Kampaň „Vlajka pro Tibet“ vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Počet radnic zapojujících se do této akce podle Eršila dlouhodobě roste. I Praha se po letech rozhodla vlajku opět vyvěsit, což spolek Lungta velmi vítá. „Praha je významným místem v otázce záchrany tibetského národa,“ říká Eršil.

V souvislosti s tím zmiňuje, že v Praze se uskutečnila celosvětově první oficiální návštěva Jeho Svatosti dalajlamy s úřadující hlavou státu. Václav Havel tak v Praze prý otevřel zástupci tibetského lidu cestu do těch nejvyšších politických kruhů, např. i Bílého domu. 

„Praha v minulosti zažila sebeupalování jako protest proti komunistické diktatuře. Dle mého názoru je povinností vedení města v době svobody alespoň symbolicky podpořit národ, který ze zoufalství zopakoval Palachův a Zajícův čin 151x,“ doplnil Eršil.

Popsal i současný stav v Tibetu, kde jsou prý v posledních letech výrazně zesíleny kontroly internetu, médií a sociálních sítí. „Tibeťané jsou sledováni doslova na každém kroku. Záměrné ničení tibetské kultury a omezování náboženské svobody je obrovské. Jsou jim odpírána práva na vzdělání. Za vyvěšení tibetské vlajky Tibeťanům hrozí až několikaleté tresty vězení,“ uvedl jeden z mnoha příkladů jejich těžké situace.

Způsoby, jak mohou Češi pomoci utlačovanému tibetskému lidu, jsou různé. Nejjednodušší a nejlevnější formou pomoci jsou bezesporu volby. „Pokud Češi přestanou volit politiky, kteří svůj mandát vykonávají spíše v zájmu čínského komunistického režimu,“ říká s tím, že pak ztratí Si Ťin-pching v Evropě spojence, přes kterého se chce různými cestami dostávat dále do Evropy. 

„Tedy volit politiky, kteří se před čínským komunistou nesklánějí až na zem, je první forma pomoci. Dále mohou podpořit finančně různé projekty pomáhající Tibeťanům či přímo tibetskou exilovou vládu,“ podotýká s tím, že samozřejmě každý může vyjádřit podporu Tibetu vyvěšením tibetské vlajky. Nebo se účastnit demonstrací.

Kriticky Eršil okomentoval českou zahraniční politiku, kdy se prezident stále více přátelí s Čínou a zcela přehlíží situaci v Tibetu. „Zlu se nemá ustupovat a poklonkovat mu. Přátelení prezidenta s Čínou má ale reálný dopad i na život v naší zemi,“ říká a připomíná, že historie nás naučila, že vždy taková politika vede k tragédii.

„Pokud vás napadne skupinka čínských agresorů, policie vám nepomůže. Má totiž dost práce s potlačováním svobody projevu, zabavováním tibetských vlajek a zakrýváním transparentů Havla s dalajlámou,“ uzavírá ironicky Eršil ze spolku Lungta.

Původní zdroj ZDE