Zaorálek Richterovi ve čtvrtek také předal ocenění za šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí. Výsledek volby potvrdil sám staronový šéf. „Samozřejmě mě nejvíce zajímá budoucnost Národní knihovny,“ řekl Richter, který s ministrem kultury jednal i o penězích pro knihovny od krajů.

„Chtěl bych zvažovat to, jestli se k tomu tématu nevrátit, třeba i na vládě,“ řekl Zaorálek k případné stavbě nové budovy Národní knihovny. Dodal, že je důležité začít v tomto volebním období o tématu mluvit.

Podle ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka nelze v Klementinu, kde v současnosti Národní knihovna sídlí, provozovat knihovnu pro 21. století. „Národní knihovna potřebuje novou budovu a jsem přesvědčen, že celá republika potřebuje novou budovu Národní knihovny,“ dodal Řehák.

Knihovníci dnes ministrovi předali i další náměty. Uvítali by lepší spolupráci ministerstev kultury a školství vedoucí k oficiálnímu uznání role knihoven v neformálním vzdělávání. Chystají i novou koncepci rozvoje po roce 2020. Původně ji měli dokončit v listopadu, pro větší zpracování do hloubky navrhují termín posunout na příští rok.

Richtera z funkce, ve které seděl od roku 1998, odvolal v létě, těsně před svým koncem na Ministerstvu kultury, exministr Antonín Staněk a určil, že šéfem knihovníků se vždy automaticky stane ředitel Národní knihovny. Zaorálek tento pokyn zrušil už začátkem září. Deníku tehdy řekl, že nevidí důvod, aby si knihovníci svého šéfa nevybírali sami, jak činili až do Staňkovy změny pravidel.

Antonín Staněk pak uvedl, že jeho rozhodnutí nebylo odvoláním Víta Richtera, ale koncepční změnou, která se připravovala delší dobu. „Na jednu stranu je Ústřední knihovnická rada poradním orgánem ministra kultury v koncepčních záležitostech knihovnictví, na druhou stranu ale knihovní zákon stanovuje povinnosti Národní knihovně jako metodickému a koncepčnímu pracovišti pro systém veřejných knihoven,“ vysvětloval dosavadní nesmyslný stav, který se rozhodl změnit.

Více jsem psali ZDE.

„Nejde o výměnu jednoho konkrétního člověka za druhého, ale o nastavení nového systému. Dr. Richter nadále zůstává členem této rady, která mimochodem rozhoduje kolektivně hlasováním, nikoliv rozhodnutím předsedy,“ dodal. Všichni členové rady přitom zůstávají, pouze se jejím předsedou stal ředitel Národní knihovny.

Tuto změnu interpretoval dosavadní předseda Richter jako své odvolání. Pro Deník N, který s kauzou přišel, pak uvedl, že důvodem nejspíš bude jeho „upozorňování na nešvary“ v Národní knihovně. „Oni změnili statut a jednací řád, mě odvolali a nastavili to tak, že předsedou Ústřední knihovnické rady je ředitel Národní knihovny, kterého rovnou jmenovali,“ rozčiloval se Richter.

Podporu mu vyslovila odborová organizace nazvaná Svaz knihovníků a informačních pracovníků. „Knihovnická obec je šokována a vyjadřuje Vítu Richterovi plnou podporu,“ napsala na Twitter. Předseda svazu Roman Giebisch sedí s Richterem v knihovnické radě. V Poslanecké sněmovně se proti Staňkovu kroku postavili i Piráti, apelovali na vládu, aby byl tento krok důkladně prošetřen a došlo k objasnění odvolání předsedy Richtera.