkurence a nacističtí rváči z SA jim opláceli stejnou mincí. Někdejší diplomat v Rusku a na Ukrajině vidí jistou podobnost mezi tehdejší situací a dnešními demonstracemi platformy Milion chvilek pro demokracii.

„Dnes se stejným způsobem chovají aktivisté, kteří sami sebe označují za demokraty a demokracií se zaklínají při každé příležitosti (Demokratický blok, Milion chvilek pro demokracii). Média, včetně veřejnoprávních, tuto hru hrají s nimi a jejich oponenty vesele nálepkují jako extremisty, pravicové radikály, populisty. Stejně jako kdysi státní moc v tomto ohledu uplatňuje oblíbenou politiku dvojího metru v duchu Orwellovy Farmy zvířat – ‚Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější‘,“ vyjádřil svůj názor Bašta.

• Celý komentář naleznete zde

Pokud někdo pochybuje o tom, že jsou nejen v Česku uplatňovány dvojí standardy, může se prý podívat na jasné vystoupení příslušných orgánů po teroristickém útoku na Novém Zélandu, kde byli lidé varováni, že po schvalování útoku přijde trest – a do protikladu si k tomu postavit vyjádření, či spíše mlčení českých orgánů, když dnes již bývalý člen ODS Martin Lang ze středočeské Jesenice konstatoval, že by nebylo od věci prezidenta Zemana „podříznout“. Podle Bašty trvalo dosti dlouho, než se to v České republice začalo řešit. Ministr vnitra Jan Hamáček k tomu mlčel.

„Připočtu-li k tomu, že každý týden se na náměstích scházejí demonstranti ke svým podivným dvouhodinkám odporu vůči prezidentovi, premiérovi a momentálně (trochu nelogicky) právě jmenované ministryni spravedlnosti, začínám mít obavy. Budou-li mít jejich sponzoři dost trpělivosti s financováním chvilek nenávisti, nakonec se z toho vyklube další barevná revoluce. Sametová určitě nebude,“ uzavřel svůj komentář Bašta.