„Během posledních dvě stě let jsme žili ve věku, který se nazývá modernita. Vyprodukoval celou řadu věcí, které jsou dnes samozřejmé, ale předtím samozřejmé nebyly – moderní národy, politické strany, politické ideologie, občanskou společnost, moderní média. Ve své knize se zamýšlím, co se děje v době, kdy jsou základní pilíře modernity narušeny, či prostě odchází,“ vysvětlil na úvod o tématu, o kterém pojednává jeho poslední kniha esejů.
„Ocitáme se na prahu nového věku, který se velice těžko definuje. Současná doba je pro mnohé velmi matoucí. Výsledkem toho všeho je, že mizí pilíře, o které jsme se mnoho let opírali. Z toho vzniká určitý druh společenské i politické paniky,“ upozornil. Společným jmenovatelem toho, co se děje, je globalizace. „Je poháněná vědeckotechnologickým rozvojem, který neustále akceleruje. Takže přichází celá řada jevů, které mají velký dopad na fungování politiky. Od nových komunikačních technologií, sociálních sítí až po technologie, které mohou způsobit nadvládu umělého rozumu nad člověkem,“ konstatoval. Kniha se jmenuje Na konci světa. „Nekončí svět, ale jedna éra. Končí svět, jak jsme ho znali. Jsme na prahu úplně něčeho nového,“ objasnil.
Zapínám americkou televizi s hrůzou, co se dozvím, že zase Trump spáchal
Poté se věnoval i dalším svým knihám, prozradil i něco ze svého života. V roce 1981 emigroval do USA, posléze žil i v Německu, kde v Mnichově (a poté i v Praze) pracoval ve Svobodné Evropě. Byl i ředitelem politického odboru prezidenta Václava Havla a založil a stal se ředitelem New York University v Praze. Pak už přišla řada na dotazy. Jeden z prvních směřoval na současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Co si o něm Pehe myslí? „Donald Trump je z mého pohledu výjimka, americký systém se přes něj časem dostane. Americký systém je vnitřně velmi silný a má zdroje silné občanské společnosti,“ domníval se.
Donald Trump byl dle něj zvolen určitou historickou shodou okolností. „Souvisí s tím, o čem už jsem mluvil. Nejistotami a výzvami globalizace. Existují široké vrstvy lidí, které jsou znejistěny tím, co se děje. V Americe obzvlášť jsou celé státy, kde odchází tradiční pracovní příležitosti do jiných zemí. Jsou tam velké počty lidí, kteří se bojí a nejsou schopni tomu tempu stačit. Není to ovšem problém jen Spojených států. Viděli jsme to i na Brexitu ve Velké Británii či na volbách ve střední Evropě,“ upozornil. „Pokud jde o Trumpův výkon jako prezidenta, neshledal jsem zatím nic, co bych mohl chválit. Pro člověka, který ve Spojených státech žil a má americkou manželku jako já, to má další rovinu, která se v českém prostředí těžko vysvětluje. Když Trump otevře ústa, tak z něj vycházejí věci, které jsou na úrovni postpuberty. To je něco tak strašného, že je to útok na city. Upřímně každé ráno zapínám CNN nebo nějakou jinou americkou stanici s hrůzou, že se dozvím, co zase spáchal,“ prozradil.
Další dotaz byl na českého prezidenta. Proč byl Miloš Zeman opět zvolen? „Jsou tu důvody, které jsou podobné jako ve Spojených státech či při Brexitu. To znamená, že tu jsou vrstvy lidí znejistěné vývojem. U nás je to umocněné ještě čtyřicetiletou izolací od světa. Pokud pocházejí z menších měst a vesnic, kde vnější ani moc nevnímají, je to materiál pro populisty všeho druhu, kteří pracují s fenoménem strachu. Jsou tu nejrůznější výzvy a hrozby. S tím Miloš Zeman pracuje velice dobře,“ konstatoval. Je tu podle něj ještě další dimenze, která odlišuje středoevropské země od těch západních.
„Je to něco, co nazývám postkomunistická mentalita. Je přítomna v určitém segmentu populace. Jsou to určité rituály v myšlení, způsoby přístupu ke světu, způsob vedení diskuze, určité typy reakcí. Když se vynoří nějaká hrozba, tak typickou postkomunistickou reakcí je příchylnost k vládě silné ruky, někoho, kdo to zařídí za nás a ochrání nás,“ vypozoroval.
Peheho zaujala analýza Davida Klimeše, komentátora Hospodářských novin. „Srovnal výsledky v jednotlivých regionech s různými historickými mapami a zjistil, že nejsilnější podpora Miloše Zemana byla v bývalých sudetoněmeckých oblastech, které jsou sociálně slabé. Liberecko sem nepatří, ale severní Morava, severní Čechy a západní okraj západních Čech,“ uvedl. Pak připomněl, že prezident Zeman na něj několikrát zaútočil při svých pravidelných promluvách v televizi Barrandov. „Kvůli tomu, že jsem prohlásil, že tu dochází k nějaké demografické změně. Výsledky volby v porovnání s rokem 2013 ukazují, že tehdy Miloš Zeman vyhrál s rozdílem více než půl milionu hlasů. Teď to bylo jen 150 tisíc hlasů a částečně to bylo i kvůli taktickým chybám soupeře, zejména v posledním týdnu,“ uvedl Jiří Pehe. „Ve věkové skupině 18 až 29 let Miloše Zemana volilo asi deset procent lidí. Velikou podporu měl naopak u starších voličů v menších městech a na vesnicích. Je tu evidentně demografický posun ve společnosti, což se Miloše Zemana dotklo. Takže na mě potom zaútočil s tím, že cynicky posílám do hrobu asi půl milionu lidí, kteří když tu nebudou, tak bude všem lépe. Což jsem skutečně nechtěl říci,“ sdělil.
