Firma poukazovala na způsob vedení kontrol, údajné průtahy a neúčelné úkony.

Několik daňových kontrol začalo v prvních měsících roku 2015, trvaly tři roky. V dubnu 2016 se firma obrátila na pardubický krajský soud se žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správce daně, a to kvůli způsobu vedení kontrol. Krajský soud žalobu zamítl.

Pokud má správce daně důkazy o tom, že na začátku obchodního řetězce nebyla odvedena daň z přidané hodnoty, pak je rozsáhlá a časově náročná daňová kontrola u firmy z řetězce plně odůvodněná, rozhodl krajský soud. Následnou kasační stížnost Nejvyšší správní soud rovněž zamítl.

V ústavní stížnosti firma poukazovala na délku řízení a stěžovala si také na zásah do práva na ochranu vlastnictví. Nepřiměřeně dlouhá daňová kontrola podle firmy může způsobit značnou újmu a finanční potíže.