„Vždycky jsem toto přirovnání používala jako velikou nadsázku, ale dneska jsem si uvědomila, že je to s námi asi mnohem horší. Je mi smutno z toho, že si v Česku závidíme i hezké počasí na pohřbu. A je mi trapně z toho, že necítíme žádný stud debatovat a polemizovat o pohřbu (a jeho státnosti a nestátnosti...) a zásluhách člověka, který naposledy vydechnul před pár hodinami. Hyeny,“ uvedla Černochová.

„Janí, máte pravdu. Žijí mezi námi hovádka, po kterých jednou ani pes neštěkne, a ti si dovolují útočit na člověka, kterému nesahají ani po kotníky,“ uvedla v diskusi advokátka Jana Zwyrtek Hamplová.

Černochová tak reagovala na diskuse, zda by měl mít umělec státní pohřeb. Například bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt včera večer uvedl, že státní pohřeb je jen pro státníky. Návrh na státní pohřeb pro umělce schválila na včerejším jednání vláda, jež uvedla i to, že den pohřbu bude rovněž dnem státního smutku. Rozhodnutí je podmíněno souhlasem Gottovy rodiny, řekl na tiskové konferenci předseda vlády. Gott zemřel ve věku 80 let v úterý krátce před půlnocí doma v kruhu své rodiny.

Premiér Andrej Babiš (ANO) včera dopoledne uvedl, že ceremoniál by se mohl uskutečnit v katedrále svatého Víta. Považoval by to za adekvátní vzhledem k tomu, jak významnou osobností Gott byl. „Čekáme na vyjádření rodiny, jestli si to bude přát a jaké měl pan Karel Gott představy,“ řekl po zasedání vlády Babiš. Nechtěl spekulovat o tom, zda by se mohl obřad konat na jiném místě, datum pohřbu zatím určeno není.

Úřad vlády má podle přijatého usnesení zajistit organizaci státního pohřbu, řekl Babiš. Kabinet také členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy ukládá zajistit vyvěšení státní vlajky na půl žerdi. Hejtmanům, primátorovi Prahy i dalších statutárních měst, starostům a vedoucím ostatních orgánů veřejné správy a moci pak vláda doporučuje totéž, dodal premiér.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) novinářům řekl, že dokud není známo stanovisko rodiny, nemá cenu, aby se vláda zabývala detaily. „Nehodí se, abychom tlačili na to mít stanovisko co nejdřív,“ uvedl. Je rád, že smutek znamená v Česku vyvěšení vlajek na půl žerdi. „Protože si nedovedu představit, že by v rozhlase a televizi zněly pouze nějaké smuteční pochody, jako když zemřel třeba Leonid Brežněv, to by si určitě Karel Gott nepřál, aby se nehrály jeho skladby kvůli státnímu smutku,“ dodal.

V tuzemsku byly státní pohřby vyhrazeny převážně politikům. Státní rozloučení měl například 21. září 1937 první prezident samostatného Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Státní pohřby měli také Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953), Antonín Zápotocký (1957) a Ludvík Svoboda (1979). Zatím poslední osobností, která měla státní pohřeb, byl 23. prosince 2011 exprezident Václav Havel.

Havlův pohřeb v katedrále byl první podobnou akcí od roku 1875, kdy se zde konalo oficiální rozloučení s rakouským císařem a posledním korunovaným králem českým Ferdinandem I. Dobrotivým.

Státním pohřbem vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé. Obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí.

Rovněž den státního smutku byl v Česku naposledy vyhlášen v souvislosti s úmrtím Havla, a to třídenní na 21. až 23. prosince 2011. Předtím byl vyhlášen po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 a po letecké katastrofě u ruského Smolenska, při které 10. dubna 2010 zahynul polský prezident Lech Kaczynski a mnoho dalších významných občanů Polska.