Přímo na místě, na dohled od katedrály Notre-Dame, byl také zpravodaj Martin Řezníček. Nejméně informací je zatím o příčinách požáru. Zpravodaj prozradil, jak úřady postupují ve vyšetřování. „Příčina je klíčová otázka pro všechny, kdo tento požár sledovali. Mistní prokurátor a vyšetřovatelé se zatím kloní k variantě nehody,“ řekl s tím, že nejsou indície a stopy naznačující zlý úmysl. „Požár byl tak obrovský, že se žadné stopy asi nenajdou, aby určily jasnou příčinu,“ doplnil.

Na obnovu poničeného chrámu se za jediný den vybrala skoro miliarda eur, což je nevídaná solidarita. „Částky jsou velké a zejména pocházejí od francouzských miliardářů, kteří se začali předhánět. Jsou to majitelé luxusnícxh značek a přidaly se i místní samosprávy,“ uvedl zpravodaj s tím, že přísliby pomoci přicházejí nejen z České republiky, ale také z Anglie, Španělska, Itálie atd.

Pro Dominika Duku jako českého katolického primase katedrála Notre-Dame mnoho znamená. „I naše katedrála sv. Víta je velice úzce spojena s dějinami Francie,“ okomentoval současnou zkázu, která francouzskou katedrálou otřásla téměř v základech.

„Dějiny Francie jsou dějiny Evropy,“ pokračoval Duka. „Víme, že když byl pokládán základní kámen gotické katedrály Matyáše z Arrasu, tak vlastně byla dokončena katedrála Notre-Dame v Paříží,“ vysvětlil Duka jeden z důvodů, proč s touto katderálou má určitým způsobem celoživotní kontakt. „Jednak jsem čtenář Victora Huga, ale také v roce 2016 to bylo naposledy, kdy jsem byl hlavním celebrantem bohuslužby v katedrále Notre-Dame za nemocného tamního arcibiskupa při oslavách 800 let existence dominikánů v Paříži a ve Francii,“ připomněl kardinál.

Na otázku, jak duchovní vnímá památkový aspekt svatostánku ve kterém slouží mši, odpověděl, že každý kněz je do jisté míry spojen se svým kostelem. „Biskup nebo arcibiskup, to už je jedno, jeho mateřským kostelem se stává katedrála,“ řekl Duka. Připomněl, že Francie však má ještě další význačné katedrály, které hrály také důležité role.

„Katedrála Notre-Dame je určitý symbol a je to symbol křesťanské civilizace, protože bez Francie si neumíme představit to, čemu říkáme západní Evropa nebo Západ,“ zdůraznil kardinál.

Jakákoliv katastrofa, jež postihne památky, které vydržely několik set let a přežily války a další události, způsobí podle ministra kultury Antonína Staňka vždy velkou ztrátu. Především když je zapříčíněna možná nešťastnou nehodou. „Katedrála Notre-Dame je symbolem středověkě architektury, je velice cenná. Je to ztráta nejen pro Francii, ale pro celou kulturní Evropu,“ okomentoval situaci ministr.

Kulturní hodnota takové budovy je podle jeho názoru i v tom, že to není jen budova. „Je to něco více než prostá budova, je to symbol Francie. Pro francouzský lid má velkou hodnotu,“ poznamenal s tím, že od katedrály Notre-Dame se počítají vzdálenosti ve Francii.

Z hořícího chrámu Notre-Dame se podařilo zachránit mnoho cenných předmětů, jedním z nejdůležitějších byla například trnová koruna. „Po duchovní stránce nebude obnova katedrály bezproblémová, ale určitě bude možná. Věřím, že se katedrála nepotopí, ale povstane. I ten požár je určitou řečí a symbolem, abychom si uvědomili, že tak jako stačí pár minut a tato obrovská stavba se otřásá v základech, plati to strejné o naší kutluře i civilizaci,“ myslí si Duka.

„Ta trnová koruna je nesmírně důležitá pro osud demokracie, neboť právě svatý Ludvík upravil korunovační řád a když byl francozský král od jeho doby korunován, tak s korunovací vyjadřovali souhlas duchovní, šlechta, ale i přítomný lid. Ta koruna říká, že vládce není, aby vládl, ale naplňuje slova Ježíše: Nepřišel jsem, aby si nechal sloužit, ale abych sloužil,“ řekl Duka a zopakoval, že naše katedrála sv. Víta je takto úzce spojena s Notre-Dame a především s trnovou korunou. „Ve svatováclavské koruně je trn z Kristovy koruny,“ podotkl.

„Do jisté míry je život Notre-Dame a našeho sv. Víta podobný. Zde se do jisté míry setkává a podává si ruku v rámci společenské, kulturní a duchovní spolupráce, jak stát, tak církev, tak tomu bylo od počátku a je tomu i dnes,“ doplnil Duka a připomněl, že v tomto roce si připomínáme sté výročí milénia zavraždení sv. Václava. „Před sto lety navštivil Prahu papežský legát pařížský kardinál Verdier a byla to ruka smíru mezi Československou republikou a katolickou církví. Chceme francouzským katolíkům a francouzské církvi oplatit pomoc, která k nám v té době před sto lety přišla duchovně i politicky,“ řekl a zmínil, že francouzští katolíci nám pomáhali jak v době komunismu, tak při obnovené svobodě.

Na otázku, proč ale musí být u nás dvě sbírky na pomoc, zda za tím nejsou rozdílné názory kardinála s názory ministra, a sice ohledně církevních restitucí, řekl: „Část lidí bude více reagovat na výzvu státu a část lidí více na výzvu církve. Jedna pomoc půjde více na církevní zařízení a církevní předměty, kdežto pomoc státu zamíří k majiteli katedrály, kterým je stát.“ Péče našeho státu o katedrály podle Duky překonává péči Francouzů. „Francouzský laicismus má podíl na tom, že v minulém roce byl stav katedrály Notre-Dame vyhlášen za katastrofální. Zboření věže nebylo jen z důvodu požáru, ale myslím, že i z důvodu technického stavu,“ uzavřel Duka.