"Pokud jsou lidí zařazeni do tohoto registru, tak to už musí lidé, kteří buďto už mají tohle odžité, mají naplněné své rodičovství a berou to jako službu dětem. Podle mě se tohle nedá brát jenom jako zaměstnání,“ řekla Českému rozhlasu Monika Dietrichová. "Procházíte psychologickým vyšetřením, ptají se vás tam na různé věci a mnozí lidé na tom i skončí. Nechtějí, aby jim viděli do talíře, ale i tohle s sebou pěstounství nese. Jsme 18 let pod dohledem sociálních pracovnic, každého půl roku. Určitě výběr musí být, musíte mít něco navíc.“

Pěstouni musejí být připraveni ze dne na den dítě převzít nebo vydat. To je náročná práce. A pro peníze se dělat nedá. "Úhrada potřeb dítěte je tak vypočtená, že to pokryje základní potřeby. Když chce k moři, když chce kolo, brusle, skateboard nebo počítač, tak to už úhrada neřeší. Je to velice náročná činnost, která si zasluhuje ohodnocení, na druhou stranu kdyby byly peníze jediným motivem, tak to nemůže fungovat. Člověk víc vydá, než přijme,“ uvedl Aleš Dietrich.

Aby byl člověk dobrým pěstounem, musí být podle Dietrichových hlavně obětavý a trpělivý. Děti si totiž z předchozího života často přinášejí psychické nebo fyzické handicapy a pěstoun je musí zvládnout.