Měsíc od nového vypuknutí bojů o Náhorní Karabach mělo v pondělí zavládnout příměří. Jenže klid zbraní skončil prakticky ihned poté, co začal. Šlo již o několikáté domluvené příměří, které nemělo dlouhého trvání. Do toho se objevují informace o válečných zločinech ze strany Ázerbájdžánu, například mělo jít o vraždu dvou válečných zajatců, Arménů, sedících poklidně v parku zabalených do arménské vlajky. Jednomu muži bylo 73, druhému pouze 25 let.

Nedávno organizace Amnesty International vydala varovnou zprávu, že během ataku byla ze strany ázerbájdžánských sil použita jedna z nejhorších zbraní na zemi, zakázané kazetové bomby. Ozbrojené síly autoritářského ázerbájdžánského prezidenta Alijeva prokazatelně masivně dopadaly na karabašské hlavní město Stěpanakert a město Šuša. 

Používání kazetových bomb je přitom podle mezinárodního práva zakázáno. “Využití kazetových pum k útoku na civilní oblasti je extrémně nebezpečné a povede k dalším úmrtím a zraněním,“ komentoval to zástupce ředitele Amnesty International pro Evropu a Střední Asii Denis Krivošejev.

Co je kazetová bomba? Tento druh zakázané munice se skládá z hlavního kontejneru, tzv. kazety, která obsahuje množství další submunice. Ta, tvořená malými bombami, se dále rozlétne a při dopadu způsobí násobně větší škody, než klasická munice. Kromě toho pokryje i násobně větší prostor. Sumbmunice může dále obsahovat kovové špony, střepiny, kuličky, napalm, bojový plyn nebo bílý fosfor. Dle různých srovnání patří kazetové bomby mezi desítku nejsmrtelnějších zbraní moderní doby.

Zpět k Náhornímu Karabachu. Území etnických Arménů totiž současně s válkou postihla i další katastrofa. Podobně jako zbytku světa se i této části nevyhnula epidemie koronaviru. Její důsledky jsou však o to drtivější, že vlivem probíhajícího útoku není prakticky možnost ji jakkoli účinně řešit.