Brexit ve tvrdé podobě je pořád reálný. Chmelař však vidí ještě naději, že by mohl být odvrácen. „Stále je o něco pravděpodobnější, že by mohlo dojít k nějaké dohodě a kompromisu nebo k odložení toho data,“ uvedl s tím, že tato pravděpodobnost se zvýšila především přijetím zákona o znemožnění dohody trvdého brexitu dolní komorou parlamentu Spojeného království.

„Za poslední týden to spíše vypadá, že se chýlíme k lehčímu řešení,“ dodává náměstek ministra zahraničí.

Ve Velké Británii se objevují komentáře o tom, že premiér Boris Johnson by však byl schopen tento zákon porušit. Pokud by ho však porušil, je to vnitřní záležitost Velké Británie, otázkou pak je to, co by to způsobilo s ústavou Británie. „Ty následky by byly pro Británii tak zásadní, že si nemyslím, že k takovému kroku skutečně dojde,“ přemítá Chmelař, který je toho názoru, že zde ze strany Johnsona spíše šlo o snahu ukázat, že je ochoten zajít až tak daleko, že vystoupí bez dohody.

Potvrdil, že v Bruselu silně převládá přesvědčení o tom, že je potřeba skoncovat a vypořádat se s brexitem co nejdříve. „Panuje tam opravdu velká skepse vůči dalšímu prodlužování, pokud by Britové například nepřišli s tím, že potřebují nové volby, že nemají většinu ve své dolní komoře. Ale na druhou stranu zde panuje i určitý lehký optimismus,“ popsal Chmelař.

Snaha skoncovat s brexitem je prý silnější než snaha vymyslet pro Británii jinou formu dohody. „My jsme přišli už s několika alternativami, dokonce dvě jsou ještě na stole. Nějaký prostor Evropská unie dává, ale Británie nepřichází s ničím novým oproti tomu, s čím přicházela její bývalá vláda,“ podotýká Chmelař.

Zatím je situace taková, že nic náhradního za irskou pojistku Velkou Británií představeno nebylo. Ačkoliv premiér Johnson tvrdí, že se snaží vyjednávat a že dokáže vymyslet plán, který by alternativu vytvořil. „Tou alternativou jsou ale určitá technická opatření, která ale zase odmítají Irové,“ namítl Chmelař.

Může být EU tedy tou půdou, která bude Velké Británii pomáhat spoluvytvářet jiný náhradní plán, nebo jde jen o záležitost Velké Británie? „Konečně minulý týden Evropský parlament v novém složení přijal usnesení, že lze uvažovat i o změně té pojistky směrem, že by se jednalo pouze o Severní Irsko, nikoli o Velkou Británii. Tady vidím nyní největší možnost řešení,“ uvedl Chmelař.

Zamyslel se také nad otázkou, jakou moc Evropská unie počítá s druhou variantou, kdy Velká Británie odejde, aniž bude vyjednáno něco náhradního, než bylo. „Ať už to dopadne jakkoli, jak Česká republika, tak Unie se připravují na brexit. Snažíme se činit opatření, je třeba připravit alternativní legislativní rámec, abychom věděli, jak se chovat pak k občanům a ke zboží, až budou překračovat hranice. Nespoléháme se však na to, že se brexit neodehraje,“ poznamenal Chmelař.

Zdůraznil rovněž, že se nelze připravit na tvrdý brexit úplně. „Británie by totiž pak spadla do takového režimu, ve kterém je velice málo zemí na celém světě. Nebudou vztahy nastaveny na celou řadu věcí,“ upozorňuje Chmelař. „Británie by se v tomto případě ocitla v takovém vztahu s EU, jako jsou například státy střední Asie – opravdu něco nepředstavitelného vzhledem k množství zboží a lidí, kteří překračují hranice,“ zhrozil se.

Lucemburský premiér se rozčílil na svůj britský protějšek a udeřil na něj, že lidé potřebují vědět, co se jim za šest týdnů stane. Johnson si podle jeho slov nemůže dělat z budoucnosti rukojmí pro stranicko-politické zájmy. „Politicky je možné brát tu možnost, že dojde ke tvrdému brexitu, jako určitou snahu vzít některé občany za rukojmí,“ uvedl Chmelař, ale na druhou stranu si myslí, že v Evropské unii žije celá řada Britů, kteří zde budou mít podobné potíže a Británii to může poškodit úplně stejně, ne-li o něco víc.