Novou legislativu, která brzdu zavádí, projednají na své páteční schůzce ministři vnitra EU. Podle zdrojů ČTK obeznámených s vývojem jednání většina zemí tuto pojistku podpoří. Důvodem pro zastavení bezvízového styku mohou být podle návrhu nizozemského předsednictví například problémy související s nelegální migrací nebo zhoršená bezpečnostní situace. Členské státy by mohly zatáhnout za záchrannou brzdu také v případě, že třetí země nebude spolupracovat při zpětném přebírání osob, které jsou na území EU nelegálně.

Omezení bezvízového styku umožňuje už současná legislativa. Cílem nové úpravy je celý proces urychlit. „Mělo by to celé být rychlejší a flexibilnější,“ potvrdil ČTK státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Pojistka, kterou navrhuje nizozemské předsednictví

Načasování změny bezprostředně souvisí s jednáním mezi EU a Tureckem o uvolnění vízového styku. Osmadvacítka ho Ankaře slíbila v dohodě o navracení migrantů z Řecka. Podmínila jej ale splněním dlouhého seznamu požadavků. „Platí, že liberalizace víz nenastane, pokud Turci nesplní všechny podmínky včetně protiteroristických zákonů,“ uvedl Prouza.

V obdobném duchu se vyjadřují i další čeští i evropští politici. Evropský parlament dokonce vyloučil to, že by jednání o bezvízovém styku začala, aniž by Ankara vypořádala všech 72 kritických bodů.

Pojistka, kterou navrhuje nizozemské předsednictví, by podle diplomatických zdrojů mohla představitele unijních zemí uchlácholit. „Mohlo by to zafungovat jako určité uklidnění, že pokud by vše neprobíhalo, jak má, bude možné ten nepříznivý vývoj zastavit,“ řekl ČTK obeznámený zdroj. I kdyby suspenzivní mechanismus prošel, což je velmi pravděpodobné, nebude to však znamenat výrazné ústupky vůči Ankaře. „Zejména Evropský parlament se v tom vyjádřil jasně, a ten už funguje dosti nezávisle na mínění vlád,“ uvedl diplomat.

Podle původního plánu mělo být Turecko na seznamu zemí s bezvízovým stykem do konce června. Dnes už se mluví o tom, že uvolnění víz nastane až na podzim.