Horská se prý už delší dobu věnuje tomu, že porovnává vládní sliby na téma, jak pomůže lidem v koronavirové krizi, a porovnává je s realitou, jak premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho kolegové lidem opravdu pomáhají.

„Je to velmi smutný příběh. Ten výsledný obrázek je smutný, protože ta slibovaná pomoc je vyšší. Když se porovnáme s ostatními státy, tak Česká republika exceluje v jednom – ve slibech. Ale výsledná čísla jsou smutná. Beru to spíše jako politické PR ve stylu ‚já dávám, já rozhoduju‘. A přitom je to i pomoc, která jde ze zdrojů EU. O tom se také často nemluví,“ upozornila Horská s tím, že vláda slibuje, jak do ekonomiky napumpuje bilion korun, tedy jeden tisíc miliard, ale v praxi zatím vydala na pomoc asi dvacet dva miliard.

Zdůraznila, že každý den stojícího hospodářství stojí naši ekonomiku den co den tři až čtyři miliardy korun. Vláda by proto skutečně měla podnikatelům pomoct, protože sama dobře ví, že ekonomiku zastavila svými opatřeními ona sama. V praxi  je to ale tak, že podnikatelé musejí dokládat, že na pomoc mají nárok, a stát na ně ještě posílá kontroly.

Pertold dal dámě jednoznačně za pravdu. „Pokud se stát nevzpamatuje, nepodpoří víc ekonomiku, nerozšíří kurzarbeit, tak ta krize tady s námi bude velmi dlouho,“ varoval Pertold s tím, že když už vláda zavedla např. kurzarbeit, tak ho okopíruje z Německa, kde stát skutečně firmám pomáhá, když za jistých okolností dává zaměstnavatelům až 100 procent náhrady na mzdy. To se v Česku neděje.

Niedermayer dal svým předřečníkům za pravdu. Zdůraznil, že pomoc vydáváme příliš pomalu v porovnání se Švýcarskem či Rakouskem. Česká vláda volí příliš byrokratický přístup a často odmítá pouštět na veřejnost informace, s nimiž by experti mohli pracovat a vládě pomoct.

Další problém vidí v tom, že vláda Andreje Babiše nehledí za české hranice. Zatímco z Německa zaznívá, že nejde o krizi německou, ale o evropskou, česká vláda to hodnotí zcela jinak. Ale věřit, že Česko krizi zvládne, pokud by Italové, Španělé nebo Němci nezvládli, je podle Niedermayera naprosto pomýlené. Oceňuje proto, že EU jako celek hledá cestu, jak si půjčit peníze a poté je pomoct distribuovat jednotlivým státům.  

„My nemáme zdroje, abychom tu ekonomiku vrátili do stejné struktury, jako byla před krizí. Na to nemáme zdroje. Takže někteří podnikatelé prostě skončí. Ale ty zdroje je třeba alokovat do oblastí, které znovu nastartují tu ekonomiku,“ upozornil Niedermayer, podle něhož máme nakročeno k tomu, jít špatnou cestou a krizi prohloubit. Pokud se budeme snažit nastartovat ekonomiku 21. století recepty ze 20. století, tak to podle europoslance nemůže skončit jinak než krachem.

Pertold volal také po tom, aby se stát více připravoval na možnou druhou koronavirovou vlnu a využil testovací kapacity odborných pracovišť.

Horská vidí jistou příležitost v restrukturalizaci ekonomiky v časech krize. „My máme příležitost podívat se na strukturu naší ekonomiky a přiznat si, že je zastaralá,“ konstatovala dáma.

Měli bychom přistoupit k digitalizaci, ale také ke změně myšlení státních úředníků. Ti by si měli uvědomit, že to oni musejí sloužit občanům, a ne naopak. Kromě toho bychom měli myslet na udržitelný rozvoj společnosti, ale také na to, že na úkor globalizace posílí regionální ekonomické celky.

Niedermayer dal Horské za pravdu a zdůrazňoval, že se nám dnes zdá, že je elektřina získávaná např. z uhlí levná, protože nezohledňujeme to, co spalováním uhlí způsobujeme. „Jsou tři oblasti, do kterých je třeba investovat. Tou první je zdravotnictví. To druhé je digitalizace a ta třetí je samozřejmě ta udržitelnost toho rozvoje,“ podotkl Niedermayer s tím, že by vlády měly podporovat i veřejnou dopravu a šetřit životní prostředí.  

Současně však konstatoval, že by vláda měla zavést šrotovné a podpořit především vozy s nízkými emisemi. Horská také ve šrotovném vidí jistou cestu, pokud budou jasně dána konkrétní pravidla, která dovolí obnovit stárnoucí český vozový park.

Pertold prohlásil, že by vláda měla pomoct především podnikům např. na malých městech, kde živnostníci přišli o tržby především tím, že vláda vlastně všechny lidi zavřela doma. Peníze se mají podle ekonoma dostat právě k těmto lidem, vláda by to měla řešit. Ale ona se místo toho věnuje zrušení daně z nabytí nemovitosti, což podle experta ukazuje, že kabinet Andreje Babiše prostě nedělá to, co hoří nejvíc.

Niedermayer nakonec konstatoval, že už minulá ekonomická krize ukázala, že nám v ní koruna příliš nepomohla, takže bychom měli vést seriózní debatu o tom, zda není načase přijmout euro i v Česku.