Ve 20 zemích už byla asociační dohoda s Ukrajinou ratifikována. V České republice vyjádřil Senát souhlas v prosinci. V Poslanecké sněmovně mělo dojít k projednávání ve středu, ale kvůli odporu komunistických poslanců nedošlo k zařazení bodu. Asociační dohodě EU – Ukrajina, jejíž proces schvalování právě probíhá, se věnovala docentka Naděžda Šišková, vedoucí Katedry evropského práva Univerzity Palackého v Olomouci. „Je první z dohod nové generace,“ konstatovala Šišková, která označila smlouvu za ‚průkopnický dokument.‘ Zmínila, že má daleko širší než právnický rozměr: „Zejména občany Ukrajiny je vnímána jako mocný symbol přijetí do společenství evropských hodnot,“ zhodnotila Šišková a připomenula to, že právě záměr jejího podepsání odstartoval Majdan apod. „Je to unikátní dokument v evropské integraci a je vnímán i v geopolitických intencích. Změnil poměry v celé Evropě,“ zmínila také Šišková, která zdůraznila, že jde o „významný dokument, který nemá obdoby v dějinách evropského asociačního práva.“

Dohoda sice není příslib členství, ale jde o přibližování

K asociační dohodě také Šišková upozornila: „Dohoda sice není příslib členství a z formálního hlediska je vnímaná jako dohoda bez perspektivy členství, ale lze konstatovat přiblížení těchto dvou odlišných postupů.“ Mimo jiné zmínila, že rozsah smlouvy je ve srovnání s dohodami z 90. let daleko rozsáhlejší, má 1200 stran. „Jedním důvodem jsou i změny na straně evropského práva,“ podotkla Šišková, která také shrnula: „Ukrajinská krize podstatným způsobem ovlivnila poměry v Evropské unii. Je nutné koncipovat nové vztahy a adekvátně odpovědět v situaci mezinárodního práva.“

Ukrajina stála symbolicky u zrodu ČR jako nového státu

„Jak může ČR pomoct? Tím, že ratifikuje asociační dohodu,“ zmínila Monika Forejtová ze Západočeské univerzity v Plzni, která v současné době vykonává advokátní praxi a přednáší na českých i zahraničních univerzitách. Vystoupila na olomoucké konferenci v rámci bloku věnovanému záležitostem asociační dohody a zaměřila se na možnosti podpory Ukrajiny a krajanů na Ukrajině ze strany České republiky jako člena EU. Forejtová zmínila ekonomickou provázanost i některé historické spojitosti. „Vztahy České republiky a Ukrajiny jsou významné. Ukrajina byla první, která navázala vztahy s novou Českou republikou. Stála symbolicky u zrodu ČR jako nového státu. Historická provázanost je velmi symbolická,“ uvedla Forejtová. Zaznělo i to, že na Ukrajině žije 6000 osob české národnosti. „Počítá se s tím, že volná zóna obchodu s Ukrajinou bude spuštěna v roce 2016,“ upozornila.

Podpora ze strany České republiky je žádoucí

Forejtová připomenula obchodní vztahy: „Česká republika je 5. největší exportér na Ukrajinu, 6. největší dovozce z Ukrajiny. Ekonomická souvislost je velmi jasná a podpora ze strany České republiky žádoucí,“ zhodnotila. „I přes řadu problémů není potenciál uplatnění českých výrobků vyčerpán,“ dodala. Konstatovala i to, že se sdružují osoby a subjekty za účelem podpory země.

Šišková: Rusové se stále srovnávají s Amerikou

„Žádný evropský stát nezaplatil tak vysokou cenu jako Ukrajina,“ citovala prezidenta Ukrajiny Naděžda Šišková v diskusi, která následovala po přednáškovém bloku na téma východních partnerství a asociační dohody s Ukrajinou. Dál také zmínila: „Prezident Petro Porošenko se netají tím, že dají za dva roky přihlášku. Ukrajina dává najevo, že je to jejich cílem, že chtějí být součástí rodiny evropských národů. Zároveň je to bolestivé téma.“ Zmínila i to, co považuje za problém Rusů: „Proč se Rusové stále srovnávají s Amerikou? To je neuvěřitelné. Nedělá to Francie ani Německo…Amerika může a proč my ne.“