Komunisté i sociální demokraté končí
„Proč Babiš neodstoupí z funkce premiéra? Mohl by nastoupit někdo jiný z ANO, a až si Babiš vyřeší soudní věci, může zase nastoupit jako premiér,“ myslel si jeden z diváků a ptal se, proč to tak nynější premiér neudělá. „Lpí na tom dle mého zejména proto, že má pocit, že by to oslabilo jeho samotného. I když je pravda, že většina společnosti by takové gesto ocenila. V jeho případě ale existuje strach, že pokud nebude na špičce moci, že se může stát obětí ještě nějaké další konspirace. Když o tom mluví, tak to není hrané. On má opravdu pocit, že nic neudělal. Že nerozumí tomu, co udělal, je už jiná věc. Ale z toho on vychází. Je to samozřejmě velmi nepříjemné, protože to blokuje vznik většinové vlády, která by tu už dávno byla,“ řekl k tomu Jiří Pehe. Odpovídal i na otázku týkající se vlivu komunistické strany, která se možná poprvé po listopadu 1989 bude podílet na vládě, i když nepřímo.
Pehe si však myslí, že komunistická strana je ve velkých problémech. „Tím, že průměrný věk jejich členů je 75 let, tak je to strana na odchodu. Nezískává nové členy ani mladší voliče. To, co se děje teď, je jeden z posledních pokusů využít toho, že ještě může mít nějaký hlas a získat nějaké mocenské výhody. Ale celá postkomunistická levice – nejenom komunistická strana, ale i sociální demokracie – je v ohrožení své samotné existence,“ domníval se.
Odpovídal i na otázku, zda je v České republice prostor pro vznik nové politické strany. Domnívá se, že ano. „Prostor tu určitě je. Politicky je tu neobsazen liberálně proevropsky smýšlející proud. Někdo spočítal, že to může být až 30 procent lidí, kteří před každými volbami zoufale přemýšlejí, koho by volili. Dnes už není možné tuto skupinu lidí sjednotit na základě nějaké klasické politické strany. Muselo by to být podobné hnutí, jaké dokázal vytvořit Macron ve Francii. Je to svým způsobem populistické hnutí, když se ale podíváme na jeho konkrétní kroky, tak Macron populista není,“ upozornil. „Aby toto hnutí uspělo, muselo by být, pokud jde o formu, něco podobného, co vidíme v případě hnutí ANO. Nesměl by ho ovšem ovládat jeden člověk, který by ho i vlastnil. Musel by to být nějaký politický vůdce. Otázka je, jestli někdo takový u nás je. Mezi těmi stávajícími nevidím nikoho takového, což ovšem neznamená, že takový člověk neexistuje,“ konstatoval. Velmi brzy tu bude dle něj prostor i pro vznik nějaké demokratické levicové strany. „Podle mého soudu obě strany postkomunistické levice, komunisté a sociální demokraté, končí,“ domníval se.
Na to navázal dotaz, jestli by se středové strany měly spojit do jednoho útvaru a proč se tak neděje. „Před časem jsem už napsal, že je to sebevražedná taktika přinejmenším ze strany těch tří středopravicových uskupení, tedy STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Nedává žádný smysl, aby tyto tři subjekty, které v podstatě říkají ty samé věci, existovaly samostatně. Může se jim v příštích volbách stát, že se do Parlamentu nedostanou. Už se to málem stalo v posledních volbách, kdy to ještě odpoledne vypadalo, že se TOP 09 do Parlamentu nedostane. V tom případě by se jejich hlasy přepočítaly ve prospěch ANO a Andrej Babiš by byl dnes v úplně jiné pozici,“ vysvětlil Jiří Pehe. „Je to několik kohoutů na jednom písečku, kteří čekají na svou smrt. V příštích volbách takovéhle štěstí mít nebudou,“ zaprorokoval si jeden z diváků. Mezi nimi byla přítomná členka TOPky Dana Lapáčková, která upozornila, že se v říjnu 2016 sešli zástupci všech těchto stran a Miroslav Kalousek dokonce navrhoval, že nebude vůbec kandidovat, pokud strany utvoří jednotnou kandidátku. „Bohužel to dopadlo tak, že si začali všichni vyčítat domnělé křivdy. Mně to připadalo, že si pánové začali poměřovat to, co my dámy nemáme,“ svérázně a patrně i výstižně okomentovala neúspěch těchto jednání.
Debata trvala téměř tři hodiny a i po jejím skončení podepisoval Jiří Pehe zájemcům své knihy. Jeden svůj román, který napsal jako první v Americe a když ho dopsal, tak rukopis zašantročil a našel ho až za dvacet let, věnoval přítomným v několika výtiscích dokonce zdarma.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban