„I Tomáši Garrigue Masarykovi ležel na srdci osud českého národa, a přesto neříkáme, že byl národovec. Když v roce 1918 vznikalo Československo, tak vzniklo v určité příznivé situaci. A nevzniklo by, kdyby ta situace v Evropě příznivá nebyla,“ řekl Zaorálek úvodem. 

„V principu musíme vyjít z toho, že žijeme v systému národních států, které jsou relevantními aktéry národních zájmů,“ domnívá se Kmoníček. „Do tohoto prostoru nám dnes vstupují nestátní aktéři. Je důležité, abychom si v dnešní době dokázali zodpovědět otázky typu, kdo jsme, kam jdeme, co tam chceme a tak dále,“ zmínil. 

„Není sporu o tom, že my jako Česká republika potřebujeme otevřený prostor, ve kterém můžeme obchodovat,“ dodal Zaorálek. „Náš osud, naše seberealizace je úzce spojena s osudem Evropy. To, co nás nejvíce ohrožuje, je krize, kterou pociťujeme tady uvnitř, nikoliv tlupy islamistů někde v poušti,“ zmínil s tím, že důležité je podle něj mimo jiné respektovat instituce.

Jednou z největších výzev české diplomacie je podle Kmoníčka skutečnost, abychom se stali součástí Západu. „Být součástí Evropské unie a té části, kterou ona sama vnímá jako Západ,“ zmínil Kmoníček. 

„Nám na té Evropě musí enormně záležet, kdy budeme součástí celku. Je naprosto pro nás nebezpečné, když se bude Evropa rozpadat,“ dodal Zaorálek.