Francie v tomto kontextu deklarovala, že pokud se obvinění ukážou jako pravdivá, může to vést k dopadům na vzájemnou spolupráci obou států. „Je to extrémně závažné, musíme ověřit, jestli se naši partneři z EU, Dánové, nedopustili nějakých pochybení nebo přešlapů ve spolupráci s americkými službami. A co se týče Američanů, zjistit (...), zda docházelo ke špehování politických činitelů,“ řekl podle serveru Echo24.cz francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaun, uvedl tak pro televizní stanici France Info. Pokračoval, že mezi spojenci je zásadní důvěra a minimální kooperace. „Tyto případné činy jsou vážné, musíme je ověřit a následně z nich vyvodit důsledky, co se týče kooperace,“ dodal s tím, že zatím neví, kteří Francouzi mohli být cílem případné špionáže.

Evropské státy nejsou ve svém přístupu jednotné. Švédský ministr obrany Peter Hultqvist řekl místní televizi SVT, že o kauze požaduje plné informace. Norský šéf obrany Frank Bakke-Jensen kromě toho uvedl, že obvinění bere vážně. Na vědomí pak vzalo zprávy o možné špionáži Německo. „Nyní je kvůli vysvětlení v kontaktu se všemi relevantními národními i mezinárodními místy,“ řekl Německý vládní mluvčí Steffen Seibert a pokračoval, že spolková vláda veřejně nekomentuje činnost tajných služeb. Šéf německých sociálních demokratů Peer Steinbrück, jenž byl údajně jednou ze špehovaných osob, považuje situaci za politicky skandální. Televizi ARD podle serveru Echo24.cz řekl, že je podle něj „groteskní, aby spřátelená zpravodajská služba monitorovala (komunikaci) a špehovala vrcholné představitele“.

Zpráva rozhlasové dánské stanice totiž uvedla, že NSA špehovala čelné evropské představitele v období 2012–2014 s pomocí dánské tajné služby. Odkazovala se na devět zdrojů obeznámených se situací. Uvedla také, že „NSA se údajně napojila na podmořské internetové kabely, jichž ústí v Dánsku celá řada a vedou například ze Švédska, Norska, Německa, Nizozemska či Británie. NSA podle zprávy využila svůj speciální nástroj známý jako Xkeyscore, s jehož pomocí dokázala z kabelů filtrovat komunikaci vybraných činitelů podle jejich telefonního čísla,“ přibližuje server.

Američané stejně jako Dánové zatím mlčí. NSA, americká administrativa ani dánská rozvědka zatím obvinění nijak nekomentovaly. Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová uvedla, že se nehodlá vyjadřovat ke spekulacím médií ohledně práce tajných služeb.

Zpráva také poukazuje, že NSA pomocí dánských tajných služeb shromažďovala informace o politicích v Německu, Francii, Švédsku a Norsku. V hledáčku byli například Angela Merkelová, tehdejší šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier či lídr opozice Peer Steinbrück. Podle rozhlasové zprávy pak začalo vnitřní vyšetřování Dánské obranné zpravodajské služby v roce 2014. „Důvodem měly být obavy vyvolané Snowdenovým odhalením ohledně operací NSA. Podle zprávy DR, o níž informuje několik evropských tiskových agentur, NSA získala přístup ke komunikaci prominentních politických činitelů. Dostala se k jejich textovým zprávám, telefonním hovorům, mohla sledovat jejich internetovou aktivitu včetně toho, co vyhledávají,“ uzavírá server.