Nejprve ve čtvrtek večer 14. července o francouzském státním svátku se odehrál jeden z nejodpornějších teroristických útoků v Evropě. Hned následující den zahájila turecká armáda v Ankaře a Istanbulu ozbrojený převrat. „Z Varšavy jsme však slyšeli, že hlavní problém evropské bezpečnosti představuje agresivní Ruská federace,“ podotýká Bašta.

Celý text je ZDE

Postoje politiků a médií podle něj ukazují, jakým způsobem bude tento masakr ovlivňovat další politický vývoj ve Francii a následně i v celé Evropské unii. „Současná nomenklatura bude do omrzení opakovat věty o tom, že se terorismem nenecháme zastrašit, přitom však v podtextu bude stále silněji znít požadavek, abychom s těmito útoky počítali i v budoucnu. Hlavně si je nesmíme spojovat s islámem a migranty. Proto se z Tunisana s trvalým pobytem stává v médiích francouzský občan (a možná bezvěrec),“ píše Bašta.

Pokud jde o vojenský převrat v Turecku, Bašta doufá, že se armáda tentokrát zachová stejně jako v minulosti, kdy vždy byla oporou sekulárního státu. „Nasvědčovala by tomu zpráva o tom, že centrálu turecké rozvědky vzbouřenci ostřelovali z vrtulníků. Rozvědku v posledních letech obviňovali ze spolupráce s Islámským státem. A možná jsme se dočkali vysvětlení toho, proč turecký prezident Erdogan tak překotně normalizoval vztahy s Izraelem, Ruskou federací a syrským prezidentem Asádem – asi se bál vojenského puče,“ domníval se Bašta, pravděpodobně ještě předtím, než puč v sobotu definitivně selhal.

A ironicky dodává: „Když si znovu připomenu summit NATO ve Varšavě, říkám si, že organizátoři měli štěstí, že ho uspořádali už před týdnem. Vyhnuli se tím nebezpečí srážky ideologie s tvrdou realitou.“