„Dvě lékařské roušky na sobě, to si myslím, že vůbec nemá smysl,“ uvedl Jakub Ondráček z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR v rozhovoru pro ČT24, na který AV poukázala na Facebooku. „Myslím si, že to pochází z článku amerických lékařů z CDC, kde oni doporučovali něco podobného, ale není to úplně přesně ono,“ dodal.

Podobně se vyjádřil předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs. „Přišlo to z USA od CDC, kde testovali látkovou roušku přetaženou přes zdravotnickou, lépe to těsnilo. Naopak dvě zdravotnické přes sebe, jak je máme nařízené v novém opatření české vlády, nedoporučují,“ napsal na Twitteru.

Na možnost, že infikovaný vzduch bude dvě chirurgické roušky na sobě obcházet, upozornil Ondráčkův kolega z Ústavu chemických procesů Vladimír Ždímal. „U dvou chirurgických roušek na sobě je to horší v tom, že je neutěsníte na obličeji: je velmi obtížné dosáhnout těsnosti po obvodu, nakonec vzduch nesoucí částice s potenciální nákazou může roušky obcházet,“ uvedl Ždímal pro Český rozhlas Radiožurnál.

Ministerstvo zdravotnictví chce nařízením nosit respirátory třídy FFP2 nebo KN95, případně zdvojené roušky zvýšit ochranu před koronavirem, který se v Česku nyní šíří v nakažlivější britské variantě. Skončit by mělo nošení podomácku vyrobených látkových roušek. Podle Ondráčka ale účinnost doma šitých roušek vůči částicím, které lidé sami produkují, není o moc horší než respirátorů typu FFP2. „Pokud bychom se chtěli chránit sami, účinnost bude o něco větší pouze za předpokladu, že respirátor bude dokonale utěsněný na obličeji nositele. Jinak účinnost proklamovaných 94 procent nemusí platit a může být i o několik desítek nižší,“ řekl v ČT24.

Také podle Ždímala by byl respirátor FFP2 nejlepší ochranou jen tehdy, pokud by dobře seděl na obličeji, tedy měl správnou velikost, správný tvar a byl přitažený těsně na tvář. Efektivitou se respirátorům můžou přibližovat nejlepší z nanoroušek vybavených netkanou nanotextilií, doplnil.